Článek
Jsou zprávy, kterým se nechce věřit. Jedna taková neúprosná před rokem přišla z Turecka.
„Hrozná tragédie, nemůžu tomu uvěřit. Upřímnou soustrast celé rodině, budeš mi a nám všem strašně chybět. Pepíku, odpočívej v pokoji," napsal záložník Lukáš Vácha, Šuralův spoluhráč ze Sparty a dříve i z Liberce.
„Černý den českého fotbalu. Na můj jediný gól v repre jsi nahrál ty. V tuto chvíli jsou fotbalové výhry a prohry malicherné," smutnil obránce David Limberský, soupeř z Plzně a spoluhráč z národního týmu.
Na Šuralovo tragické úmrtí na sociálních sítích reagovaly vedle řady českých klubů i evropské celky včetně Sevilly nebo Porta. Soustrast vyjádřil také někdejší brankář české reprezentace Petr Čech z Arsenalu, gólman španělských mistrů světa a Evropy Casillas nebo turecká verze twitteru FC Barcelona.
Havárie pět kilometrů před cílem
Co se vlastně v osudný den stalo?
Už je to rok, ale pořád se to nedá pochopit, zvyknout si, že jsi pryč.
Nikdy nezapomeneme, Šury! #acsparta pic.twitter.com/0XX8xT7rZW
— AC Sparta Praha - #spartadoma (@ACSparta_CZ) April 29, 2020
Tým Alanyasporu dostal po utkání na hřišti Kayserisporu dvoudenní volno. Šural a dalších šest zahraničních hráčů si tehdy na zhruba 500 kilometrů dlouhou cestu zpět najalo soukromý vůz a nejelo klubovým autobusem. Nehodu způsobil řidič minibusu, který za volantem usnul. Minibus podle médií asi pět kilometrů od Alanye sjel ze silnice do příkopu a převrátil se. Nejvážnější zranění utrpěl Šural, protože vypadl z vozidla.
„Ztratili jsme syna, je nám to strašně líto. Ostatní hráči jsou v pořádku, ale Josef utrpěl zranění hlavy a řadu dalších poranění. Musel na operaci, ale už ho nedokázali zachránit," uvedli po jeho smrti funkcionáři Alanyasporu.
Krásný člověk a velká osobnost
Na pohřbu v brněnském krematoriu se s Josefem přišly rozloučit stovky lidí a fotbalových osobností v čele s reprezentačním koučem Jaroslavem Šilhavým. Pod jeho vedením Šural v roce 2012 v Liberci získal svůj jediný ligový titul.
„Byl to krásný člověk, nemohl jsem té zprávě uvěřit, bylo mi do breku," líčil Petr Uličný, který dal Šuralovi jako trenér Brna šanci v prvním ligovém zápase v září 2008.
Na pohřeb dorazila celá Sparta, ale třeba i její rivalové slávisté s trenérem Jindřichem Trpišovským. „Josef měl vždy svůj názor, byla to velká osobnost. Jako člověk mi bude moc chybět," ujistil Trpišovský.
My všichni jsme Šural...
Sparta se s Šuralem rozloučila už před ligovým utkáním s Baníkem Ostrava. Oba týmy přišly na trávník v dresech s jmenovkou zesnulého hráče a číslem 23, které nosil na dresu. Podobně uctil hráčovu památku před zápasem se Slavií i Liberec, jehož hráči navíc měli černé pásky. Na obou stadionech se před výkopem držela minuta ticha, symbolicky v 23. minutě se pak tleskalo vestoje.
Šural byl rychlý a technicky dobře vybavený ofenzivní záložník. S fotbalem začínal jako pětiletý v Šakvicích. V nejvyšší soutěži debutoval v září 2008 v dresu Brna v utkání proti Spartě. Do 19 let procházel všemi mládežnickými reprezentačními výběry, potom ho přibrzdilo vážné zranění. V Liberci, kam přestoupil v létě 2011, se postupně vypracoval mezi největší opory týmu a v roce 2012 se radoval z titulu. Od roku 2015 se prosazoval i v reprezentaci, hrál na EURO 2016 ve Francii. V lednu 2016 přestoupil do Sparty, kde byl i kapitánem.
Už je to rok... Nikdy nezapomeneme, Šury ❤ pic.twitter.com/S0PVYPixcV
— Česká fotbalová reprezentace (@ceskarepre_cz) April 29, 2020
Loni v listopadu Šuralovi Alanyaspor ve městě odhalil sochu a pojmenoval po něm park s dětským hřištěm. Ceremoniálu se zúčastnili i turečtí politici včetně ministra zahraničí Mevlüta Cavusoglua.