Článek
Bojovali jste, rvali se s favoritem, ale nestačilo to?
Strašně těžký zápas pro nás. Slavie na nás okamžitě nalezla. V první půli nám nedala moc prostoru ke kombinaci. A dostali jsme smolný gól na 2:1 do kabiny. To je vždycky nejhorší. Odražené balóny si prostě musíme pohlídat. Ve druhé půli jsme měli nějaké náznaky ke gólovým situacím, ale bohužel se projevila kvalita soupeře. No a když přišel třetí gól, už to bylo pro nás těžké a Slavia naprosto zaslouženě vyhrála.
Jaké to bylo po tak dlouhé době zase v české nejvyšší soutěži?
Byl jsem rád, že konečně jsem si mohl utkání užít doma, před kamarády, rodinou a jen doufám, že po tomto nezdaru najedeme na vítěznou vlnu.
Překvapila vás něčím česká liga?
Slavia je v ní jednoznačně nadstandardním týmem. Přesto jsem nečekal, že bude hrát tak dobře, byť jsme jí to trochu usnadnili tím, že jsme se až moc nechali přečíslovat z krajů, odkud chodili do šestnáctky nebezpečné centry.
Útočník Slavie Muhamed Tijani v zápase proti Sigmě Olomouc.
Devět měsíců jste nehrál soutěžní zápas. Jak jste se cítil?
Už jsem říkal, že tady jsou tréninkové dávky větší než, na co jsem byl zvyklý. A protože už dva měsíce jsem se Sigmou trénoval, fyzicky to pro mě nebyl žádný problém. Samozřejmě jsem zaregistroval řeči, že bych se měl rozehrát v béčku, ale v zahraničí to tak nefunguje. Tam prostě člověk musí být připravený pořád, věřit si a s tím jsem tady do toho šel. Jen se musím s kluky více sžít a oni si zase na mě zvyknout. Přece jen, hrát zápasy a trénovat je něco jiného.
Byl jste u druhého i třetího gólu?
V prvním případě šlo o souboj u lajny, míč od ní směřoval na pravou stranu a já se ho snažil odkopnout. Bylo to však tak prudké, že mi to chytilo patu, pak jeden odraz, druhý. Bylo to o štěstí a hráči soupeři byli, kde měli být a dali gól. Ve druhém případě se to na nás valilo ze strany, já se snažil zavřít střed, trefilo to Jakuba Pokorného a od něj to šlo gólmanovi do protipohybu. Nevím, zda jsem měl udělat něco jiného, třeba vystoupit víc. Musím se na to podívat na videu. Tak to ale prostě někdy je.
Trenér Václav Jílek říkal, že jste ho překvapil v obranné hře hlavou. Mohutného Tijaniho jste vůbec k ničemu nepustil…
V cizině jsem začal hrát stopera a musel jsem se tam potýkat s podobnými obry jako on. Také ale s menšími, rychlejšími. V zahraničí to tak je. Hráče si tam vybírají. Třeba Turecko mi v tomto směru dalo hodně. Hráli tam skvělí útočníci. Pořád jsem si musel dávat pozor, nesměl jsem vypnout ani na vteřinu. Nevadí mi však chodit do vzdušných soubojů a vyhrávat hlavy. Samozřejmě je to těžší s typy jako Tijany. Musíte být chytrý a přijít na to, jak na něj vyzrát.
Chyběl vám ve stoperské dvojici někdejší parťák z Jablonce Vít Beneš, který nemohl nastoupit kvůli nemoci?
Je to kamarád. Chyběl ale především týmu. A s Pokorným si také rozumím. Musíme být zvyklí, že když jeden vypadne, druhý ho zastoupí. Tak by to mělo být.
Conrad Wallem poslal Slavii v Olomouci bleskově do vedení.
Když před vámi běhal po lajně Jan Navrátil, vybavil jste si dětská léta, kdy jste spolu hráli v Přerově?
Oba jsme tam začínali v pěti letech a pár let spolu kopali. Pak jsme dlouho byli každý v jiném dresu. Bylo fajn teď se znovu potkat. Konečně. Škoda jen, že to byla tak hořká premiéra. Určitě však je před námi ještě spousta zápasů a věřím, že pak bude i pár důvodů k radosti.
Příští týden vás čeká pohárové utkání s Plzní. Ulevilo se vám, že Viktorka nebude mít k dispozici dalšího obra Tomáše Chorého, protože byl nominován do reprezentace?
Ne. Jak jsem říkal, musíte si najít způsob, jak to s ním zvládnout. Na stoperu se cítím dobře, takže problém s tím nemám. Chybět Plzni budou ale i další hráči, kteří jsou v nároďácích Česka a Slovenska a to je pro nás obecně dobře. Musíme ovšem podat kvalitní výkon, abychom s ní uspěli a postoupili.
