Článek
Šlo to při vaší vyrovnávací brance trefit zhruba z dvaceti metrů lépe?
Moc asi ne. Míč zapadl přesně pod břevno. Byl to zřejmě jeden z nejlepších momentů v mojí kariéře.
Na rozdíl od Jablonce už jste měli před utkáním záchranu jistou. Jak jste hledali motivaci?
Hráli jsme ve výročních dresech, které připomínaly 700 let od založení města Zlína. Naším cílem bylo udržet se na jedenácté příčce. Situaci jsme si zkomplikovali inkasovaným gólem, který Jablonečtí dali snad z první střely na naši bránu. Museli jsme tudíž dotahovat. Jsem rád, že jsme aspoň vyrovnali.
Jenže Pardubice zvítězily v Teplicích a v tabulce vás přeskočily...
To mě mrzí. My jsme samozřejmě taky chtěli Jablonec porazit. Vytvořili jsme si víc šancí než soupeř, avšak vítěznou branku jsme už bohužel nepřidali. Skončili jsme dvanáctí, a tak jsme za vytčeným cílem o kousek zaostali.
Bylo na Jabloneckých znát, že nutně potřebovali uhrát aspoň plichtu, aby se vyhnuli baráži?
Trochu ano. Zdáli se být poněkud nervózní. Ani není divu. Sám vím, jaké to v posledních kolech je, když ještě nemáte záchranářskou jistotu.
Jak se budete ohlížet za uplynulým ligovým ročníkem?
Trochu mě štve, že jsme se nedostali před nadstavbou do prostřední skupiny o sedmé až desáté místo. Mohli jsme mít klid mnohem dřív. Do skupiny o záchranu jsme vstupovali s určitým bodovým polštářem, takže jsme naštěstí nehráli o holý život.
Ve Zlíně vám končí smlouva. Budete ve 38 letech působit ve Fastavu dál?
Jednáme o tom, a myslím, že spějeme s vedením k dohodě o prodloužení kontraktu na další sezonu.
Co říkáte jako někdejší fotbalista Plzně na čerstvý ligový titul vašeho bývalého mužstva?
Moc jsem plzeňským klukům fandil a sdílel s nimi tu obrovskou euforii. Hrozně Viktorce prvenství přeju. Pana Bílka jsem volil za trenéra sezony. Jeho asistenti Pavel Horváth a Marek Bakoš byli mými spoluhráči. Samozřejmě že jsem jim pogratuloval.
