Článek
Cítíte v kabině velké napětí?
Samozřejmě že zápas na Letné máme v hlavě, protože třetí místo je blízko, ale zároveň daleko. Víme, že Sparta musí a my chceme. To je velký rozdíl, protože tento fakt může soupeře svazovat. Jedeme do Prahy s důraznou, agresivní hrou. Se Spartou se hrát dá, snad budeme po utkání oslavovat.
Letenští mají kádr prošpikovaný hvězdami. Na koho si budete dávat největší pozor?
Kanga má dobré střely z dálky, Stanciu zase perfektně kope trestňáky, nesmíme mu jich tedy moc vytvářet. Nebezpečný bude i David Lafata, který se chystá k poslednímu zápasu na Letné.
A bude se chtít s fanoušky rozloučit gólem...
Pokud bude v sestavě i v závěrečném kole, přeju mu, aby v něm vstřelil rovnou dva a dovršil tak dvoustovku. Proti nám se ale doufám netrefí. Těším se na plný stadión, i když naši budou v menšině. Ani pokřiky mi nevadí. Vypouštím je uchem ven a vnímám jenom ten hluk, který je fantastický a žene mě za dobrým výkonem.
Šest let jste chytal v rumunské lize a nastupoval v ní i proti Stanciuovi. Dal vám gól?
Myslím, že ne. Ale vybavuju si ho, když byl ještě jako mladý ve Steaue Bukurešť. Měl velkou perspektivu a přirovnávali ho k Hagimu. Divím se, že se nechytil v Anderlechtu, ale jemu prostě sedlo angažmá ve Spartě. Snad proti nám svoje kvality neukáže, stejně jako další rumunští hráči.
Třeba Vatajelu, který proti vám rovněž hrával?
Když se první půlrok na Letné nechytil a psali o něm, že šlo o vyhozené peníze, celkem jsem se divil, protože v Rumunsku byl Bogdan považovaný za velmi dobrého beka nebo halva. Nita si taky prošel těžkým životním obdobím. Chytal dlouho v druhé lize a trenér Reghecampf si ho pak vytáhl do Steauy. A nakonec se Florin dostal až do nároďáku.
Sigma v této sezóně příjemně šokovala výbornými výkony a výsledky. V čem je největší síla týmu, který si už s jistotou zahraje minimálně předkolo Evropské ligy?
Jsme zkušenější a kluci si víc věří. Máme svoji filosofii, snažíme se soupeři vnutit naši hru a nepřizpůsobovat se mu. To je naše plus, díky kterému jsme týmy přehrávali. Makáme jeden za druhého a nedostáváme tolik gólů. Máme skvělou stoperskou dvojici a další hráče, kteří hrají zodpovědně směrem dozadu.
Po ročním návratu mezi elitu jste se chtěli pohybovat v klidném středu tabulky, ale místo toho hráli na úplné špici. Je to pohádkový ročník?
Ukázali jsme, že nešlo o náhodu, když jsme loni druhou ligou proletěli. Kluci se sehráli a teď potvrzujeme kvality i v nejvyšší soutěži. V tak skvělou sezónu samozřejmě nikdo moc nevěřil. Naším cílem bylo stabilizovat kádr a vyhnout se záchranářským starostem.
V kádru jsou silné ročníky 1992, 1993 a 1994. Má mužstvo velký potenciál?
Ano, je podle mě obrovský. Kluci jsou v ideálním věku a mají už něco odehráno. Jasně, každý chce odejít někam za lepším a hrát v top lize. Bude těžké udržet některé hráče, ale vykopali jsme si nějakou pozici a pokud budeme hrát poháry, byla by škoda odcházet.
Cítíte, že město fotbalem žije?
Snad naše fanoušky moc nenaštvu, ale pro mě je tohle trochu zklamání. Celou sezónu hrajeme nahoře a čekal jsem, že návštěvy pod šest nebo pět tisíc neklesnou. Na zápasy chodí stabilní tři tisíce, kterým strašně děkuji, že přijdou i v těžkých chvílích. Ti ostatní možná chodí na soupeře. Ale už v minulém domácím utkání s Bohemkou jich bylo víc, ve Zlíně byli fantastičtí a v posledním zápase proti Boleslavi věřím v plný stadión. Doufám, že jsme touto sezónou Olomouc pobláznili a příští rok tady bude fotbalová euforie. Budeme rádi, když přitáhneme na tribuny co nejvíc maminek, babiček, dědečků. Za každého fandu jsme rádi, protože nás ženou dopředu.
V Sigmě končíte třetí sezónu, působil jste v ní i v minulosti. Přirostl vám klub k srdci?
Na Olomouc nedám dopustit, je to moje srdcovka. I když jsem tady jako mladý tolik šancí nedostával, byla to pro mě zkušenost a postrčilo mě to do světa. Jsem rád, že kariéru můžu dohrát tady. Manželka by asi byla radši na Slovensku, odkud pochází a má tam rodinu. Ale doufám, že si zvykne a vydržíme tady ještě pár let.
Patříte mezi opory mužstva, poznávají vás fanoušci na ulici?
Ano, sem tam mě někdo zastaví, ale není to v takovém množství, jako jsem zažil v Rumunsku.
