Posila Sparty Kairinen o tureckém původu, vaření, srovnání fotbalu s hokejem i složité češtině

Marbella (od našeho zpravodaje) - Finský 24letý reprezentant, jenž dorazil na Letnou před Vánoci z norského Lillestrømu, je aktuálně s týmem na soustředění na jihu Španelska. Jak sám přiznává, adaptaci v novém prostředí mu usnadňuje i kouč Brian Priske, kterého zná z předchozího angažmá v dánském Midtjyllandu.

Právě trenér Priske o vás nedávno říkal, že jste pochopil, že pouze talent nestačí. Na co tím narážel?

V mladém věku jsem byl, zejména v očích médií, vnímaný jako velký talent. Ale došlo mi, že na sobě musím začít pracovat daleko tvrději. Myslím, že díky tomu jsem se dostal do angažmá v Norsku a národního týmu.

Česká liga je hodně o osobních soubojích, možná úplně jiná než ta norská. Dokážet se tomuto stylu přizpůsobit?

Snažím se být připravený na vše, co mě čeká. Po fotbalové i mentální stránce. Vidím na tréninku, jak mohou vypadat ostré zápasy a doufám, že se mi daří adaptovat se na náš náročný herní systém.

Kdybyste měl jmenovat tři své silné stránky, jaké by to byly?

Přehled na hřišti, umění s míčem a přihrávky.

A naopak slabiny?

Jsem rozhodně lepší při hře s míčem než bez něj. Zde se potřebuji hodně zlepšit, také v nabízení se spoluhráčům a hledání volného prostoru. To je asi to hlavní, kde bych měl udělat progres.

První minuty v dresu Sparty jste posbíral v přátelském utkání se Stuttgartem. Panuje spokojenost?

Myslím, že jsme hráli dobře, ale samozřejmě všechno kolem je pro mě nové. Musím si zvyknout na náš systém, ale předvedl jsem několik dobrých obranných zákroků a nakonec stejně nejdůležitější je výsledek. Vyhráli jsme 2:0, takže dobré.

Dostal jste také kapitánskou pásku, kolik vás stála?

Přesnou částku nevím, ale tým si peníze určitě užije. (smích)

Konkurencí ve středu zálohy jsou pro vás Lukáš Sadílek, David Pavelka nebo Ladislav Krejčí. Slyšel jste o nich už dříve?

Ne, před přestupem jsem o nich neměl žádné zprávy. Co vidím, všichni jsou velmi dobří fotbalisté se skvělou mentalitou. Bude to mezi námi velký boj, ale konkurence vždy posouvá tým dopředu.

Když už je řeč o hráčích, ke komu z kádru máte zatím nejblíže?

Možná k Aweru Mabilovi, kterého znám z dřívějšího působení v Dánsku a na soustředění jsme spolu na pokoji. Ale postupně se seznamuji se všemi a navazuji nové vztahy. Jen češtinu ještě neovládám, takže komunikujeme v angličtině. Ale už dokážeme zavtipkovat.

Umíte nějaká česká slova?

Naučil jsem se „dobré ráno" a „děkuji". To je zatím vše, čeština je opravdu složitý jazyk, učím se.

Váš otec pocházel z Turecka. Jaké jsou hlavní důvody, proč volba padla na Finsko?

Ano, mám turecký původ, táta však zemřel, když mi bylo pět. Ale ve Finsku jsem žil od narození, beru ho jako svůj domov. Proto jsem se rozhodl reprezentovat právě tuto zemi, volba byla jednoduchá.

Bylo někdy ve hře, že byste přeci jen oblékal turecký dres?

Ano, v jednom momentu o tom byla řeč. Jsem hrdý, že mám turecké předky, ale jak už jsem zmínil, rozhodování nebylo složité.

Říká se, že fotbal je celosvětový fenomén, jaké má postavení ve Finsku?

Situace je poslední dobou rozhodně lepší, zejména po naší premiérové účasti na mistrovství Evropy v roce 2021. Takže i mladí sportovci začali hrát fotbal namísto ledního hokeje. I když je hokej stále velmi populární, fotbal se mu vyrovnává, což je dobře.

Máte obrázek, jak tyto dva sporty vnímáme u nás?

Myslím, že fotbal je populárnější. Na druhou stranu vím, hokejový národní tým je úspěšnější. Možná je to ale dané tím, že fotbal má daleko širší světovou špičku.

Co se vám jako první vybaví, když se řekne „český fotbal"?

Moc toho o něm nevím, v paměti mi utkvěly hlavně největší týmy Sparta, Slavia a Plzeň. Ale co jsem stihl poznat, hraje se zde hodně fyzický a silový fotbal. Zkušenosti však teprve sbírám, na závěry je ještě čas.

A jací čeští fotbalisté se vám vybaví?

Jako první rozhodně Tomáš Rosický, pak hned Petr Čech a Pavel Nedvěd. Ale nejsem na Letné jen kvůli Tomášovi, také hlavní trenér Brian Priske měl velký vliv, znám ho z dřívějšího působení. Sparta je velký klub, běžně hrávala evropské poháry. Nové angažmá je pro mě obrovskou výzvou.

Co dělá Kaan Kairinen, když zrovna nepobíhá po trávníku?

Rád vařím, připravuji různá jídla. Vždy se dokážu odreagovat, nemyslím v tu chvíli na nic jiného. Pak s přítelkyní chodíme hodně na procházky, zvláště teď v Praze, ve které jsem poprvé. Poznáváme památky, restaurace, obchody. Také rád koukám na filmy, seriály a samozřejmě na fotbal. Takové běžné trávení volného času.

Vaření není úplně obvyklé, jaká je vaše specialita?

Asi tacos, velmi populární u přítelkyně i mých kamarádů.

Když koukáte na fotbal, určitě jste sledoval poslední mistrovství světa. Byl tam nějaký hráč, který vás vyloženě zaujal?

Těch bylo mnoho, ale opravdu mě překvapilo, jak se prezentoval Argentinec Alexis Mac Allister. Byl fantastický, vůbec jsem ho do té doby neznal. Také jeho parťák Enzo Fernández byl dobrý, hraje jako já na pozici šest.

Máte nějaký fotbalový vzor?

V mládí jsem obdivoval Xaviho a Andrése Iniestu z Barcelony. Teď už se na fotbal koukám trochu jinýma očima, takže vyloženě vzor nemám. Ale vzpomínám si na kvalifikaci mistrovství světa proti Francii s Paulem Pogbou. Možná nejlepší hráč, proti kterému jsem kdy nastoupil.

Tehdy byl na trávníku i Karim Benzema, trenér vám dopřál závěrečných přibližně dvacet minut.

Celá základní jedenáctka byla neskutečná, stejně tak střídající hráči. Stadion byl plný, 55 tisíc fanoušků, nezapomenutelný zážitek.

Zmiňujete fanoušky, co víte o těch sparťanských?

Ne mnoho, viděl jsem jen nějaké obrázky a videa. Vím, že Sparta má výborné příznivce, ale také náročné. Logicky. Na domácí zápasy však chodí 13 nebo 14 tisíc fanoušků, to je výborné. Na atmosféru se těším.