Článek
Zpředu Stanislav Tecl ze Slavie a Jakub Mareš z Ružomberku.
Stanislav Tecl (druhý zprava) začal proti Ružomberku hned s kapitánskou páskou Slavie.
Slavia rozstřílela Ružomberok
Padaly úvahy, že půjde o štaci dál. Na hostování, nebo dokonce na přestup. Že ze všeho nejvíc potřebuje pravidelně hrát, získat zase jistotu a sebevědomí. Trenér Šilhavý si ale nakonec třiadvacetiletého Van Kessela v kádru ponechal a nabídl mu další šanci, aby si řekl o své místo v sestavě.
„Přišel jsem, abych hrál v prvním týmu Slavie. A abych hrál všechny zápasy. Teď je podstatné, že jsem stále tady a chci se dostat do základní sestavy. Myslím, že i mé zlepšení je patrné, v posledním přípravném utkání před soustředěním ve Španělsku jsem dal i gól, takže můj cíl se nemění."
Záleží na trenérovi
Pochopitelně že i nizozemský útočník reprezentující ostrov Curacao registroval úvahy, že by mu prospělo hostování a stálé místo v sestavě jiného týmu. Zvláště teď, kdy do Edenu přichází noví a noví hráči, takže konkurence se zvyšuje a boj o místo v základní sestavě bude ještě tvrdší než na podzim. On sám však podobnou představou příliš nadšený není.
„Jedna z možností by to byla, ale nejsem si jistý, že by pro mě byla tou správnou. Přišli noví obránci, záložníci, útočník a všechno záleží na trenérovi. Bavili jsme se spolu o tom, ale na mé místo v základní sestavě řeč nepřišla. Je to jen na něm," ví Van Kessel, že poslední slovo bude mít trenér Šilhavý.
Ten ho v kádru navzdory velkému přetlaku ponechal, i když po příchodech nových a nových posil panuje v mužstvu velká konkurence.
„Ale totéž bylo i na podzim, kdy pro mě bylo těžké, když jsem ze sestavy vypadl. Teď přišli další noví hráči, kteří do mužstva dobře zapadli, takže nás to všechny nutí trénovat a hrát naplno. A pak už je jen na trenérovi, koho si vybere," věří nizozemský útočník, že i na něho ukáže kouč častěji než na podzim. Vždyť za vlády Dušana Uhrina a poté Jaroslava Šilhavého se na hřišti objevil pouze v sedmi zápasech a s jeho střeleckou produktivitou to bylo dost bídné. V lize se trefil pouze dvakrát a to hned v jejím samém úvodu.
„Chtěl jsem hrát v každém utkání, ale vyhrávalo se, hlavně druhá polovina podzimu nám vyšla, takže jsem byl i tak spokojený a měl radost. Jsme přece jeden tým, což platí pořád. Zvláště, když po příchodu nových hráčů jsme ještě silnější. Musíme se ještě lépe poznat, ale myslím, že se to daří," věří nizozemský legionář v ještě lepší jaro. Své i slávistické.
