Článek
Obáváte se, že vás emoce opět přemůžou?
Už to nebude takové. Přece jen, uběhl už nějaký pátek, co jsem z Plzně odešel. Tehdy to bylo čerstvé, navíc teď hrajeme doma. Samozřejmě, až uvidím kluky, zamáčknu slzu. Ale už to bude míň emotivní.
Jste s viktoriány v kontaktu?
Jasně. Navíc, jak jsem byl nedávno zraněný, jezdil jsem do Plzně na stadion. Přece jen, Viktorka má v léčbě větší možnosti. Byl jsem tam třeba tři dny v kuse, potkával jsem se s klukama, pokecali jsme. Popovídal jsem si také s trenérem Vrbou, máme spolu skvělý vztah.
To vás budou mít v Plzni rádi, pokud jim dáte gól a se Slováckem je porazíte.
Říkali mi: Ne, že nás porazíš, když tě tady dáváme do kupy. (směje se) Ale oni by to brali sportovně.
Mrzí vás, že kvůli zranění nedorazí váš velký parťák David Limberský?
V srpnu v Plzni jsem proti němu hrát nechtěl, přišlo mi to zvláštní, divné. Ale teď mě mrzí, že tady nebude. Moc šancí zahrát si proti sobě už asi nedostaneme. Co se dá dělat.
Ve Štruncových sadech jste slavili senzační vítězství. Troufáte si na Plzeň i nyní?
Šance je, hrát se dá s každým. Musíme na ně vlétnout, hrát agresivně, nedat jim prostor pro jejich hru. Myslím, že by to mohlo vyjít. V jaké formě v tuto chvíli jsou, mohlo by se s nimi mohlo něco uhrát.
V Plzni jste byl zvyklý vítězit, se Slováckem jste teď čtyřikrát v řadě nevyhráli. Je těžké přijmout, že už nejste v klubu s těmi nejvyššími ambicemi?
Takovou sérii jsem opravdu hodně dlouho nezažil. Když jsme na začátku podzimu dostali šestku v Jablonci, říkal jsem si: No teda, budeme asi hrát o záchranu. Ale máme dobrý tým, zvedli jsme se, ocitli jsme se nahoře. Je pro nás lákavé se tam udržet.
