Pod trenérem Horejšem jsem nebyl rád, přiznává Pleštil. Norského soupeře Bohemians stále sleduje

Je pro vás hattrick příslibem lepších časů?

Určitě, pomohl mi. Je to příjemný, soupeř svou kvalitu má, i když hraje nižší soutěž. Pro sebevědomí je určitě dobrý. Fotbalově se cítím dobře. Hodně mi pomohly Teplice, přestože jsem tam toho moc neodehrál. Čtyři zápasy a zase jsem se zranil. Hlavně jsem si tam mohl srovnat hlavu. Dodaly mi hodně sebevědomí a myslím, že v přípravě se to dost projevuje. Po delší době si zase věřím. Po fyzické stránce se také cítím dobře, takže zatím je všechno super. V Teplicích jsem opravdu hodně ožil, hlavně po psychické stránce.

Potřeboval jste psychickou vzpruhu?

Stoprocentně! Sám jsem právě cítil, že ji potřebuju. Proto jsem v Jablonci i tlačil na to, aby mě pustili pryč alespoň na půl roku. A jsem rád, že mi hostování umožnili. Cítil jsem, že z Jablonce potřebuju pryč. Necítil jsem se tam poslední sezonu dobře. Hlavně po psychické stránce. Minulou sezonu tam nebyla vůbec dobrá atmosféra. Takže jsem rád, že jsem odešel do Teplic.

Zdá se, že jste si s trenérem Davidem Horejšem příliš nesedl. Je to tak?

(usměje se) Upřímně říkám, že ano. Nebyl jsem pod ním vůbec rád. A neříkám to z naštvanosti, protože mě nestavěl. Celkově podle mě v kabině nedělal moc dobrou atmosféru. Myslím, že nejsem jediný, kdo to takhle cítí. I to byl důvod, proč jsem chtěl z Jablonce odejít.

Za poslední rok a půl jste odehrál v lize necelých 500 minut. Jak tohle období hodnotíte?

Bylo to těžký, hlavně pro hlavu. Jak jsem se vrátil z neúspěšných zdravotních testů z Norska, čekal jsem, že se z toho budu dostávat měsíc dva. Bohužel to trvalo hodně dlouho. Hlavně se na to nabalovala další zranění. Trhlina v břišáku, pak jsem se v Teplicích chytil gólem, ale v zápase v Pardubicích jsem si natrhl sval, takže zase do konce sezony jsem byl out. Doufám, že špatné období je pryč a vrátím se k výkonnosti, ve které jsem byl.

Jak byste ho popsal?

Jako smůlu, chaos, chybělo sebevědomí a chvílemi i chuť k fotbalu. Když už jsem se začal cítit líp, zase přišlo zranění. Nedokázal jsem se v hlavě uklidnit. Vždy jsem se na tréninky a zápasy těšil, ale z fotbalu jsem neměl takovou radost jako dřív. Fyzicky jsem se necítil dobře. Tím si asi prošel každý fotbalista. Zranění sice nebyla vážná, ale nabalilo se jich víc menších. Beru to jako zkušenost, která mě posílila. K něčemu to možná bylo dobrý.

Nepřemýšlel jste o mentálním kouči?

Přemýšlel jsem nad tím. Čerstvě po návratu z Norska jsme o tom mluvili i s panem Peltou. Chtěl mi pomoct s nějakým mentálním koučem. Ale pak jsem si řekl, že nechci, že to zvládnu sám. Možná to byla chyba. Jsem však takový, nejsem úplně komunikativní typ. Věřil jsem, že se s tím poperu sám. Možná by to nakonec netrvalo tak dlouho, kdybych si promluvil s někým, kdo mi možná pomohl. Zase dobrá zkušenost do budoucna. Neřešit vše sám, ale nebát se říct si o pomoc.

Chytil jste pod novým trenérem Látalem druhý dech?

Doufám v to, už musím! Byl jsem už fakt dlouho mimo a musím zase všem dokázat, že jsem zpátky. Cítím se nyní dobře.

Brzy vám bude 24 let. Máte před sebou zlomovou sezonu?

Určitě to mám v hlavě. Říkám si, že tahle sezona bude konečně moje. Věřím tomu a myslím, že na to jsem připravený.

Co si představit pod tím, že sezona bude vaše?

Chci hlavně zase hrát svou hru. Být platný pro tým, mít čísla, vyhrávat a být vidět. Všem chci připomenout, že tady furt jsem. Myslím, že jsem i dobře nastavený, i fyzicky na tom jsem dobře. V přípravě jsem se cítil dobře. Máme podle mě i super tým a myslím, že budeme šlapat a snad to v lize ukážeme.

Takže natřikrát zmařený přestup do Bodö/Glimt je zapomenutý?

V hlavě ho mám pořád mám, furt trochu mrzí. Samozřejmě teď se mi to ještě hodně připomínalo, když je v Konferenční lize dostala Bohemka. Hned jsem to ze všech stran dostával zpátky, ale tak to zkrátka je. Dveře tam zavřený určitě nemám, takže v podstatě záleží na mně a na mých výkonech a třeba se jejich zájem ještě obnoví.

Půjdete se na zápas Bohemians s Bodö/Glimt podívat?

Rád bych šel. Jsem na něj hodně zvědavý. Bohemka poslední sezonu hrála velmi dobře, nebylo příjemné proti nim hrát. Samozřejmě jim budu fandit, protože fandím všem českým týmům v Evropě, ale budou to mít vážně těžký. Větší favorit je určitě Bodö a myslím, že to dokáže.

Sledujete lídra norské ligy podrobněji?

Tak nějak je sleduji furt, byť zápasy vysílají málokdy. Dávají mraky gólů. Jsou výborní, v Norsku nadstandardní a poslední roky kvalitu ukazují i v Evropě proti velkým klubům. Bohemka může jen překvapit, takže uvidíme.

Jak dlouho jste v klubu na testech vůbec byl?

Moc dlouho jsem se tam neohřál, jen dva dny. Takže hlouběji jsem klub poznat nestačil. Ale mají to založené na mladých hráčích, které pak chtějí prodávat do větších klubů. Pro mladý hráče je to jako meziskok úplně skvělá adresa. Vyznávají ofenzivní hru, daří se jim dávat spoustu gólů. Po odchodu Solbakkena do AS Řím je teď určitě největší ofenzivní tahoun Pellegrino, levý křídlo. Je obrovsky rychlý a skvělý na míči. Na toho si musí Bohemka dávat velký pozor

Napadlo vás po losu, jak málo chybělo, abyste se teď možná připravoval na Bohemku?

Jasně, hlavně jsem to hned slyšel, že jsem mohl hrát evropský poháry na Bohemce. Teď už se tomu směju. Stalo se, nic s tím neudělám. Teď už je to zase na mně. Když budu podávat kvalitní výkony, může se to zase i obnovit. Uvidíme.