Článek
Déle než po roce a půl si zase vychutnal radost z ligové trefy. Paradoxně proti svému bývalému zaměstnavateli, na jihu Čech působil v letech 2015–2018 na hostování.
„Zápasy proti Českým Budějovicím jsou pro mě stále specifické. Zažil jsem tam hezká léta, vykopal se tam,“ líčí křídelník, který až do svého zranění patřil do národního týmu.
Naposledy v lize skóroval loni koncem února proti Zlínu (2:0). „Po pravdě už jsem si poslední gól ani nepamatoval… Někdo mi to v kabině předhazoval, načítal jsem si v hlavě, jak bych ho teď oslavil. Jsem šťastný, pro moje sebevědomí jen dobře. Doufám, že tak budu pomáhat týmu i dál,“ libuje si Jakub Pešek.
Jak si tradiční těhotenskou oslavu naplánoval, tak ji také zrealizoval. „Menší pozdrav pro manželku k televizi. Už jdeme do finále, čekáme, kdy se to narodí. Zvládá to skvěle, ale tady ruch okolo fotbalu by byl na ni moc, tak raději zůstává doma,“ popisuje.
Branku vstřelil v poslední minutě první půle na 2:0. Udělal kličku gólmanovi a míč pak dopravil do úplně prázdné branky. „Kuchtič (Jan Kuchta) mi dal skvělou přihrávku, já si jen pohlídal ofsajd. Bál jsem se, abych se nesrazil s gólmanem. Dopadlo to výborně, pak už jsem to tam jen dovezl,“ usmívá se Pešek.
Loni v srpnu se vážně zranil, v mistrovské sezoně stihl odehrát pouze tři zápasy.
„Cítím se teď nejlíp za celou kariéru. Jsem silnější, přibral jsem i nějaká kila. Na hřišti je to znát, silově, cítím se v soubojích líp. A troufnu si říct, že na rychlosti jsem nic neztratil. Hlavně jsem rád, že mě koleno neomezuje. Jsem za to strašně šťastný,“ cení si sparťan, jehož diváci zvolili hráčem zápasu.