„Příbramský“ Matoušek ožil. Vyšlo mi všechno, radoval se. Góly s Libercem neslavil

Jak chutnají dva góly proti klubu, za který jste ještě na podzim už třetím rokem hrál?

Předem jsem věděl, že případný gól slavit nechci. Kdybych je dal proti někomu jinému, oslavím je mnohem víc. Na hřišti bylo i vidět, že k Liberci mám nějaký vztah. Pomohli mi v nejtěžších chvílích, mám tu spoustu kamarádů. Přišlo mi opravdu blbý slavit, i když to byly moje první góly v Bohemce. Ale doufám, že nějaké ještě přidám a že je pořádně oslavím v jiných zápasech.

Hnala vás zvýšená motivace?

Samozřejmě. Přeci jen jsme tady dva a půl roku spolu zažívali souboje na trénincích, teď konečně přišly i v zápase. Jsem vlastně rád, že se mi zápas až takhle povedl, protože jsem chtěl ukázat i tady v Bohemce, že góly dávat umím. A doufám, že v tom budu pokračovat.

Při obou trefách jste využil svou enormní rychlost, pomohla vám i výborná znalost bývalých spoluhráčů?

Samozřejmě, ale neřekl bych, že Liberec má zrovna pomalý stopery. Zrovna se dvěma z nich, Prebslem a Plechatým, jsem na tréninku soupeřil dost často a věděl jsem o jejich rychlosti. Spíš zrovna při gólových situacích hrály karty pro mě, protože jsem byl rozběhnutý. Dá se říct, že v zápase mi vyšlo všechno.

Popište z vašeho pohledu, jak se před vámi při prvním sólu otevíral prostor.

Myslím, že jsem běžel od půlky a chtěl jsem si dát dotek mezi stopery, který mi naštěstí vyšel. Mario Purzitidis ho netrefil, ale pak mi trochu pomohlo štěstí. Od Filipa Prebsla se mi míč odrazil přímo před nohu a pak už bylo jen na mně, jak to zakončím.

Zvýšila vám branka sebevědomí, které jste pak využil při druhém úchvatném sólu?

Každá taková situace zvýší sebevědomí, ale myslím, že mně nejvíc pomohl start utkání, kde jsem měl nějaké dobré akce. Už tam jsem si začal věřit a od vstřeleného gólu jsem se už odpíchl úplně. Ale při druhé brance jsem nešel do kličky kvůli nějakému zvýšenému sebevědomí, byl jsem rozeběhnutý a pro gólmana je tohle hrozně těžké, když si dám delší dotek. Musel by fakt přesně tipnout stranu, kam si budu míč dávat, ale na takovém terénu je těžké, aby dobře zareagoval.

Naposledy jste dal gól před více než rokem. Bylo čekání dlouhé?

Bylo. Ale poslední dobou mám delší čekání pořád. Vždycky se mi povedlo dát gól a pak jsem na další trefu čekal rok, což mě občas trochu dostávalo psychicky dolů. Ale teď jsem snad konečně našel styl hry, který by mně měl sedět nejvíc. Přesně v takových situacích bych měl být silný.

Proč jste vyměnil hostování v Liberci ze Slavie v zimě za přestup do Bohemians?

Tohle se těžko hodnotí. Tam hrálo roli více věcí. Do Slavie přestoupil Hronek a Bohemka chtěla někoho za něj. Takže oslovili mě, nabídli mi smlouvu rovnou na přestup, takže jsem neváhal. Vždy jsem proti Bohemce hrával dobře, takže jsem doufal, že mou kariéru dokážu nastartovat právě tady v Bohemce a dokážu se odpíchnout ke své herní pohodě.

Na dosah máte s Bohemians i evropské poháry, jsou vaším cílem?

Cíle jsou vždy nejvyšší, ale my to musíme prokazovat v každém zápase. Víme, že jsme takhle vysoko a samozřejmě se chceme udržet v první šestce. Pohár by byl třešinkou na dortu.