Článek
„Je fantastické hrát nejvyšší soutěž v základní sestavě. Jde o splnění snu," smál se 23letý borec, který do Teplic přišel na zkoušku v lednu. Musel dát výpověď v obchodě s oblečením, kde byl na půl úvazku zaměstnaný. „Šel jsem zkusit štěstí, neměl jsem co ztratit," krčil rameny.
Na jaře 2011 nakoukl do ligy v kádru Bohemians 1905. Jedenáct minut proti Teplicím, třiatřicet v derby se Slavií. Pak se zdál být jeho účet na nejvyšší úrovni uzavřen. Přes Opavu a Táborsko putoval i vlivem zranění nižšími soutěžemi, až zakotvil v divizních Brozanech. Na podzim dal celkem šestnáct gólů.
„Mám přísného tátu, chce po mně pořád maximum. Nemohl jsem říct, v divizi je to fajn a výš nemyslím. Musel jsem makat. Že přišla šance z Teplic, je neuvěřitelné," rozplýval se Potočný.
Odlišné je hlavně tempo
„Šlo o obrovský skok. Hlavně tempo je někde jinde. Ale všechno je ohromně rychlé. Žádné drbání jako v Brozanech. Všechno musím dávat z jednoho či dvou doteků," porovnával vysoký útočník, jehož si pro Teplice vybral už bývalý trenér Zdeněk Ščasný.
Jak na něj zapůsobil Petr Rada, jenž se ujal klubu minulé úterý? „Je strašně pozitivní. A hodně živý. Stejně jako pan Ščasný křičí, diriguje nás a žije s mužstvem. Když někdo píská, automaticky se otáčím k lavičce, protože čekám pokyn," vykládal Potočný.
Při bitvě s Ostravou měl na tribunách teplických Stínadel velkou podporu. „Pocházím z Roudnice, takže dorazila celá rodina. Navíc přijeli i kluci z Litoměřic, proti nimž jsem hrál divizi, a bývalí spoluhráči z Brozan. Celkem asi třicet lidí," vyprávěl Potočný, jenž mohl blízké hned při debutu potěšit gólem. Ve stoprocentní pozici však míč do sítě nedopravil.
„Protože jsem dřevák. Chtěl jsem pálit na přední tyč, ale balón mi sjel. Příště už se ale určitě trefím," plánoval Potočný, že k ligovému debutu v základu brzy přidá i první gól.
