Hlavní obsah

Pořád mi zbývá překonat Štajnerův rekord, motivuje se Kerič

V minulé sezóně se mu to už téměř povedlo. Předsevzal si, že se stane nejlepším střelcem týmu v jedné sezóně. K tomu útočník Andrej Kerič potřeboval v Liberci nastřílet více jak patnáct branek, které se povedly vsítit Jiřímu Štajnerovi v sezóně 2001/02. Chorvatský forvard se loni prostřílel právě jen k patnáctce ligových gólů. „Já chci být vždycky první,“ prozradil Kerič, jenž už byl jednou nohou v Salcuburku.

Foto: Milan Malíček, Právo

Útočník Liberce Andrej Kerič

Článek

Na čem selhal váš přestup do rakouského Salcburku?

Ani já, ani klub jsme nebyli spokojeni s nabídkou, kterou nám poslali. My jsme jim následně zaslali každý svou představu, k čemuž se oni už nevyjádřili.

A čekáte, že se ještě vyjádří, nebo že se ještě ozve jiný klub?

Určitě se ještě můžou očekávat nějaké změny. Do konce letního přestupního období ještě několik dnů zbývá a každý den se může někdo ozvat. Pro tuto chvíli jsem nadále hráčem Slovanu.

A cítíte zklamání z toho, že vám přestup nevyšel?

Zklamaný určitě nejsem. Pravdou je, že jsem přestoupit chtěl, ale takový je život a fotbal. Jednou se daří, jindy to jde hůř.

V minulé sezóně jste se stal nejlepším střelcem ligy, pokud zůstanete, asi byste chtěl cenu pro krále ligových střelců získat zase, že?

Já chci být vždycky první. Všichni víme, že to bude ohromně těžké. Budu se snažit, ale jaký bude výsledek, to nikdo neví.

Navíc máte pořád motivaci v překonání nejlepšího střelce týmu Jiřího Štainera, jehož rekord patnácti vstřelených branek v sezóně jste jen vyrovnal...

No právě. Jen jsem se mu vyrovnal, takže můj cíl je jasný a pořád zůstává.

Jak vnímáte najednou tak velký počet hráčů v kabině ze zemí bývalé Jugoslávie?

S tím nemám vůbec žádný problém. I proto, že všichni mluvíme podobným jazykem. Je pravda, že se ale jedná o velkou změnu, vždyť před rokem jsem tu byl sám.

Změnila se nějak vaše role v týmu, musíte třeba trenérovi instrukce překládat?

Určitě, když můžu, tak pomůžu. Samozřejmě klukům ledacos přeložím. Jen kdybych já měl tu možnost na začátku, jakou mají teď oni.

Nemáte strach, že se v Liberci teď vytvoří skupinka, která může později dělat problémy? Přeci jen vás je na soupisce A týmu už šest hráčů ze zemí bývalé Jugoslávie...

Nemyslím si, že by něco takového mohlo nastat. A hlavně si to ani nikdo z nás nepřeje. Taky starší hráči by to nedovolili.

A jak spolu osobně vycházíte, když je v týmu teď jeden Srb, druhý Bosňan a další Chorvat?

S tím nemáme vůbec žádný problém. Naopak je fajn mít možnost popovídat si v rodném jazyce. Od konce války uplynulo už patnáct let a žádnou averzi nikdo z nás už neřeší.

Do pražské Slavie teď přišel na pět let osmnáctiletý záložník Mato Ivanovič, jenž naposledy působil v týmu Cibalia Vinkovci, odkud jste do Liberce přišel i vy. Mluvil jste s ním už?

Ano, oba dva týmy jsme se potkaly na soustředění v Seefeldu, tak jsme si tam zašli na kávičku a pěkně si popovídali. Když jsem už působil v chorvatské lize, on hrál teprve za dorost, ale už tehdy jsem ho vnímal jako talentovaného hráče.

Související témata: