Článek
Pětadvacet let je advokátem. Je fotbalovým nadšencem, v přípravce se mihl i ve Spartě, teď si kopne v rámci veteránské Hanspaulské ligy. A po Richardu Bačkovi převzal Jiří Matzner disciplinárku. Teď poprvé obsáhle prezentoval své názory.
Kdo vás oslovil, abyste se stal předsedou disciplinární komise? Skutečně Baník Ostrava, nebo někdo jiný?
Neoslovila mě ani Slavia, ani Sparta, ale opravdu Baník, konkrétně pan Brabec (majitel - pozn. aut.). Dostal na mě kontakt od lidí, kteří se pohybují ve fotbale, ale jsou z právního prostředí.
Sparta pro vás neměla hlasovat, její místopředseda představenstva František Čupr prohlásil, že nezná vás ani vaše názory. Už jste se s ním setkal?
S panem Čuprem ne, ale se zástupci Sparty jsem se potkal, když jsem byl na jejím zápase. Představil jsem se, řekl jsem jim za sebe takový úvod. Dohodli jsme se, že až vše navnímám, tak bychom vedli další rozhovory.
Nakonec je vaše komise sedmičlenná. Proč?
Chtěl jsem, aby v ní zaznívaly různé pohledy a aby v ní byl i vrcholový sportovec. Tím je Karel Poborský. Jsem rád, že nabídku přijal. Za tu krátkou dobu nám přináší spoustu nového a dodává nám vysvětlení, jak on jako profesionální hráč vidí zákroky, které se dějí. Jeho pohled jako profesionálního hráče je cenný.
Máte příklady?
Minimálně už dvakrát jsem jím byl vyveden z omylu, když jsem si myslel, že jde o nešikovnost hráče. Karel Poborský mě naopak přesvědčil, že je to šikovnost hráče, že ví, co dělá. A že kdyby byl nešikovný, dopadl by zákrok hůř pro něj i soupeře.
Jiří Matzner, předseda Disciplinární komise LFA
Na co kladete ve vaší komisi důraz?
Na ochranu zdraví a života. Každý klub má dva poklady: hráče a fanoušky. Vezměme si výsledky našich klubů tento týden v pohárech. Jen potvrzují, že naše liga jde strmě vzhůru a máme kvalitní hráče. A fanoušci jsou samozřejmě také důležitou součástí klubu.
Jenže jsou a dál budou problémy s pyrotechnikou. Ve čtvrtek vaše komise rozdala velké pokuty Slavii a Spartě, konkrétně 250 a 200 tisíc korun.
Po našem rozhodnutí jsem dostal řadu negativních i pozitivních ohlasů. Pyro je druhá oblast, na kterou se chceme zaměřit. Jde o dlouhodobý a komplikovaný problém a nemyslím si, že ho disciplinární komise vyřeší. Je svázána pravidly i právním řádem, ve kterém se pohybujeme. Když někdo pronese a použije pyrotechniku, a to i mimo stadion, je to podle policie přestupek. Pro ně je tolerance nulová a já obavám rozumím.
Proč?
Když vidím záběry na tribunách s pyrotechnikou, tak si jako divák říkám, že to vypadá super. Jenže když budu blízko u toho, budu se bát. U žádné pyrotechniky není v návodu napsáno, že má být odpalována v ruce, ale ve vzdálenosti tří nebo pěti metrů, někdy i dál. S kluby vedeme diskusi o tom, jak vylepšit míru bezpečnosti a ochrany života a majetku. Pyro to zásadně ohrožuje.
Máte v hlavě nějaké řešení?
Moje ambice byla naivní a příliš optimistická. Myslel jsem, že lze najít míru použití pyra ve spolupráci s SLO (prostředník mezi kluby a fanoušky - pozn. aut.), klubem a fanoušky, za kterou nebude muset disciplinární komise trestat vůbec nebo ne tak přísně. Ale fanoušci odmítají jakoukoliv regulaci, každý návrh je smeten ze stolu. Přitom třeba ve Skandinávii to funguje.
Jak?
Jako příklad dám Norsko. Tam se udělá bezpečnostní analýza, jak stadion vypadá, jak je možné bezpečně pyro použít. Osloví se hasiči, kontroluje se, aby pyro odpalovali lidé bez alkoholu, drog a starší jednadvaceti let. Dodrží se bezpečná vzdálenost od použití. Když se vám rozsvítí celá tribuna a je na ní plachta, která může chytit, tak si ani nechci představovat, co by se dělo. Odpovědnost by byla nejen na tom, kdo by to zapálil, ale i na klubu.
Lze nepronést pyrotechniku na stadion?
Viděl jsem, jak kontroly probíhají. Představa, že by se to úplně vymýtilo, není reálná. Policie má možnosti v podobě kamer a dalších pomůcek a nepovedlo se jí to. Jsou cesty, jak se pyrotechnika dostává na stadion. Může to být například přes nekontrolované osoby, které na stadionu vykonávají v ten den práci. Vychází to tak nám i klubům. Každý nám říká, že pyro nepodporuje, neschvaluje a nepomáhá při něm.
Pyro fanoušků Slavie Praha během utkání Fortuna ligy
Věříte tomu? Nemůže to být tak, že používání pyrotechniky probíhá s tichým souhlasem klubů?
Pokud k tomu budeme přistupovat tak, že nám někdo lže, je to špatný krok vpřed. Ale i tohle je varianta, o které přemýšlíme. Je to jedna z možností, která se nabízí. Ale kromě některých komentářů na sociálních sítích pro to nemám jediný podklad.
Jak jste dospěli k čtvrtmilionové pokutě pro Slavii a dvousettisícové pro Spartu?
Diskuse byla dlouhá a padaly návrhy vyšší i nižší. Všichni jsme se shodli, že v obou případech je to masivní a nekontrolovatelné. Pod tribunou stojí hráči za několik milionů eur a oni po nich střílejí. Nechtějí je trefit, ale co když ano? Klubům jsme na Výkonném výboru LFA vysílali jasný signál, že tohle nechceme. Našimi prioritami jsou ochrana zdraví a majetku. Nechceme tu hrůzostrašnou tragédii.
Fanoušci Sparty naházeli na hřiště někdy i světlice.
Co když se něco tak masivního stane i v budoucnu? Budou tresty ještě přísnější?
Věřím, že už k tomu v takhle masivním měřítku nedojde. Nicméně nějaký sazebník neexistuje. I když klub dělá maximum, není úplně možné všemu zabránit, a to říkám s veškerým respektem k bezpečnostním agenturám a dalším lidem, co kontroly provádějí. Máme míru tolerance. Když se někde odpálí pět světlic a nepřeruší se zápas, tak je to jiné, než když se hra kvůli pyrotechnice přerušuje a kouskuje.
Uzavření tribun nebo celého stadionu je pro vás variantou?
Nejsem toho příznivcem. Tím trestáme hráče, kteří přijdou o atmosféru. A ostatní diváky, kteří za nic nemohou. Ale to neznamená, že tenhle trest nelze aplikovat. Nežijeme ve vzduchoprázdnu, ale v tom, co nám disciplinární řád dovoluje. A ten zavření stadionu umožňuje. Nemůžu tedy říct, že se to nikdy nestane.
Trestáte i vyloučení, za surové fauly dáváte zpravidla stop na tři zápasy. Je to váš úzus?
Ne, není. Každý zákrok jsme dosud hodnotili i s Karlem Poborským velmi pečlivě. Když se na ně podíváte, všechny spojuje prošlápnutá noha a faul kolíky dopředu. Jde o surovou hru. A že hráč dohrál? Pokud by to tak nebylo, pohybujeme se už v jiném odstavci, podle kterého bychom trestali. Na výboru jsem klubům řekl, že hráči jsou jejich majetek. Pokud jde o zdraví hráče, je třeba na to mít tento pohled.
