Článek
„Jsem za možnost soustředění v Nymburce rád. Kluci se mohou maximálně věnovat přípravě. Trénují, spí, trénují a zase spí. Nic je nerozptyluje, po extrémní zátěži se mohou věnovat regeneraci, zatímco doma by řešili i řadu jiných věcí," vysvětluje Dušan Uhrin mladší.
Tréninkový program celého týdne je velmi podobný. Ráno čeká Pražany cesta do posilovny, dopoledne trénují na hřišti, odpoledne kádr pod taktovkou syna trenéra vicemistrů Evropy 1996 absolvuje jednotku tvořenou jen běháním, přičemž výjimkou je středeční den, kdy budou svěřenci Dušana Uhrina obě fáze trávit na hřišti. Samozřejmostí je regenerace.
„Všichni jedou na sto procent. Uvědomují si, že jde o nezbytnou část procesu, z něhož pak budou těžit," hodnotí přístup svěřenců Uhrin, jemuž nepochybně nahrává i fakt, že po zimním vydatném nakupování je v kádru Slavie mimořádný přetlak, a tak v rámci boje o místo nikdo nemůže vypustit ani okamžik tréninku. K sedmi novým tvářím a navrátilci Vošahlíkovi s největší pravděpodobností navíc ještě přibude záložník Martin Zeman ze Sionu a talent ze slovenské Žiliny Jaroslav Mihalík. „Nechte se překvapit," usmívá se tajemně Uhrin.
Škoda zatím stranou dění
Než na skvostně připraveném zeleném pažitu jednoho z hřišť nymburského centra připraví sedm stanovišť, má nově se rodící kádr na povel asistent Petr Čuhel. „Hoši, balón vám nemůže spadnout na zem," kárá borce, kteří cvičení nezvládají ideálně.
Následně se hráči rozdělení do sedmi skupin po třech přesouvají v kvapíkovém tempu od jednoho cvičení k druhému. Kličkují mezi kužely, po „nahrávkách" kouče brankářů Radka Černého pilují zakončení hlavou, zdokonalují odrazovou sílu či po dvou svižných kličkách zaměstnávají brankáře. „Miřte! Trefujte bránu," zahřmí Uhrin, až vyplaší srny pasoucí se v poklidném dopoledni na poli vedle hřiště. Dopálí jej množství balónů mířících mimo tyče.
Až když se zmenší vzdálenost, jsou brankáři přeci jen ve větší permanenci. „Proboha nestřílej do lesa," kárá však po chvíli Uhrin záložníka Tomáše Součka, když vysoko přestřelí. Trenér je jediný, kdo mluví. Hráči se při plnění úkolů střídají po dvaceti vteřinách a jsou rádi, když je vysvobodí hvizd trenérovy píšťalky vybízející k občerstvení. Po trojím opakování následuje hra na dvě branky v pětičlenných týmech s maximálně třemi doteky každého z borců. Když „žlutí" rychle vedou o čtyři branky, je Uhrin nespokojen. „Hrajeme nahoře! Nabízíme se a rychle dáváme míč od nohy," vyčítá borcům marně usilujícím o smazání manka.
Stranou dění zůstává jen útočník Milan Škoda, jenž si při dovolené obnovil zranění kotníku a zatím nesnese prudkou změnu pohybu. V úterý pak mimořádně chyběl Levan Kenija, jenž při zasedání odvolací komise FAČR marně usiloval o zrušení třízápasového trestu za listopadové šlápnutí na olomouckého Housku. Do boje o místo v základní sestavě půjde s velkým handicapem. Trenér bude mít ve srovnání s podzimem z čeho vybírat. „Mnohdy nám chyběla konkurence, což se teď změnilo," lebedí si Uhrin s vyhlídkou jarních bojů.
