Článek
Co uvnitř prožíváte?
Nejhorší to bylo den po utkání v Příbrami, nyní už jsem to trošku vstřebal.
Co jste si pomyslel, když jste spatřil video z Příbrami?
Že je to nechutné. Ukrutně jsem se sám před sebou styděl, bylo mi hrozně. Nerozuměl jsem, jak k té situaci mohlo dojít. A proč k ní došlo.
S odstupem několika dnů, máte pro svoje chování nějaké schůdné vysvětlení?
Předně chci poznamenat, že všechno se přihodilo mojí vlastní chybou. Bohužel došlo k souhře náhod a okolností, která vyústila v politováníhodnou záležitost.
Povídejte.
Ráno, v den zápasu v Příbrami, jsem se rozhodl, že půjdu darovat krevní plazmu. Jsem zaměstnán ve firmě, ve spojení s fotbalem dovolenou prakticky nemám. Jsem pravidelný dárce, mám za sebou 230 odběrů. Nikdy jsem po odběrech problémy neměl. O víkendu před duelem v Příbrami jsem si natáhl zadní stehenní sval, následně v pondělí jsem byl u fyzioterapeuta (pozn. - potvrzení o návštěvě fyzioterapeuta a o odběru najdete ve fotogalerii). Při cestě do Příbrami jsem v noze ucítil bolest. Vzal jsem si dva ultracody (pozn. - lék proti bolesti), abych ji utlumil.
A před zápasem jste to zapil alkoholem...
Nebudu zastírat, že ne. Dal jsem si asi tři nebo čtyři klasické panáky.
Takové množství ale nemohlo zapříčinit, že byste se nemohl udržet na nohou.
Dospělého, zdravého člověka by to nemělo umrtvit tak, jako se to stalo mně. Jenže jak se všechno sečetlo - odběr, prášky a alkohol - došlo k průseru.
Proč vás delegát, nebo kolegové nezastavili a nenechali v kabině?
Když jsme vycházeli z šatny, cítil jsem se normálně. Přísahám! Jenže jak jsme vyšli ven, dostal jsem šlehu. Pak už si pamatuju jen útržky.
Kdy vám naplno došlo, co se stalo?
Když jsem se vzbudil druhý den ve čtyři ráno. Kouknul jsem se na telefon, byl plný esemesek. Mrknul jsem na internet. Věděl jsem, že je se mnou amen.
Je obvyklá praxe u rozhodčích požít před zápasy alkohol?
Samozřejmě, že ne! Byla to výjimka, absolutní hloupost, za kterou právem platím.
Kdo vlastně přinesl do kabiny flašku, údajně slivovice?
Nevím, čí to byla láhev, ale určitě ne moje. S kolegy jsme do Příbrami cestovali prakticky každý zvlášť, setkali jsme se až v kabině. Jak jsme se scházeli, přistála mi v ruce sklenička. Někdo říkal, že nechce, nevím už kdo. Já chci však mluvit výhradně o sobě.
Pokračujte.
Jak šli kluci na rozcvičku, dvakrát jsem si do sklenky dolil. Dostal jsem se do špatného stavu úplně sám. Zcela nesmyslně.
Považujete to za omluvu?
Omluva to určitě není. Jen vysvětlení, jak se to seběhlo. Celá věc je pro mě neomluvitelná.
Mluvíte o čtyřech panácích, nicméně jste po utkání nadýchal značnou hodnotu.
Panáků bylo víc. Nikoli však před zápasem. O poločase jsem byl v kabině, delegát mě samozřejmě na hřiště už nepustil. Zůstal jsem tam sám.
A přihnul si znovu?
Dostal jsem dvě esemesky od známých, psali něco na způsob, co jsem to provedl. Zřejmě jsem si uvědomil, že jsem spáchal hroznou věc. Uchopil jsem flašku a přihnul si.
Šéf FAČR Miroslav Pelta prohlásil, že lituje, že ve vašem případě neexistuje trest smrti. Jak jste jeho slova přijal?
Rozumím jim z pozice, že byl pod velkým tlakem. Ale byla to, myslím, přehnaná formulace. Pravděpodobně vycházející z toho, že je nesmírně naštvaný. Ani v nejmenším se mu nedivím.
Co vás v těchto dnech drží nad vodou?
Dostal jsem stovky esemesek, na pětadevadesát procent z nich je pozitivních. Dokonce mi z okresních klubů přišly desítky mailů, ve kterých jsem nalezl slova podpory. V té negativní smršti, co se na mě valí, je pro mě důležité vědět, že existují lidi, kteří si cení mé práce pro kraj a okres.
Jenže vám hrozí vyloučení z FAČR. Pak byste se musel práce na Královéhradeckém krajském fotbalovém svazu i na Okresním fotbalovém svazu v Trutnově vzdát.
V pondělí jedu na Výkonný výbor Krajského fotbalového svazu, kde oznámím rezignaci na post prvního místopředsedy i pozici ve Výkonném výboru kraje. Chci to svým kolegům říct sám a osobně. Na okrese bych chtěl zůstat. Prací pro kluby na nižší úrovni chci alespoň procento toho špatného odčinit. Ale i na scénář, že budu vyloučen z FAČR, musím být připravený. Pokud dostanu ještě šanci, utéct od toho nechci. Nejsem úplně takový magor, jak to vypadá. Kdybych o tom přesvědčil alespoň jednoho člověka, který mi spílá, budu rád.
Video z Příbrami obletělo planetu. Nemyslíte, že to vrhá špatné světlo na český fotbal?
K události se stavím čelem, ničemu se nevyhýbám. To, co se událo, bylo v danou chvíli moje osobní selhání, není to problém českého fotbalu.
Ale negativní ohlasy to vzbuzuje.
To je neoddiskutovatelné, strašně moc mě to mrzí, nevím, co víc k tomu říct. Ale znovu tvrdím: je to moje selhání, český fotbal za to přece pykat nemůže. Pykám za to já, příbramské odpoledne mi obrátilo život naruby. Jsem teď na kolenou, ale chci zase vstát a jít.
