Hlavní obsah

Použili jsme starý signál, culí se Jílek. Proč znovu chyběl Chytil?

Olomouc

Před bitvou s Pardubicemi vnímal v těle značnou nervozitu. Po více než dvou letech vedl fotbalisty Olomouce zase do ligové bitvy na Andrově stadionu, comeback Václava Jílka ale dopadl úspěšně. Modrobílá armáda vyválčila pod jeho velením výhru 3:2.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Trenér Sigmy Olomouc Václav Jílek.

Článek

V úvodním kole jste padli na Spartě, za týden cestujete na půdu mistrovské Slavie. Vzhledem k těžkému losu jsou pro vás sobotní tři body hodně důležité...

Kdybychom dneska neuspěli a pak prohráli na Slavii, bylo by to extrémně složité. Utkání tedy bylo potřeba dovést do vítězného konce.

Pět gólů, dva z rohových kopů, řada střel... Před sezonou jste si přál, aby Sigma předváděla atraktivní fotbal. Byla sobotní hra podle vašich představ?

Lidi se asi bavili, ale trenéři už trochu míň. Hlavně v prvním poločase. Po vstřelené brance jsme apelovali na aktivitu, abychom si šli pro druhý gól a rozhodli utkání už v první půli. Jenže tohle jsem u nás absolutně postrádal. Chyběla větší kvalita, větší individuální odvaha, všude jsme byli druzí. Měli jsme štěstí, že jsme stav dokázali otočit díky dvěma standardkám.

Dva góly po rohu, oba připravil Chvátal, zvlášť první přihrávka po zemi na Vepřeka byla opravdu parádní...

Hlavně to bylo vědomé. Chystali jsme roh na níže postavenou prostorovou obranu soupeře, s dobrým blokem, perfektní načasování... Přitom když jsme je na pátečním tréninku zkoušeli, nešlo nám vůbec nic. Museli jsme upravovat i postavení Vepřeka. Kredit patří Milanu Kerbrovi (asistent trenéra a vedoucí mužstva), který s kluky na rozích v pátek pracoval a v sobotu před zápasem to s nimi ještě rozebíral.

Oprášili jste starý signál, který kdysi zakončoval Kuba Plšek?

Máte pravdu, hráli jsme to tam na Kubu, akorát tehdy na pravou nohu. Vytáhli jsme a použili starý signál. A hned vyšel. (úsměv)

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Zleva Michal Beran z Pardubic ztratil kopačku při střetu s Michalem Vepřekem z Olomouce a Tomáš Solil z Pardubic.

Tentokrát střílel levačkou Vepřek, jméno finálního zakončovatele trochu překvapilo...

Musím říct, že při nácviku jsme tam měli Pabla Gonzáleze, jenže na pátečním tréninku chyběl, protože měl drobné svalové zranění a přiskočil tam tedy další levák. Byli jsme pro, aby zakončoval Michal. Na tréninku kluci říkali, že si musí vzít správné kopačky, aby tohle trefil (úsměv). Když gól dal, radost ostatních byla velká a upřímná. Michalovi to přáli.

Pardubické jste v závěru první půle srazili trefou do šatny, když Chvátal po dalším rohu našel hlavu Zifčáka. Považujete gól na 2:1 za klíčový moment duelu?

Určil hlavně další vývoj. Změnili jsme malinko způsob napadání, trošku změnili rozestavení, které nám dělalo v první půli velké problémy, kdy jsme hodně špatně reagovali na pohyblivé středové hráče soupeře. Z naší strany byla druhá půle výrazně lepší, hned zkraje jsme měli šance, byli jsme nebezpečnější, ale Pardubice měly pořád větší lehkost v držení míče.

Do druhého poločasu jste nasadil Davida Vaněčka místo Kryštofa Daňka a Antonína Růska posunul níže. Jak se vám souhra pozdávala?

Tonda s Kryštofem vypadali třicet minut velmi špatně. Chtěli jsme být všude, ale nebyli jsme nikde. Kryštof nám přebíhal situace, pak ztrácel síly, neuhrávali jsme balony nahoře. Chtěli jsme udělat změnu. Za mě byl na vystřídání i Růsek, nakonec jsme Tondu zkusili podržet, protože víme, jak vypadá v tréninku, že je schopen balony zvládnout a podržet. Vaněček velmi dobře pracuje celou dobu, myslím, že to ukázal.

Oproti zápasu na Spartě jste pro souboj s Pardubicemi celkově provedl hned tři změny v sestavě. Všechny se vám ale vyplatily...

Kluky vidíme v týdenním tréninkovém rytmu a sázíme na určitou zkušenost hráčů, na určité situace, jak je zvládnout. Proti jakému soupeři hrajeme, na jaké hráče atd. Michal Vepřek vypadal velmi dobře, nevyšla mu generálka a dali jsme šanci Ondrovi Zmrzlému. Proti Pardubicím jsme dali do sestavy Michala a splatil nám důvěru výkonem i brankou. Hála taky neodehrál na Spartě dobré utkání, řekli jsme si k tomu, že od něj čekáme jiný přístup a výkon, proti Pardubicím mohl zapsat klidně dvě branky. Zifčák nebyl minulý týden v nominaci, na druhou stranu celý týden si o ni říkal. Dlouhodobě pracuje dobře, vyplatilo se to, dal i gól.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Zleva Tomáš Solil z Pardubic a Roman Hubník z Olomouce.

Pro Zifčáka to byl navíc speciální duel. Pardubicím v předloňské sezoně pomohl k postupu mezi elitu...

Ano, sázeli jsme i na faktor motivace vůči soupeři. Ale není vyladěný, má hodně prostoru na zlepšení. Každopádně na sobě zapracoval, i na tělesné schránce, když to takhle nazvu. Bylo potřeba, aby nějaké kilo shodil, což se mu povedlo. Jeho pracovitost a přístup v tréninku jsou velmi dobré. Rozhodování však nebylo jednoduché, máme tu stejně starého Kubu Matouška, který neodehrál vůbec špatné utkání na Spartě.

Proč se do nominace na první dva zápasy nevešli Mojmír Chytil s Martinem Nešporem?

Je to otázka, z jakého základního rozestavení budeme vycházet, jestli vezmeme do nominace dva nebo tři útočníky. Nejsme Slavia, která je schopná vzít do Zlína pět útočníků na lavičku. Aktuální herní výkonost Mojmíra a s tím související sebevědomí není na úplně patřičné úrovni, a proto teď dvakrát v nominaci nebyl. Ale jde o momentální časovou situaci.

Do obrany jste nasadil trio Hubník, Beneš, Vepřek, kterým je dohromady 105 let. Čísla vás ale netrápí, že?

Dáváme do sestavy hráče, o kterých jsme přesvědčení, že nám v tuto chvíli nejvíc pomůžou. Jejich rozpoložení a herní kvalita v danou chvíli je na nejvyšší úrovni. Z toho vycházíme. Věk je fakt jenom číslo. Je to otázka kvality, což ale neznamená, že Michal bude automaticky hrát další zápas. Příště můžeme nastoupit zase jinak, případně v jiném rozestavení. Nikdo nemá zavřené dveře, ale na druhou stranu nikdo nemá ani jistotu.

Kreativita zatím hapruje. Vyžaduje to čas?

Nemůžeme si nic nalhávat, chybí nám klid v rozhodování a na balonu v těžkých situacích, které mají třeba z Pardubic Tischler, Beran, ale i Jeřábek, který složité momenty řeší s lehkostí. Tady nás čeká největší práce. Jsem přesvědčený, že to zvládneme, ale tohle není otázka jednoho měsíce.

Záložník David Houska se netajil touhou odejít do ciziny, nakonec odešel nedávno jako volný hráč do Jablonce. Zaskočilo vás jeho rozhodnutí?

Překvapilo mě to. Měl jsem za to, že jeho hlavní motiv odcházet ze Sigmy byl, aby se dostal do zahraničí. Ale vnímám to tak, že potřeboval změnu. Nakonec odešel do ambiciózního týmu, který bude hrát o poháry, takže ze sportovní stránky to určitou logiku dává.

Související témata: