Příchod Zafeirise? Několik návštěv, prozrazení v hotelu, zájem o Lingra i finále žákovského poháru

Asi není nikdo, kdo by se mohl chlubit tím, že právě on Zafeirise objevil. „Je to velká otázka, ve srandě se o to přeme," usmívá se Jakub Mareš, hlavní datový analytik Slavie. „Ale upřímně, v Evropě není v mládežnických reprezentacích hráč, kterého bychom neznali. Christose jsme sledovali někdy od období, kdy byl v reprezentační osmnáctce. Úplně detailně pak poslední rok. Vždycky jsme věděli, že je skvělý fotbalista, ale průlomem bylo, když jsme získali jeho data. Podle nich jsme viděli, že je schopný zvládat českou ligu i běžecky," vysvětluje Jiří Bílek, sportovní ředitel Slavie.

Zafeiris se nikdy nezašívá, pořád chce míč, neustále chce hrát. Jeho mantrou je, že když se schovává, nepomůže týmu. „Je extrémně často na míči. A naši trenéři chtějí hráče, kteří nevypadávají na nějaké úseky hry. Christos přijme balon a první myšlenku má hrát nahoru," vypočítává Bílek.

Dvacetiletý Nor s řeckými kořeny ohromil i svými návraty. Ať ztratí míč on, nebo někdo jiný, pokaždé zabere naplno zpátky. „Je extrémně týmový," shodují se všichni ve Slavii.

V čem jsou výjimečné jeho běžecké výkony? „Už se objevilo, že v poháru proti Bohemians naběhal celkově 17,5 kilometru. Jedna věc je celkový objem, druhá intenzita, to znamená v určité rychlosti. V těchto intenzitách se nejvíc naběhá na jiných postech. Pro středové hráče to není vůbec obvyklé. Christos se tím naprosto vymyká," předkládá Mareš důležitý parametr.

Ptáte se, jak je možné, že takový hráč neskončil v prestižnější lize? Třeba rovnou v některé z top pěti evropských soutěží? Slavia na jeho příchodu pracovala dlouhé měsíce. Při sledování dat a videí se všichni důležití lidé v červenobílém klubu jednoznačně shodli, že ho chtějí přivést. Skauti, datoví analytici, Bílek, trenéři. „Už kdyby byl jeden člověk proti, byla by to trhlina. U něj panovala stoprocentní shoda, to se potká jednou za čas," vykresluje Zdeněk Mikyška, hlavní skaut červenobílých.

„Právě proto, že panovala absolutní shoda, nám dal Jaroslav Tvrdík (předseda představenstva Slavie - pozn. aut.) mandát Christosův příchod řešit do poslední možné chvíle," přidává Bílek.

Podobný případ byl třeba Alexander Bah, jehož Slavia koupila z dánského Sönderjyske a před touto sezonou ho prodala do slavné Benfiky Lisabon. „Právě na příběhu hráčů jako Bah, Coufal nebo Souček se ukazuje, jak dokáže náš trenérský tým kluky neskutečně posunout. Na historické zkušeností vidí, že trenéři dokážou hráče připravit tak, že je schopný uspět nejen u nás, ale i v těch nejlepších ligách světa. To hraje pro rozhodování talentů jako Christos velkou roli, a nám to logicky ve vyjednávání hodně pomáhá," ukazuje Bílek na jeden z argumentů, který Zafeirise přesvědčil.

Přidejme jednu perličku. Při shánění informací a materiálů o rodákovi z Atén, narazili sešívaní na video z finále norského poháru žáků do čtrnácti let z roku 2016. Malý, trochu oplácaný klučina s třináctkou na zádech na hřišti absolutně dominuje, první gól připravuje spoluhráči, další tři vstřelí sám a dovede Fjellhamar v prodloužení k výhře 4:3. „Doslova brečí touhou vyhrát," popisuje trefně Mareš.

Akce tedy začala. Na Zafeirise se vyrazili podívat Bílek a společně s ním Martin Říha, tehdejší generální sekretář a nynější generální ředitel Slavie. „Spojili jsme to a byli rovnou sledovat i zápas Igoha Ogbua (také přišel v zimě do Slavie z Lilleströmu - pozn. aut.)," přibližuje Bílek říjnovou cestu do Norska. Už předtím kontaktovali Zafeirisova agenta, jemu se myšlenka přestupu do Slavie zamlouvala. „V Haugesundu jsme se sešli s tatínkem a Christosem, byli nadšení, vše bylo super. Hned jsme je pozvali do Prahy," popisuje sportovní ředitel sešívaných.

A přidává i jeden postřeh. „Když jsem viděl zápas Haugesundu, zaujalo mě, jak to celé řídil. V devatenácti letech klidně seřval starší hráče a oni ho poslouchali. Jen sklopili hlavu a odešli. Šéfoval týmu, to bylo neuvěřitelné. Když jsem s pak ním mluvil, měl sklopená ramena a tiše mi říkal, že chce za Slavii hrát," nabízí Bílek dojmy z prvního setkání.

Mareš se za ním vydal v listopadu na zápasy norské jednadvacítky. Slavia chtěla demonstrovat svůj zájem, Zafeirisovi se ukazoval, trochu mu nadbíhal. „Je to jako s holkou. Chcete zaujmout," nachází přiléhavé přirovnání.

Osobně viděl jeho představení proti Francii. „V tu chvíli jsem si říkal, že se na to utkání snad nekouká moc jiných skautů. Kolem něj byli o tři roky starší kluci, výborná atmosféra. Francouzi je dostali pod obrovský tlak, on jediný chtěl ale hrát, pořád si žádal míč. Viděli jsme jeho mentalitu. Bouchalo to do očí," vypráví hlavní datový analytik, jaký dojem měl z duelu, který i díky Zafeirisově gólové asistenci skončil 1:1.

Zafeiris pak přiletěl na slíbenou návštěvu do Prahy. Krátce po večeři s hráčem, jeho otcem a agentem přišla Bílkovi zpráva, že se informace o zájmu Slavie o Zafeirise začíná šířit na sociálních sítích. V Norsku se to rychle začalo probírat, v Česku ne. „Naštěstí se toho tady nikdo nechytil, snad jen jeden web, ale v Norsku se to šířilo, což mohl být problém," podotýká Bílek.

Sešívaní vypátrali i to, jak se informace dostala do světa. „Hráče jsme ubytovali v hotelu v centru města a zjistili jsme, že v té době v něm byl brigádník, sparťan. Na seznamu hostů viděl dvě jména Zafeiris a jedno další a u všech byla Slavia. On si to spojil a hodil to na Twitter," líčí Bílek příhodu, jak se utajované setkání prozradilo, a dodává: „Dneska už jsme daleko opatrnější."

Slávisté hráče sledovali celý rok. „Byli jsme osobně na několika zápasech, v různých skupinách se prostřídalo celkem šest lidí. Plus jsme viděli úplně každý jeho zápas na videu. Všude se opakuje to samé. Že je lídr a skvělý fotbalista. V jednom utkání nedal na začátku penaltu, přesto byl pak skvělý. Někdo by se podělal, dal by hlavu dolů, on ne," vypočítává Mikyška. „Jak říkal Jindra Trpišovský (hlavní trenér Slavie - pozn. aut.), má sebevědomí jako kanadský hokejista," doplňuje Mareš.

Když se na konci roku zdálo, že se vše upeče, přišla komplikace. Zafeiris změnil agenta. „V tu chvíli jsme si mysleli, že je konec, měsíce dlouhé vyjednávání s předchozím agentem přišlo vniveč. Komunikace ustala a priorita přešla na jiné hráče," říká Bílek. „Ale nemohli jsme to vzdát," upozorňuje Mikyška.

Pro Bílka byl novým impulsem zájem Panathinaikosu o Ondřeje Lingra. Vidina, že post středního záložníka může být oslaben, ho vyburcovala k jednání. „V tu chvíli jsem se ozval tatínkovi Christose, jestli to ještě nezkusíme. Ještě ten den mi napsal, že Christos je pro a že celou akci dotáhneme s jeho starým agentem. Pak už jsme byli agresivní a do tří dnů jsme s ním podepsali smlouvu," přibližuje Bílek, jak události nabraly rychlý spád.

Zafeiris znal příběh Tomáše Součka, Abdallaha Simy nebo Alexandra Baha. Ví, že Slavia ho může připravit na velký přestup. „Nepočítáme, že tu bude deset let. Může tu být rok nebo dva a pak jít třeba do Premier League," je smířený Bílek s tím, že šikovný záložník nevydrží v Edenu věčně.

„Když jsem s Christosem cestoval, sám mi říkal, že mu styl Slavie bude sedět. Než k nám přišel, viděl hodně zápasů, fotbalu rozumí," připojuje šéf analytiků další střípek Zafeirisova příběhu.

Jedinou pochybností byla výška a představa, jak obstojí v osobních soubojích. „Ale když jsme viděli zmíněný zápas s Francií, obavy přešly. Kolem něj hráli urostlí frajeři za deset milionů eur a on to zvládal. Umí využít vše, co v sobě má. Podívejte se, jak se srážel s Jawem z Boleslavi, který je asi o pětadvacet centimetrů vyšší," tvrdí Mikyška.

Posila z Haugesundu, za kterou sešívaní zaplatili v přepočtu více než padesát milionů korun, a slíbili norskému klubu procenta z dalšího prodeje, měla uvítání velkolepé. Před prvním jarním zápase s Jabloncem pozdravila fanoušky přímo na stadionu. Vtipná je i historka, když si Zafeiris vybíral číslo. Chtěl desítku. „Nevěří si až moc?" tázal se šéf Slavie Jaroslav Tvrdík. „Takový prostě je," odvětil mu s úsměvem Bílek. „Nutno podotknout, že bez Jaroslava bychom takový přestup ani nemohli udělat. Patří mu velký dík za to, že nám i trenérům věří. Má opravdu velký podíl na tom, že je Christos tady," dodává.

Do sestavy začal rychle naskakovat, jeho adaptace probíhá kvůli některým absencím rychleji, než se čekalo. „Hraje trošku výš než v Norsku. Celkově jsou ta data o patnáct až dvacet procent lepší. V datové analýze vychází jako úplná ligová špička. V zahraničí to určitě sledují," ví Bílek.

Naposledy v derby na Spartě (3:3) nemohl kvůli nemoci hrát. Byl zdrcený. Ačkoliv ho svíraly horečky, pořád věřil, že nastoupí. Když mu lékaři oznámili, že fakt na hřiště nepůjde, strašně ho to mrzelo. Na sobotní vršovické derby proti Bohemians už by měl být fit.

V Edenu přijímají gratulace z evropských klubů za to, že se jim povedlo Zafeirise přivést. „Když vyjedu do Evropy na zápas některé ligy, skauti z jiných klubů se mě na něj hned ptají. Gratulují nám. Naštěstí jezdím na soutěže, pro které už je Zafeiris nedostupný," culí se Mikyška.

Jak dlouho dvacetiletý Nor v Edenu vydrží? „Záleží na něm. Budeme ho chtít udržet co nejdéle. Uvidíme, je to o nabídce. Ale i kluby v Evropě vědí, že nebude naší prioritou ho v létě prodávat," podotýká Bílek. Na přelomu června a července se však uskuteční mistrovství Evropy jednadvacítek, on v barvách Norska nebude chybět. Tento turnaj může mnohé změnit. „Některá analytická oddělení už mě naťukávala, jestli bych jim o něm něco neřekl. Jsou to zajímavá jména," naznačuje tajemně Mareš.

Hodil by se kamkoliv. „Typologicky by pro něj bylo zajímavé Španělsko. Může hrát ale kdekoliv, kde bude chtít. Klidně v Anglii," uzavírá hlavní datový analytik sešívaných.