Článek
Mnozí u nás žijící Vietnamci šijí a rozdávají roušky nebo nabízejí záchranářům či policistům občerstvení zdarma. Co na to říkáte?
Sleduju to a mám jen pozitivní ohlasy. Řekl bych, že ochota pomáhat patří k vietnamské mentalitě a je dobře, že se to i medializovalo. Je úplně jedno, jestli jsou lidi žlutí, černí nebo bílí. Mám pocit, že celkově lidé teď v Česku vnímají, že boj s tím virem je společná věc nás všech, kteří v téhle zemi žijeme, a ti, kteří na Vietnamce nadávali, třeba svůj názor přehodnotí.
Myslíte, že stav nouze mění i v tomto směru vnímání široké veřejnosti?
Jsem rád, že se vietnamská komunita může takhle ukázat a pomáhá všem bez rozdílu. Když byl virus pouze v Číně, četl jsem spoustu názorů, že dobře jim tak a jaká jsou Asiati prasata. I Češi se tehdy stranili, když viděli někoho se šikmýma očima v krámě s tím, že určitě má koronavirus... Přišlo mi to až absurdní. Teď se to ale rozšířilo do celého světa a už i tady všichni nosí roušky.
V téměř stomilionovém Vietnamu je zatím jen pár stovek infikovaných. Čím to je?
Je pravda, že ve Vietnamu je to hodně pod kontrolou. Hned zpočátku dali do totální karantény jedno celé město a šíření se podařilo zastavit. Než se vrátila jedna Vietnamka z Londýna a znovu se virus začal šířit. Úřady však znovu zasáhly, třeba v Hanoji zavřely některé ulice. Přijde mi, že lidé tam jsou i takoví zodpovědnější. Je tam teď i můj táta a ten ani nevychází z domu. Maximálně nakoupit do tržnice, jinak je zavřený sám v baráku. Tady v Česku vidím, že spousta lidí bere opatření na lehkou váhu, v tom mi přijdou Asiaté obecně méně sobečtí.
Jak zvládáte karanténu vy?
Je to těžký, leze mi to už na palici. Naštěstí mám skvělou snoubenku, takže si na nervy nelezeme. Snažím se každý den vyběhnout někam do přírody, kde nejsou lidi. Pak cvičím i doma. Řekl bych, že možná na sobě makám víc než během sezony.
Však jste sparingpartnera udělal i ze své snoubenky, že?
(Usměje se) To je pravda. Říkal jsem jí, že mi chybí balon v ruce, že jsem už balon dlouho nechytal. Tak jsem ji vytáhl ven, aby mi kopala alespoň něco do pádu, nic těžkého. Naštěstí ji kopat baví, mělo to docela i kvalitu. Doufám, že až začneme hrát, všichni budeme dobře připravení.
Věříte, že se liga v Česku dohraje?
Doufám! Ale asi je jasné, že by to bylo bez diváků, s tím už musí počítat asi každý. Na začátku na to každý nadával, že by se hrálo bez diváků, ale teď se mi to jeví asi jako jediná možnost. Věřím tomu, že až opadnou ta nejpřísnější opatření, dohrajeme ligu alespoň bez fanoušků. Ostatně to není jen o nás fotbalistech, fotbal dává práci i dalším lidem. I proto si myslím, že by se to mělo dohrát. Pokud to samozřejmě nebude ohrožovat zdraví, které je nejdůležitější.
