Pět důvodů libereckého zázraku. Obrana a Gabriel, mazák Masopust i sebevědomí od rivala

Obrana v čele s Gabrielem

Ne že by defenziva Liberce na podzim úplně hořela, pomineme-li domácí pětigólový debakl s Jabloncem, ale přece jen občas haprovala. Nyní však obrana Severočechů připomíná neprostupnou zeď. Tým Radoslava Kováče naposledy inkasoval na začátku března s Duklou, od té doby zahrál s nulou vzadu pětkrát a čisté konto drží úctyhodných 482 minut.

Slovanu prospěl listopadový návrat uzdraveného stopera Dominika Plechatého a absolutní trefou do černého byl přestup 23letého středního obránce Šimona Gabriela z Ružomberku. Syn bývalého reprezentanta se lepší každý zápas. Dominuje ve vzdušných soubojích. Vyniká nejen důrazem, ale přestože hraje přes nohu i velice dobrou rozehrávkou.

Na pravé straně se do skvělé formy rozehrál Josef Koželuh. Jako dobrý tah se nakonec ukázal i příchod nerozehraného, ale zkušeného gólmana Tomáše Koubka. Nyní mají Severočeši z pohledu počtu inkasovaných branek pátou nejlepší defenzivu, inkasovali třeba o čtyři banky méně než Sparta.

Změna rozestavení

Liberci na začátku jara prospěl přechod na systém se čtyřmi obránci místo tří stoperů. „Bavili jsme se o tom už dlouho. Cítili jsme, že hráči nejsou na svých optimálních postech. Třeba Ghali uběhá wingbeka perfektně, ale když bráníte a jste v pětce, je někde až u rohového praporku, výchozí postavení má hrozně nízké, přitom má právě přechod do útoku nejlepší,“ vysvětloval před časem Radoslav Kováč.

Schopností bleskově přepnout do útoku po zisku míče se naposledy Nigerijec blýskl v Hradci Králové, kde Severočeši po krásné kombinaci vstřelili vítězný gól a poskočili díky tomu do elitní šestky.

Mazák Masopust

Do Liberce přišel v zimní pauze na hostování ze Slavie a do nejmladšího kádru v lize přinesl 34násobný reprezentant na podzim tolik chybějící zkušenosti. „Pro nás má daleko větší cenu než jen jeden zápas,“ vysvětloval Kováč Masopustovu absenci na začátku dubna proti Českým Budějovicím, kdy vypadl ze sestavy kvůli problémům s třísly.

Na jaře si tak sice v modrobílém dresu připsal zatím jen pět startů, ale vždy na hřiště přinesl viditelný klid a úžasný přehled. Ten ukázal i naposledy na východě Čech, kde nádhernou klíčovou kolmicí překonal defenzivu Votroků a vyslal do úniku Ghaliho.

Příchod Krollise

Vloni na konci července přestoupil do Heracles Almelo nejlepší útočník Luka Kulenovič a se ztrátou se Slovan na podzim nevyrovnal. Kováč měl do útoku k dispozici Rabušice, Letenaye, Nyarka a Koka. Rabušic plnil roli náhradníka, Nyarko svůj potenciál nenaplnil, Kok v zimě odešel hostovat do Vyškova.

Na začátku února Liberec svou slabinu vyřešil příchodem Raimondse Krollise, jenž se takřka okamžitě prosadil do základní sestavy a na kontě má už pět branek. Trefil se ve třech posledních duelech. „Strašně moc nám pomohl. Je to střelec, to je vidět,“ libuje si Kováč.

Jablonec sebevědomí vzal i dal

V říjnu se Liberec ocitl na dně po historickém debaklu s Jabloncem, který svého regionálního rivala potupil na jeho hřišti pěti góly. Od té doby modrobílý tým marně hledal ztracené sebevědomí. Získal ho paradoxně znovu s rozjetým Jabloncem, na jehož hřišti uhrál bezbrankovou remízu, měl však blíže k výhře.

„Tam nastal obrat. Hráli jsme velmi dobře, organizovaně a týmově,“ přiznává Kováč. Povzbuzenou sebedůvěru pak Liberec zúročil hned v následujícím kole, když si vyšlápl na Spartu a od té doby již jen vítězí. „Zvedli se. Ještě na začátku jara na tom nebyli dobře, neměli dobré výsledky, ale teď se rozjeli. Řekl bych, že si to už trochu sedlo a kluci získali sebevědomí. O hlavě je to hodně,“ prohlásil v pořadu Tiki-taka bývalý reprezentant Vladimír Šmicer.