Příbramský kouč Nádvorník vymýšlí taktiku na velké soupeře. Učil se to i ve Watfordu u legendárního Zoly

Samozřejmě to byly příjemné chvíle. Ještě v neděli jsme se nechávali unést tím zápasem, který se nám po všech stránkách povedl. V pondělí už začaly všední pracovní dny. Máme těžký týden. Ve středu jsme hráli pohár v Chlumci nad Cidlinou, v sobotu máme doma Plzeň. Vstoupili jsme do nejtěžší fáze ligového losu. Po Jablonci a Plzni je reprezentační přestávka a pak jedeme do Mladé Boleslavi. Každý bod z těchto zápasů má cenu zlata. Tři už máme.

Soupeře, nejen ty ze špičky, máme nakoukané. Známe typologii hráčů, víme, co jim sedí a co ne. Z toho vycházíme. Snažíme se eliminovat jejich přednosti, využít slabin, ale také neopouštět svoji hru, kterou se chceme prezentovat. Základem je disciplína a nutností zápas poctivě odpracovat. Náš fotbal je fyzicky náročný, hodně běhavý. Kvalita našeho kádru celkově není tak vysoká, jako u těchto týmů, což se snažíme nahradit právě dobrou fyzičkou, disciplínou a dodržováním taktiky, kterou jsme si stanovili. Plzeň je také hodně ofenzívní, ale hraje víc kombinačně, má Kopice, Kayambu, na hrotu Krmenčíka Chorého, Beauguela...

Nebudu tvrdit, že jsou z tvrdých dávek nadšení, ale pochopili, že se jim to na hřišti vrací. S hráči hodně komunikuji, vím, jak se cítí, a také musím trochu jinak přistupovat v tréninku k sedmatřicetiletému Honzovi Rezkovi a jinak třeba k jednadvacetiletému Davidu Šimkovi. Honza toho v utkání naběhá skoro nejvíc. Marko Alvir, který je u nás na hostování, mi řekl, že trénujeme víc než ve Slavii. Nestěžoval si, konstatoval, i on patří k těm co makají nejvíc.

Důležitá je určitá hierarchie v týmu. Mladí musejí respektovat ty starší, kteří už něco dokázali. Naši mladí tohle mají v hlavách dobře nastavené. Poslouchají a učí se. Dobře víme, že někdy to je s mladými, kteří mají svůj rozum, složité. Podstatné je, aby se sami chtěli učit. V přípravě jsme měli pět dorostenců a juniorů, to je v prvoligových klubech vzácnost.

Volím metodu cukru a biče, ale musíte ji správně použít. Někdy pohladím, jindy zvýším hlas.

To byste se divil. Hráči by vám řekli, jak umím zvýšit hlas. Důležité je, že sami poznají, kdy to bylo z jejich strany špatné. Snaží se, abych zvyšovat hlas nemusel (usmívá se).

Začnu u minulé sezóny. Když jsem k mužstvu přišel, byla venkovní bilance hodně špatná. Ale povedlo se nám vyhrát na Bohemce a získat bod v Teplicích. V této sezóně jsme hráli venku třikrát. V Opavě jsme byli lepší, zasloužili jsme si tři body na střely to bylo 7:1 pro nás, ale nedali jsme gól, naopak jsme ho v závěru dostali. Na Spartě se proti nám kopaly dvě penalty a zaspali jsme při jednom rohu. Sami jsme penaltu nedali... Sparta byla šikovnější v koncovce. Nepropadli jsme tam, výsledek 0:3 obrazu hry neodpovídá. Nejhůř, co tu jsem, jsme ale hráli na Slovácku a prohráli 0:2. Věřím, že body z venku brzy přijdou.

O mně je známé, že jsem impulzivní a neposedím. Snažím se s hráči komunikovat i na hřišti. Po zápase jsem pak zničený, jako bych byl sám hrál (smích).

Individuální chyby, které by se v lize neměly objevit, zejména když vyplývají z podcenění nebo nekoncentrace. To mě vytáčí. Když nás přehraje lepší soupeř, respektuji to.

Máme sazebník, kolik za co, ale zatím jsme ho nemuseli použít. Nevyžívám se v udělování pokut, není to ani záruka nápravy.

Do kabiny vchází a nekřičí. S ním ani s jeho synem Janem, který je jeho pravou rukou, se nehádáme, ale diskutujeme. Jarda je impulzivní, chce jen vyhrávat, ale porážku zkousne, když vidí, že hráči zápas odmakali, ale neodchodili. V takovém případě je tvrdý. Oba dokáží přijmout názor druhého, proto si jich vážím.

Musíte vzít v úvahu, proč se to stalo. Před těmi devíti roky jsem tu byl v období, kdy byl Jaroslav Starka vážně nemocný. Zpočátku to fungovalo dobře, ale na jaře se jeho nepřítomnost celkově negativně projevila na hře i v klubu a můj odchod byl jejím důsledkem. Ale vracel jsem se rád, protože příbramské prostředí se mi líbí. Klub funguje velmi dobře. Pracuje se tu na všech úrovních nadstandardně.

Ze Žižkova jsem odešel v neúnosné situaci. Klub dlužil hráčům výplatu dlouhé měsíce, pak přišli noví šéfové a ti mě nechtěli. Tým převzal Jindra Trpišovský, tehdy můj asistent. V Karviné jsme měli nakročeno ke zlepšení, chtělo to jen trochu času. Ten mi nedali. Rád pracuji koncepčně. V nižších soutěžích jsem s Vlašimí postoupil do druhé ligy a pak jsme hráli na její špici, totéž platilo v Táborsku.

Jednoznačně! Pro mne jsou spolupracovníci velice důležití. S asistentem Radkem Kronďákem se známe dlouho, hráli jsme spolu. Sedli jsme si i lidsky, máme podobné názory na fotbal a on je také dobrý oponent. Gólmany trénuje zkušený Roman Pavlík. Dlouho jsem hledal kondičního trenéra, bývalého fotbalistu, který z vlastní zkušenosti pozná, co hráč potřebuje. Přesně to splňuje Marek Chrobák. Pomáhá mi i bývalý reprezentant Marek Nikl, ten vede sedmnáctku. Trenér by si měl vybrat svůj realizační tým, aby si sedl. Mně se to podařilo.

Nejsem jájínek, který by byl středobodem. Hodně jsem se v tomto naučil na stáži ve Watfordu od legendárního hráče a kouče Gianfranca Zoly. Byl jsem s ním od rána do večera, hodně mi toho řekl, byl šéf, ale také jeden z širokého realizačního týmu. Tehdy tam hráli i Matěj Vydra a Daniel Pudil. V Příbrami souhra funguje od vedení po kabinu, i proto jsme se zvedli.

Béčko sleduji nejen proto, že za ně hrají kluci ze širšího kádru áčka, ale divám se i na jiné třetiligové týmy, kdybych v nich někoho objevil. Druhou ligu mám slušně zmapovanou. Samozřejmě sleduji i dorost, protože práce s mládeží je v Příbrami léta na vysoké úrovni a je kam sáhnout. Vezměte si, že stoper David Šimek je jediný z reprezentační jednadvacítky, který odehrál všech sedm ligových zápasů, v podstatě totéž platí o Matěji Polidarovi. Osmnáctiletý Pavel Hájek jako jediný z devatenáctky nastupuje v lize pravidelně. Kluků, kteří mají předpoklady fotbalově vyrůst a jít za lepším, je v Příbrami víc. Mají v odchovancích příbramské akademie i vzory, jako jsou Tonda Barák, Václav Černý nebo Honza Matoušek.

Když jdu podívat na dceru, jak hraje basketbal nebo na procházce s naším pejskem.

Jak už jsem řekl, trénoval jsem ligu na Žižkově, v Karviné a podruhé jsem v Příbrami. Tam pracujete s hráčskou kvalitou, jaká je. Snažíte se z hráčů dostat maximum. Rád bych jednou trénoval mužstvo ze špičky a zahrál si evropské poháry.