Článek
„Snažím se rozdávat radost. Chtěl jsem hrát středního záložníka, chytráka, který bude rozděloval míče. Ale musím normálně chytat. V záloze bych musel běhat. Trénuje nás Jarda Šmerda, bývalý ligový fotbalista, nechce po nás fotbal v chůzi. Zatím to není nic pro mě, takže radši stojím v bráně a křičím na kluky, že málo běhají," smál se Sňozík.
Přítomnost bývalých prvoligistů v nižších soutěžích probudí mnohdy u soupeřů přemotivovanost, jsou terčem nevybíravých zákroků. Při venkovních zápasech jim domácí diváci navíc dávají, co proto. Sňozík má však zatím jen pozitivní zkušenosti.
„Zatím to probíhá úplně v klidu. V lize jsem byl emotivní, tady se snažím krotit. Do ničeho se nepouštím, snažím se brát všechno s nadhledem. Nedávno jsme hráli hodně vyhecovaný zápas, emoce stříkaly spíš z kluků. Já jsem se snažil být voda na ten oheň," podotkl Sňozík.
V současnosti vychovává mladé brankáře ve dvou druholigových klubech - v Dukle a v Příbrami. Také proto byl v Letech na svatého Václava hostem turnaje mladších žáků Demisport Cup 2021 – Memoriál Oldřicha Limporta, který pořádal jeho kamarád Jan Rajnoch, šéf okresního fotbalového svazu Praha – západ.
„Jsem hlavně rád, že se takové turnaje vůbec pořádají. Kluci z vesnických klubů nemají možnost zápasové konfrontace. Na vesnicích žákovské a dorostenecké fotbaly mizí, což je obrovská škoda. Bude na tom bitý vrcholový fotbal. Takže jen houšť s takovými akcemi," uvedl Sňozík, který pochopitelně nadále sleduje „svoji" Bohemku.
V sobotu mu udělala radost výhrou nad Olomoucí, předtím ale dostala pět gólů od Slavie a čtyři od Ostravy. Co říká výkonům brankářů Patrika Le Gianga a Hugo Jana Bačkovského, kteří ve zmíněných zápasech chybovali?
„Každá chyba v bráně je hodně vidět, furt se rozebírá. Prostě když prohraješ se Slavií a na Baníku, není to nic, kvůli čemu by se měly vyvěšovat černé prapory. Což se také stalo, sekla se doma Olomouc a špatné výsledky jsou zapomenuté," pronesl Sňozík.
Kdo byl podle něj měl být jedničkou Klokanů? „Byl bych rád, kdyby se uzdravil Roman Valeš. Z té trojky mi přijde nejlepší, bohužel je zraněný. Patrik i Hugo neměli některé zápasy úplně dobré, což je dané i tím, že oba nechytají pravidelně. Je třeba dát důvěru jednomu, pak se gólman v bráně cítí úplně jinak," vysvětluje Sňozík.
Má ambice postoupit v trenéřině mezi dospělé, na profesionální úroveň? „Určitě by mě lákalo posunout se do dospělé kategorie. Nějaké nabídky jsem měl, ale zatím každý roli trenéra gólmanů u nás vidíme úplně jinak. Já ji vnímám tak, že trenér u A týmu má na starosti brankáře v celém klubu, je jejich šéftrenér. Nastavuje koncepci, podle které se trénuje. U nás to zatím takhle nefunguje, což mě mrzí, protože gólman je dneska obrovsky důležitý," dodal Sňozík.