Článek
Konečně jste se dočkal. Jaké to bylo vést trénink prvoligového mužstva, byť v omezeném režimu?
Nebyla to zase tak veliká změna oproti předchozím štacím třeba v Plzni nebo v Sokolově. V Příbrami máme hodně mladých hráčů, kteří mají do tréninku chuť, stejně jako matadoři kolem třicítky, nebo už blízko čtyřicítky, myslím Honzu Rezka nebo Míru Slepičku, a skoro třicátníka Lukáše Pazderu. Byli jsme rozdělení do několika skupin po pěti hráčích. Přiznám se, že jsem úplně nevěděl, co od těchto skupinových tréninků čekat, ale zvládli jsme to dobře.
Skupiny trénovaly ve stejný čas?
Chodily po sobě. Jedna trénovala, později přišla druhá, která se na vedlejším hřišti rozcvičovala, abychom neztráceli čas. Tréninky byly hodinové.
To jste si na hřišti jako hlavní trenér pobyl pěkně dlouho...
Šlo to rychle, kluci přijeli auty, rozcvičili se s kondičním trenérem, odtrénovali jednotku a odjeli domů. Řekněme, že jsem byl na hřišti necelé čtyři hodiny, ale bylo to fyzicky náročné, absolvoval jsem to nejtěžší - stoj na místě a chůzi (směje se). Tak to bude i v příštích dnech.
Co vám tenhle způsob trénování ukázal, když jste chtěl hlavně poznat hráče?
Někomu to možná bude znít divně, ale pro mne je to určitá výhoda oproti společnému tréninku. Kluků je méně, takže mám víc času je jednotlivě sledovat, a když mám něco na srdci, mohu si s nimi promluvit. Samozřejmě při dodržení všech hygienických nařízení.
Takhle budete pokračovat i v příštích dnech?
Jinak to zatím nejde. Můžeme udělat skupinu o tři hráče větší, nebo měnit jejich složení, také cvičení můžeme obměňovat, nuda hráče nečeká. Zatím nám to všem vyhovuje, kluci jsou nadšení, že mohu zase být na hřišti a s balónem. Otázkou je, jak dlouho je to bude bavit. Mám obavu, že kdyby tenhle způsob tréninku trval déle jak tři týdny, budou toho mít až nad hlavu. Fotbal je kontaktní hra, což samozřejmě chybí a bude ještě nějaký čas chybět i v rámci tréninku. Hru na dvě branky to prostě nenahradí.
V jakém stavu přišli hráči, měli nějaké kilogramy navíc?
Vážit jsem je nemohl, ale nevypadali fyzicky zanedbaní, ani že by přibrali. V pauze na sobě makali, běhali, posilovali, i když jim to už muselo lézt krkem, ale dělali to pro sebe, aby se udržovali. Byla na nich pochopitelně vidět nerozehranost, jiný než normálně byl pohyb na hřišti, reakce na balón nebo změnu směru, což v lese nenatrénujete. Ale to se časem spraví.
