Článek
Ani posily nepomohly, takže Baník se nemůže dostat z krize a jeho situace začíná být krajně prekérní...
Ale to se není co divit, když do každého utkání nastupujeme v jiné sestavě. Složení mužstva se neustále mění, nějaké vazby a automatismy mezi hráči neexistují, nebyly ještě dva zápasy po sobě, které bychom odehráli ve stejném složení. A za týden s tím nesvedu nic udělat.
Před utkáním na Julisce se hektika vystupňovala, neboť arbitrážní komise po verdiktu civilního soudu uvolnila Baníku přestupy a vy jste se měl rozhodnout, zda tři nové posily proti Dukle využít či nikoli. Váhal jste hodně?
Počítal jsem s touto situací a měl jsem proto připravené dvě varianty sestavy. Jednu s posilami, druhou bez nich. Ještě pětačtyřicet minut před výkopem jsem chystal při taktické přípravě na utkání sestavu, ve které Machovec, Ježdík ani Lásik nefigurovali. Jenže poté jsem dostal potvrzeno, že máme odblokované přestupy a jám proto mohu zmiňované hráče použít.
Váhal jste, zda je nasadit? Neskrývalo se v tom až přílišné riziko?
Byla to situace velice nepříjemná, ale musel jsem reagovat.
I za cenu rizika, který sebou takovýto tah a zásah do sestavy nesl?
Kdybychom nastoupili v původně předpokládaném složení, činil by věkový průměr našeho mužstva pouhých jednadvacet let. A to bylo riziko ještě větší. Proto jsem vsadil na zkušenost.
Moc to nepomohlo, když jste po osmnáctí minutách prohrávali tříbrankovým rozdílem...
Také mi to po dvaceti minutách blesklo hlavou.
Máte vysvětlení, proč jste v úvodu úplně propadli?
Hráli jsme pasivně, všude přicházeli pozdě a Dukla nám prostě předváděla, jak se má fotbal hrát. S výkonem jsem byl krajně nespokojený, ale spíše hráči by měli odpovídat na otázku, proč tomu tak bylo. Na utkání byli připraveni a všechny informace o soupeři dostali. Je ale pravdou, že dva góly inkasované v prvních deseti minutách jejich sebevědomím a psychikou otřásly.
A mohlo být ještě hůř, kdyby Dukla proměnila za stavu 3:0 penaltu a poté evidentně z nasazení, tempa a chuti dávat další góly neubrala.
Bylo to ale i tím, že po změně stran jsme se zlepšili i my. Byli jsme živější, aktivnější, podařilo se nám stav snížit, byl už to výkon, jenž se blížil mým představám. Jenže na poločasy se fotbal nehraje.
Právě proto máte po šesti kolech jen bod a jste v tabulce poslední. Necítíte se za této konstelace v ohrožení?
Všichni v mé situaci by se v ohrožení cítili, protože v českém fotbale se prostě stává, že v podobné chvíli trenér končí a je od mužstva odvolaný. Já sám jsem s postavením mužstva a bodovým ziskem vnitřně hodně nespokojený a cítím se za tým a situaci zodpovědný. Možná víc, než bych měl.
Ostravští fanoušci, kteří přijeli na Julisku ve velkém počtu, však vaši hlavu nežádali. Jejich zloba a hněv nesměrovala po zápase ani na hráče, protože viníkem momentální situace ostravského fotbalu je v jejich očích vedení. Alespoň tak to tlumočili hráčům, kteří se za nimi vydali dost odvážně na tribunu.
Momentální situace je nepříjemná pro celý náš klub, takže chápu i fanoušky a jejich reakci. Zvláště, když se během dvaceti minut prohrává o tři góly. Jenže co s tím nadělám, když se složení hráčského kádru stále mění a já nemám čas, abych stabilizoval sestavu. Vždyť třeba v tomto týdnu mají přijít další dva až čtyři noví hráči.
