Článek
Co všechno jste v posledním roce změnil?
Celkově jsme pod trenérem Hoftychem v Liberci trénovali jinak než dřív, na což jsme si v úvodu i zvykali. Ale díky tomu jsme byli fantasticky připravení na závěrečnou smršť zápasů. A individuálně jsem začal spolupracovat s kondičním trenérem Michalem Břetenářem, ovšem alfou a omegou mých výkonů bylo, že jsem přešel na krabičkovou stravu. Musím mít přesně spočítané, kolik sním kalorií.
Proč vám to pomáhá?
Když je nemám spočítané a jedu si podle svého, mívám problém s váhou. V sezoně si na den určím třeba 3000 kilokalorií. Jde o pět jídel za den. A jelikož vím, kolik na tréninku a přes den spálím, přesně vím, co si můžu dovolit navíc. Třeba přes den spotřebuju 3200 kilokalorií, takže jsem 200 v deficitu. Je to trochu věda. Momentálně se však cítím líp v pětadvaceti letech než v devatenácti. Hrozně moc mi to vyhovuje.
Zhubl jste?
Trenér mi říkal, že jo, ale hmotnost mi zůstala, jen se mi trochu přetransformovalo tělo. Nejde o dietu, jsou tam zdravá jídla s vysokým obsahem proteinů či sacharidů. Zmizely sice přebytečný tuky, na druhou stranu díky tomu, že jsem dělal hodně s kondičákem v posilovně jsem se víc osvalil. Musím říct, že co se týká výskoků, soubojů, cítil jsem se fantasticky
Stýská se vám po nějakém jídle?
Don´t cook to dělají tak variabilně, že ani ne. Nebojí se tam dát i nějaký koláč, buchtu či dort. I když musím říct, že jelikož nedělají víkendy, po zápase se někdy zprasím úplně do nesmyslu. (směje se) Takže se pak někdy celý týden těším na to, až si po utkání budu moct dát nějaký prasácký jídlo. Miluju vepřový řízek, kotletu nebo telecí řízek s bramborovým salátem...
Už jste nakousl odlišné tréninky pod trenérem Hoftychem. V čem se nejvíc lišily ve srovnání s předcházejícími sezonami?
Za trenéra Hornyáka se až tolik netrénovalo, na zápasy jsme se připravovali spíš hodně takticky. Když se kondiční trenér Tomáš Pupkay vrátil ze stáže z Anglie, fantasticky nám zátěž nadávkoval. Po koronaviru jsme dělali dvakrát týdně posilovnu a hodně jsme běhali nabíhaný úseky. Krátký, ale rychlý. Dalo nám to strašně moc, těžili jsme z toho. I v 90. minutě jsme dokázali sprintovat. Musím říct, že oba kondičáci z nás vymáčkli maximum. Když se nám na začátku nedařilo, říkal jsem si, že budeme rádi za desátý flek. A my udělali Evropu! Fantazie. A z úspěšného týmu vždy vzejdou i jednotlivci, což se potvrdilo.
Zleva Ondřej Karafiát z Liberce a Petar Musa ze Slavie.
Výsledkem je i velký zájem o hráče Liberce, kde Slavia tradičně loví ve velkém. Slovan už někteří označují v nadsázce jako farmu sešívaných, jak to jako další z řady vnímáte?
Je pravda, že těch hráčů je už hodně a lidem se ani nedivím, že to takhle říkají. Je však vidět, že Liberec fotbal dělá fakt dobře, když si odtud velké kluby berou hráče. Po každé sezoně každý opakoval výprodej, výprodej, zase se budou lepit díry... Přesto za čtyři a půl roku, co jsem byl v Liberci, jsme vlastně krom jedné nevydařené sezony byli úspěšní. Myslím, že i následující sezonu zase dokážou dát kádr dohromady a budou úspěšní.
Jako první jste úřadující mistry posílil vy jako volný hráč. Jde říct, že jste v uplynulé sezoně vše směřoval ke Slavii?
S Libercem jsme se na nové smlouvě nedohodli. Samozřejmě mu děkuji za vše. Nebýt jeho, možná teď ve Slavii ani nejsem. Dal mi šanci první ligu hrát, čehož si nesmírně vážím. Nejprve jsme však chtěli jít zahraniční cestou, ale jakmile na stole přistála nabídka z Edenu, nebylo o čem uvažovat. Z ciziny sice byly finančně zajímavější, ale s manažerem jsme se rozhodli podle sportovního hlediska.
Zájem Slavie jste však musel čekat, ne? Už před rokem měl být váš přestup blízko.
Sice se o tom spekulovalo, ale tehdy nabídka na stůl nepřistála. Až letos. Samozřejmě jsem věděl, že mě sledují a že bude jen na mně, jestli si o ni svými výkony řeknu. A asi se mi to povedlo, za což jsem moc rád. Jde o obrovský posun. Když jsem se tam teď pohyboval, bylo vidět, že jde o velkoklub světových parametrů. A je až neuvěřitelný, jak mě někteří fanoušci Slavie přijali. Asi dva dny mi chodily zprávy, za což bych jim chtěl poděkovat, stejně jako rodině a přátelům.
Jakou roli v tom sehrál kouč Jindřich Trpišovský, jehož znáte ze Žižkova i Liberce?
Určitě to také mělo vliv. Známe se, víme, co od sebe očekávat. Ze strany Slavie byl cítit zájem, což mi rozhodování usnadnilo.
V mistrovském kádru budete sedmým stoperem, jak obří konkurenci vnímáte?
Je tam obrovská konkurence, o tom žádná. Ale myslím si, že nás může jako tým posouvat. Co jiného fotbalistu posouvá? Navíc můžu hrát i na více postech, což trenér Trpišovský ví. A konkurence by byla, i kdybych šel do zahraničí. Budu se o místo chtít poprat. Samozřejmě budu čekat na šanci, musím být dobře připravený a pak už záleží jen na mně.
Jedním z vašich postů je i defenzivní záložník. Máte náznaky, kam s vámi v novém působišti kouč počítá?
Takhle konkrétně jsme se o tom zatím nebavili. Ale trenér Trpišovský to moc dobře ví. Do Liberce jsem přišel hlavně jako defenzivní záložník. Až časem jsem se přetransformoval na stopera. Pod trenérem Trpišovským jsem hrál i pravého beka, takže i tato varianta tam je. Samozřejmě budu rád za každou minutu na hřišti. Uvidíme, jak to všechno bude probíhat.
Z budoucnosti pojďme ještě do minulosti. Jako jedenáctiletý jste vyhrál celosvětové finále dovednostních soutěží, na gól z přímého kopu v lize však stále čekáte, byť několikrát jste byl hodně blízko. Máte to v hlavě jako nějaký mikro cíl?
Určitě. Na začátku je v Liberci kopali jiní, až postupně jsem se k tomu propracovával. A myslím, že mi tohle trochu v Česku až uškodilo. Na začátku mi to někteří lidi dávali hodně sežrat... Ale zase si říkám, kdo může říct, že přebíral cenu od Ole Gunnara Solskjaera před vyprodaným Old Traffordem a má tam ve fanshopu vyryté jméno?
Moc vás nebude.
Přesně. Ještě Karel Poborský. Šlo o neskutečný zážitek. Samozřejmě v tu chvíli jsem si to neuvědomoval, bylo mi jedenáct let. Když tam na mě holky křičely, byl jsem z toho vyjukaný jak blázen. Dodnes na finále hodně rád vzpomínám. Ale je špatně, že jsem se ještě z přímáku netrefil. Jediný gól jsem dal z dálky, s mou kopací technikou jich určitě mělo být víc. Za tohle se na sebe trochu zlobím a musím na tom zapracovat. Už na technice individuálně děláme s Oldou Hlavničkou. Doufám, že někdy to vyjde.
Se Stanciuem jako spoluhráčem to budete mít těžší.
Asi ano, ten mi to asi nenechá... (směje se)
