Článek
Příběh 27letého ofenzivního záložníka zná už snad každý fotbalový fanoušek. Ještě na jaře byl hráčem druholigové Kroměříže a před rokem učitel matematiky a tělocviku dokonce kopal o soutěž níž. Teď hájí barvy ligového nováčka Zlína a v deseti kolech už zaznamenal čtyři branky a dvě asistence.
Produktivnější jsou jen Jan Chramosta, Matěj Vydra a Vasil Kušej. Pohádka posledních týdnů napsala další kapitolu v neděli v Plzni.
Žijete si svůj sen.
Ano! Hezké, ale důležitější je, když se daří týmu. To jsou pak šťastnější i jednotlivci. Přiznávám však, že jsem netušil, že budu takto produktivní. To asi nikdo. (smích)
Zlín po remíze s Duklou a prohře s Hradcem Králové opět zabral a posunul se na čtvrté místo tabulky. Jak velké nadšení v kabině panuje?
Není potřeba být někde v oblacích, musíme zůstat nohama na zemi. Jasně, vyhrát v Plzni je fantazie. Strašná euforie, to se nestává často. Cítili jsme, že hrajeme dobře, že můžeme domácí obrat. Jeli jsme na 110 procent. Nějaké zápasy se bodově nepovedly, takže jsme si řekli, že je potřeba se vrátit na vlnu, která nás zdobila na začátku sezony. Tabulkou se však nesmíme uspokojit, střed je strašně vyrovnaný. Teď pojedeme domů, v týdnu nás čeká klasický tréninkový cyklus a pak doma Baník.
Cesta autobusem bývá po podobných úspěších výživná.
Jasně, to se musí oslavit!
V pondělí ale máte i další povinnosti na základní škole v Kroměříži, viďte?
Nechal jsem si dvě hodiny tělocviku. Už jsem se rychle díval na telefon, byly tam nějaké gratulace od manželky a kamarádů. Uvidíme, co žáci. Fotbalem žijí, bavíme se o něm, tak třeba něco připraví.
Zmínili jsme čtyři góly v sezoně, stejný počet fanoušků Zlína dorazil v neděli večer na západ Čech.
Když jsem dal gól, běžel jsem hned za nimi. Jsme za ně vděční, hráli jsme i pro ostatní, kteří fandili u obrazovek. Moc všem děkujeme za podporu.
Zlín předvedl v mnoha ohledech dobrý výkon, nepřekvapilo vás ale, jak lehce jste se dostávali do šancí například středem hřiště?
Řekli jsme si, co by na domácí mohlo platit. Snažili jsme se hrát aktivně a nenechávat obránce v klidu rozehrávat. Přešli na celkově jednodušší fotbal, naši stopeři to ale uskákali. Klobouk dolů. Naším úkolem pak bylo sbírat druhé míče, což jsme splnili.
Fotbalista Zlína Michal Cupák (v bílém) a plzeňský Lukáš Červ v zápase, který Zlín vyhrál 1:0.
