Článek
Vzpomenete si při ohlédnutí za právě skončenou sezónou ještě na angažmá v Senici?
Samozřejmě. Odehrál jsem tam patnáct zápasů, tedy celou půlku sezóny. Pohybovali jsme se v popředí. Vím, že kluci nakonec skončili hodně nahoře a docela jsem jim přál, aby vybojovali slovenský titul. Ale v konkurenci bratislavského Slovanu to bylo těžké. Těší mě i to pomyslné stříbro, i když zlato by stálo výš (úsměv).
A liberecké jaro?
Udělali jsme, co jsme mohli. Málokdo čekal, že po rozpačitém podzimu se Slovan takhle zvedne. Osobně si vážím toho, že jsem nastoupil ve všech jarních zápasech.
Jak berete fakt, že hned druhý den po skončení ligy jste odcestoval s reprezentační jedenadvacítkou na Ukrajinu?
Že mám kratší dovolenou, z toho naštvaný nejsem. Jako fotbalista musím počítat s náročným programem, takže těch šest dní v Kyjevě vnímám jako prodloužení sezóny a chceme zápasy zvládnout i jako tým. Reprezentační povinnost je pro mě příjemná.
Těšíte se na evropské poháry v libereckém dresu? A bude to vaše premiéra?
V Senici jsem loni v létě absolvoval dvě předkola Evropské ligy proti MTK Budapešť a Apoelu Nikósie. Nějaké menší zkušenosti už mám, byl to pěkný zážitek. A jsem rád, že si mohu něco podobného zopakovat i v barvách českého celku. V Liberci se těšíme všichni. (úsměv)