Rozhodčí to mají těžší, kamery je svléknou donaha, přiznává šéf českých arbitrů

Řeč přišla pochopitelně i na současnou pozici i to, zda by si troufl odřídit zápas nejvyšší soutěže. „Musel bych potrénovat. Kluci to teď navíc mají těžší, kamery vás svléknou donaha," vykládá Příhoda v dalším dílu Fortuna baru.

Fanoušci i experti si vás pamatují jako hlavního arbitra. Vzpomenete si ale na svůj zápas v pozici asistenta?

Myslím, že byl jen jeden. S praporkem jsem byl na utkání Jablonec - Brno. Utkání se mi povedlo a hned měl dali na hlavního. Jinak si na to utkání ale moc nepamatuji. V době, kdy jsem pískal ligu dorostu, tak se role kombinovaly. Jeden zápas se pískal, druhý mával. Respektuji všechny rozhodčí. Být na čáře není jednoduché, člověk musí být před posledním hráčem, mají to složité.

A jak s odstupem času hodnotíte šestizápasovou rozhodcovskou zkušenost v Číně?

Mám za sebou 120 zápasů na mezinárodním poli. Co se týče Číny, přišla nabídka odpískat šanghajské derby. Povedlo se mi to, tak mě pozvali ještě jednou. Přirovnal bych to k tomu, jako když v Česku pískáte derby Sparty se Slavií.

Pro leckoho to vypadá, že jste ochutnal trochu fotbalové divočiny...

Bylo to v době, kdy šel fotbal v Číně hodně nahoru. Všechno bylo velmi profesionální. Já měl zkušenosti. Kromě čtyř států v Evropě jsem objel všechno. Někde se to taky nepovedlo, to je jasný... Co se týče Číny, na lajnách byli místní kluci. Měli jsme poradu před zápasem, něco jsme si třeba namalovali, zvládli jsme to. Mně osobně pomohlo, že jsem si dopředu stihl prohlédnout pár zápasů tamní ligy, viděl jsem, jak se tam píská.

Je právě čínská zkušenost tou, na kterou z rozhodcovské kariéry nejvíce vzpomínáte?

Čína byla asi nejdál, kde jsem pískal. Líbilo se mi ale třeba na Islandu nebo ve Španělsku. Tam se ale víc přihrávají souboje, malý kontakt je velký kontakt.

Jak jste si zvykl na život bez pískání?

Teď už mi nechybí. Nemám na to ani čas.

Co kdyby někdo přišel s nabídkou, pojďte odřídit zápas...

Kdybych potrénoval, tak bych si troufl. Z voleje bych do toho ale nešel. Myslím, že teď to mají kluci i těžší. Na place mají osm, někdy i dvanáct kamer. To vás svlékne donaha, vždycky tam nějaké chyby najdete. V mé éře bylo kamer třeba pět a ledacos prošlo. Teď neprojde nic. Takže, když někdo říká, že se teď dělá více chyb, tak já nesouhlasím. Jen je toho díky kamerám víc vidět.

Hodně věcí odhalí kamery, rozhodčím ale pomáhá systém VAR, nebo technologie ohledně brankové čáry. Čekáte i další moderní pomocníky směrem do budoucna?

Myslím, že tohle stačí. Z fotbalu bych nedělal videohru. Jsem rád, když se hraje, ať hra plyne. Nemám rád, když se moc zkoumá u videa.

Ve světě jsou profesionální fotbaloví rozhodčí, v Česku je to jinak. Přijde ta doba jednou i k nám?

Když to vezmu ze svého pohledu, nikdy jsem finančně nebyl závislý na fotbale. Pracoval jsem sedm dní v týdnu. Třeba v hokeji profesionální rozhodčí máme, ve fotbale ne. U nás nemají rozhodčí smlouvy, jsou závislí na delegaci na zápasy. Od toho se odvíjejí finance, které vydělají. Já jsem vždycky pracoval, dalo se to stihnout, stejně jako studium.

Během svého působení v pozici šéfa rozhodčích jste se musel vypořádat s tím, že řada zkušených sudích musela skončit. Vsadil jste na mladé arbitry. Bude tento trend pokračovat?

V zimě jsme do ligy nabrali sedm rozhodčích, někteří se povedli. Teď vezmeme jednu větší várku, pak se už ale z pohledu sudích budeme snažit soutěž více zavírat. Jiná věc je samozřejmě ta, abychom přivedli obecně mladé rozhodčí. Tady se snažíme stále pracovat. Jedna věc je, že se někdo přihlásí. Ale pak musíte pracovat na tom, aby vydržel. S mladými se musí pracovat. Proto jsme vytvořili takové desatero. Základem je zkrácení školení. Zastáváme názor, že do týdne by měl být rozhodčí na hřišti a pískat přípravky, žáky. To člověka vtáhne. Samozřejmě je třeba i školení, ale není to o nějakém dlouhém vysedávání někde v daných termínech. Máme program XPS, kde mají sudí přihlašovací údaje a tam se kdykoliv mohou podívat na semináře. Dozvědí se vše, co je třeba v čase, který jim vyhovuje.

Když nyní sledujete zápasy, dokážete se oprostit od role, kterou ve fotbale máte?

Pokud se koukám na zahraniční ligy nebo třeba reprezentaci, tak koukám jako fanoušek. Normálně fandím. Samozřejmě jsou situace, kdy si sem tam s kolegy z komise něco řekneme a nějaké momenty probereme. Co se týče českých zápasů v nejvyšších soutěžích, tam je to pochopitelně jiné. Tam je to dané mojí pozicí. Snažím se v pátek jít na zápas druhé ligy a pak za víkend chci vidět tři, čtyři zápasy. Je třeba na zápasy koukat a mít přehled. Stejně to mají i kolegové, zápasy si rozdělujeme.

A hned v neděli večer řešíte, co se nepovedlo...

Nejraději jsme, když nic nerezonuje. Ano, v neděli si většinou zavoláme, ale ven se nedává. Trenér většinou také hned po utkání před novináři hráčům chyby nevytýká. Ohledně výše trestů, UEFA zakazuje jejich zveřejňování. Já ale zastávám názor, že není od věcí říct a přiznat, že něco nebylo dobře vyřešené. Na druhou stranu chápu UEFA.

Český fotbal se stále vyrovnává s dopady kauzy kolem Romana Berbra a Romana Rogoze. Do médií unikly odposlechy. Přiznáte, překvapilo vás v nich něco?

Jak jsme už zmínili, na základě těch věcí řada rozhodčích skončila. Vsadili jsme na mladé sudí, hodně jsme s nimi pracovali a oni to zvládli. Když se ptáte na minulost, snažím se koukat hlavně dopředu. Český fotbal je třeba nastavit, aby dostal zpátky ten lesk, chceme ho posunout dál. Ty věci, co se objevily v médiích, četli jsme to všichni. Za sebe říkám, že když jsem odešel z fotbalu, nesledoval jsem ho. Věnoval jsme se rodině, jezdil jsem na kole. Teď už pochopitelně řeším všechno.

Na kluby v nové sezoně čekají novinky, kluby nebudou smět vetovat rozhodčí. Proč?

Je přece normální, že když někdo píská první ligu a je na listině, měl by pískat všechny kluby. Ty si nemohou říkat, kdo je má pískat, a kdo ne.

Jak to bude s arbitry ze zahraničí. Budou i do budoucna vypomáhat u klíčových duelů?

Zahraniční sudí některé zápasy v Česku řídli i v době, kdy jsem pískal. V příští sezoně se k té praxi z té uplynulé vracet nebudeme. Zvládneme ji jen s českými rozhodčími, a to včetně těch exponovaných zápasů.

Na jaře jste byl spokojený s tím, že video zasahovalo do utkání o 30 procent méně. Je to trend?

Na jaře jsme byli spokojení, když bude videa ještě méně, budeme radši. S rozhodčími pracujeme přes systém XPS.

Pravidelné návštěvy klubů, kdy mluvíte s hráči, zůstanou?

Teď jsme byli v každém klubu dvakrát za sezonu. Pustili jsme si situace ve prospěch daného klubu, stejně jako v jeho neprospěch. Trvalo to třeba hodinu a půl. Nebyl problém přiznat, tady a tady se stala chyba. Samozřejmě nás mrzí, když k takové situaci dojde. Ale bylo určitě přínosné, že tyhle schůzky byly. Budeme v nich pokračovat. Všem také řekneme, že v té následující sezoně se budeme ještě více zaměřovat na nesportovní chování. Nejen na hřišti, ale i na lavičkách. Chceme zviditelňovat fotbal v tom dobrém a tohle mu může jen a jen pomoci.