Nejmladší z Frýdků se chce proti Spartě opět vytáhnout. Brácha fandí mně, táta asi Spartě, říká Christian

Když se nejmladší z fotbalového klanu Frýdků vracel s Libercem z vítězného zápasu s Hradcem Králové, po cestě v autobuse se svými parťáky sledoval triumf svého nedělního soupeře Sparty nad Plzní.

Jak se vám zápas zamlouval?

Mělo to všechno, byla hezká atmosféra. Na Spartě je teď každý zápas vyprodáno, před takovou kulisou se musí hrát výborně. Asi vyhrála celkem zaslouženě. Plzeň se vůbec nesnažila hrát, jen odkopávala a bránila. Nakonec Sparta rozhodla z trošku sporné penalty.

Byla ruka na penaltu, nebo nebyla?

Rozhodčí nám na školeních říkají, že takové ruce pískat nechtějí. (ukazuje ruku u těla, poz, red.) s tím, že si ruce nemáme dávat za záda. A tímhle to však popírají.

Na Letné jste vyrůstal, klub má na vás i předkupní právo. Jsou pro vás zápasy proti Spartě výjimečné?

Každý zápas se Spartou je pro mě speciální. Ale nejen pro mě. Přijede spousta lidí, bude tady výborná atmosféra a všichni se chceme proti Spartě, Slavii i Plzni ukázat. Ale je pravda, že pro mě tohle platí dvojnásob. Na každý zápas se Spartou se vždy těším a mám extra motivaci jim ukázat jim, že za ni jednou můžu hrát.

Teď by je však ztráta bodů mohla připravit i vytoužený titul.

O to větší motivaci budu mít jim ho sebrat. (usměje se)

Komu bude fandit táta s bráchou?

Myslím, že brácha bude fandit mně a táta asi Spartě. Teď jim ho táta podle mě přeje hodně, jak se jim dlouho nedařilo a teď bojují o titul po hodně letech až do posledního kola.

Jste s někým ze Sparty pořád v kontaktu?

Z áčka ani ne. Tuhle kabinu jsem už nezažil, takže v pravidelném kontaktu nejsem s nikým. Občas se potkám třeba s Karabcem, nebo se normálně bavím s Filipem Panákem, protože byl se mnou byl v béčku.

Sice jste za Spartu v Liberci nikdy nehrál, ale její prostředí dobře znáte. Myslíte, že do Liberce nejezdí moc ráda a sparťani mají z posledního kola vítr? V minulosti byly vzájemné zápasy hodně vyhrocené a z posledních deseti ligových utkání Sparta U Nisy uspěla jen dvakrát.

Myslím, že nějaký respekt z nás přeci jen mít musí. Asi žádný tým do Liberce nejezdí úplně rád. Dokážeme tady potrápit všechny lepší týmy. Se Slavií jsme remizovali, s Plzní jsme prohráli těsně o gól, ale celý zápas jsme podle mě byli lepší a nezasloužili si prohrát. Žádný z těchto týmů sem nejezdí s lehkostí. Navíc ta tráva není tak ideální jako u nich doma. Snad to tady budou mít zase těžký. Přeci jen šest kol jsme neprohráli, Slavia tady nevyhrála, určitě nás podcenit nemohou.

Za pět posledních kol Liberec posbíral stejně bodů (11) jako Sparta.

Jasně, a v této sezoně nás v normální hrací době ani neporazili. V prvním kole jsme tam vyhráli a pak tady doma v poháru jsme jim to udělali hodně těžké. Takže s námi mají ze dvou zápasů jednu prohru a jednu remízu. Doufáme, že to nebude 1-1-1, ale že v kolonce výher nebo remíz naskočí dvojka.

Nakolik bude Spartě chybět vykartovaný kapitán Ladislav Krejčí?

Hodně. Každý zápas ukazuje, že je správným lídrem, bere na sebe penalty v těžkých momentech, je to kapitán Sparty. Ale nejen Krejda, asi budou postrádat i zraněného Sörensena a Čvančaru. Zelený je taky vykartovaný. Všichni jsou kvalitní hráči, kteří patří do základu.

Je vaší výhodou, že už ve středu Spartu čeká finále poháru se Slavií?

Nemyslím si, že by šetřili síly. Titul je pro Spartu úplně to nejvíc a určitě se nebudou šetřit na pohár. Stejnou váhu budou dávat nedělnímu zápasu a středečnímu finále. Podle mě to mají na stejné úrovni.

Naposledy Sparta vyhrála titul v roce 2014, když jste měl čerstvě občanku. Vybavíte si ho?

Pamatuju si hlavně ten předchozí v roce 2010, jak Řepka dával gól s Teplicemi v posledním kole, protože tehdy jsem se staršími kluky podával balony díky tomu, že táta tam trénoval. Hned po závěrečným hvizdu všichni fanoušci vběhli na hřiště. To bylo hezký, Sparta má fakt v Česku obrovskou tradici a nejvíc fanoušků. Můj sen je taky jednou vyhrát titul v české lize.

Nicméně za posledních patnáct let vyhrála jen dvakrát. Není to málo pro klub s takovými možnostmi?

Určitě to není moc. Přišla éra Plzně a Slavie a Sparta sbírala druhá nebo třetí místa. Je to málo, stoprocentně.

A čím to je podle vás?

Kdybych věděl, tak bych jim to asi i poradil. (usměje se) Ale nevím. Vystřídalo se tam fakt hodně trenérů a Sparta byla trochu v krizi. Třeba se už blýská na lepší časy a nastane teď éra Sparty a od příštího roku třeba zase i Liberce.

Vy budete za Liberec hrát i v příští sezoně? Ve Slovanu jste již dva roky, váš bratr Martin se na Letnou po stejné době vrátil.

Nemám žádné náznaky, že bych za Liberec neměl hrát. Jsem rád, že tu teď můžu být a sbírat ligové zkušenosti. A hlavně s bráchou jsme úplně odlišný typy. Jak na hřišti, tak mimo něj. Vůbec nás nejde srovnávat.

Nemrzí vás, že se Liberec nevzchopil o trochu dřív? Skupina o titul vám unikla jen těsně, respektive šance skončit v elitní šestce je už pouze hodně teoretická.

Stoprocentně to mrzí hodně. Škoda, že ve středu Jablonec dostal s Olomoucí gól v 95. minutě na 2:2, jinak jsme mohli ještě bojovat o první šestku a zápas se Spartou by byl ještě speciálnější. Poztráceli jsme zbytečně body v hodně zápasech, třeba doma s Pardubicemi. Až ke konci jsme chytili šňůru. Ale hlavně že jsme se vyhnuli poslední skupině. Tam se podle mě ještě budou dít hodně zajímavé věci. Nic není rozhodnutý, když je Zlín schopný porazit Bohemku 4:1. Sám jsem zvědavý, kdo sestoupí.

Forma Liberce vzrostla totožně s tou vaší. Jste na tom už stejně jako na začátku sezony, který se vám hodně podařil?

Cítím se určitě líp. Jak mi Petrák z Bohemky (8. kolo) udělal výron kotníku, bylo to pak těžký. Kotník bolel a hrál jsem pod prášky. V zimě jsem měl zánět achilovky a pak jsme si zase natrhl zadní sval. Těžší období. Nehrál jsem a když ano, výkony nebyly podle mých představ, nebyl jsem spokojený. Teď už se začínám cítit zase líp a mám větší jistotu. Škoda, že už sezona končí.

V posledních dvou zápasech proti Spartě v lize jste skóroval. Jak to máte se slavením gólů proti ní?

Ten první jsem neslavil, ale ten druhý už normálně. Říkal jsem si, proč bych měl neslavit i podruhé. Z toho gólu jsem radost měl a je mi víceméně jedno, jestli je proti Spartě nebo proti Brnu. Emoce k fotbalu patří. Myslím, že omluvit se stačí jednou a podruhé už je to asi zbytečný. Takže pokud se trefím, radovat se budu normálně.