Prasečí hlavy? Když jsem přišel na stadion, byl tam hrozný smrad. Myslel jsem, že je výlov rybníka, smál se Saňák

Samozřejmě. Nebudu lhát. Když vidíte, jak všichni lidi v klubu mají slzy v očích, nemůže to jinak být. Jsme za to všichni moc rádi. Potřebovali jsme dlouhou, nepříjemnou šňůru zastavit, abychom do zbývajících duelů se Slavií a Spartou mohli jít s těmito třemi body. Jsou pro nás v dané situaci mimořádně důležité.

To není publikovatelné. Znáte to o tom záchodu, jak se to říká. Věděl jsem, že si to musíme vybojovat a z mužstva jsem cítil sílu. Více mě rozhodilo nucené střídání Jirky Slámy v 19. minutě. Honza Fortelný ho ale zastoupil výborně. Hlavně jsme hodně přemýšleli o tom, jak to budeme hrát ve druhé půli, jak prostřídat.

Šli jsme do toho s tím, že hrajeme o jednoho méně, že to bude náročné. Proto jsme na hřiště poslali hráče na brejky, Jáchyma Šípa a také Pavla Zifčáka, aby podržel vepředu míče, a to splnil. Prostě si to všechno sedlo a vyšlo to.

Vůbec. Prostě jsem řekl, Juldo, Vody, jdete dolů, na plac půjdou Šípák a Zif. Rozhodovat je moje úloha. Dělali jsme to, co v té chvíli pro mužstvo bylo z našeho pohledu nejlepší. Myslím, že dnes všichni nechali ego v kabině, a i tito dva pak fandili na střídačce a po utkání se spolu s ostatními spontánně radovali.

Vnímáme to. Člověk nežije v bublině. Já osobně se ale vždycky snažím spíše zabývat tím, co dlouhodobě mohu ovlivnit já, hráči. Snaha vytěsnit to, nepřemýšlet moc o tom a podávat výkony jako dnes, to je jediná cesta. A prasečí hlavy? Když jsem přišel ráno na stadion, natáhlo mě to. Byl to hrozný smrad. Říkal jsem si, zda je tady výlov rybníka. A když fanoušci odcházeli a burácel ohňostroj, to byly strašné rány, klepali jsme se. Ale vážně. Nechci to nijak komentovat. Myslím, že ti, co přišli, mají klub rádi a bylo to znát. Potlesk, děkovačka po zápase, to bylo krásné. Tak to má vypadat.

Určitě. Kluci to odmakali skvěle. Ukázali, že to jde, když bojuje jeden za druhého. Jablonec hrozil jen ze standardek. Jinak jsme ho prakticky do ničeho nepustili. Chtěl bych, aby taková atmosféra panovala v týmu v každém zápase. Kdy nikdo neřeší své jméno na zádech, ale tým.

Byl smutný. Je to chlapec s čistým charakterem. Pro něj ale cenná zkušenost. Říkal jsem mu: hlavu vzhůru, nějaký trest dostaneš, ale když to dobře, správně vyhodnotíš, otřepeš se a můžeš z toho jednou těžit.

Asi bychom Spáčilovi měli dát dvojité prémie, když nás do této situace dostal. A vlastně nám tím pomohl k duelu, po němž jsme volali. Ano, měl by nám pomoci. Kluci si zase ověřili, že když si sáhnou na dno, budou spolu, dají tomu všechno, víc srdce než toho, co nosí na zádech, můžeme vyhrát i taková těžká utkání.