Článek
Co se v Edenu dělo a co se změnilo?
Možná jde o banalitu, která ale má výrazně blahodárný dopad na fungování týmu a atmosféru v něm. Po domácích utkáních zůstává kabina přístupná pouze pro hráče, trenéry a nejbližší okolí týmu.
Do šatny se bezprostředně po utkání nedostanou sponzoři, průvody dětí, politici nebo další pozvaní hosté.
„Udělali jsme zásadní věc, která nastala před začátkem sezony. Po zápase do kabiny nemá přístup skoro nikdo,“ přiblížil Tecl. „Lidi se přišli dívat po zápase, jak se převlékáš. Je to nepříjemné, že si ani nevychutnáš vítězství, protože se tam nahrne spousta lidí.“
Právě podobné momenty spojují a tmelí tým. Anebo i čistí vzduchu v něm. Hráči si bez cizích elementů v kabině mohou vyříkat, co se nepovedlo. „Teď to funguje dobře, kluci mají po zápase minimálně půlhodinu pro sebe,“ pochvaluje si manažer a bývalý útočník Tecl. „Něco si řeknou k zápase, a až pak přizveme nějaké hosty, kteří se chtějí s klukama vyfotit.“
Podobné vychytávky má na starosti Tecl, který se dál rozkoukává v nové manažerské funkci. Přispívá k týmové pohodě, upravuje drobnosti, komunikuje s členy kabiny, dál dohlíží i na druholigovou rezervu a nadané talenty v ní.
Nové pozápasové pravidlo u sešívaného áčka samozřejmě není striktní. Slavisté asi před dveřmi kabiny nenechají přešlapovat majitele a miliardáře Pavla Tykače nebo šéfa klubu Jaroslava Tvrdíka.
„Pana Tykače nikdo z kabiny nevyžene, tam jsou cítit prémie,“ rozesměje se Tecl. „Ten je vždy vítaný stejně jako Jarda Tvrdík. Kluci jsou rádi, když tam přijdou. Na druhou stranu taky chápu, že Slavia má i sponzory, kteří si zaslouží pozornost hráčů. Je to o tom najít balanc a myslím, že v tomhle jsme měli maximální podporu a pochopení.“