Článek
Některá ostravský trenér skutečně našel. Třeba v počtu šancí, které si jeho tým na Letné připravil. Pro domácí Spartu šlo o těžký a psychicky hodně náročný duel, neboť se před utkáním a vlastně i v jeho průběhu loučila se svým tragicky zahynulým kapitánem Šuralem. Na její hráči ponurá atmosféra dolehla, což přiznávali.
I proto se Baníku nabízely šance, o kterých se jim v předchozích dvou konfrontacích s letenským tým v základní části ligy ani nesnilo.
„Někdy prostě přijdou zápasy, kdy můžete hrát až do rána a gól stejně nedáte. A my právě takový hráli," musel si Páník povzdechnout nad příležitostmi, které jeho svěřenci měli.
Kuzmanovič, Diop či třeba Jánoš v nich ale selhali.
„Proto nám zápas neprohráli obránci, ale útočníci, kteří nedali gól," nesvaloval ostravský trenér vinu na chybující defenzivu, ale na impotentní ofenzivu.
„Přitom kdybychom dali v první půli gól, vypadal by zápas jinak. Domácí by znervóznili, zatímco naši hráči by uvěřili, že mohou dát další," povzdechl si Páník. „Anebo kdybychom ho vstřelili alespoň po inkasované druhé brance a dostali se zase do těsného kontaktu se Spartou," připomínal i příležitosti, které se nabízely po změně stran.
Jenže ani z nich nic nebylo. Jen tyč trefená Jánošem.
„I proto jsem střídal a poslal na hřiště nové hráče s vírou, že by mohli branku vstřelit a přivodit Spartě problémy. Proto jsme zkoušeli v závěru nátlakovou hru s vírou, že bychom branku přece jen mohli dát a zápas zdramatizovat. Logicky se tím Spartě otevřel prostor a potrestala nás třetím gólem. Má totiž hráče na brejky," glosoval prohru o tři branky.
Mimochodem už třetí v letošní sezoně se Spartou. Nejvyšší a tentokrát opět bez vstřeleného gólu.
„Ale k hernímu zlepšení došlo. Jenže fotbal dělají fotbalem góly a ty jsme nedali. Proto dopadlo utkání jak dopadlo," uznal Páník, že ani napotřetí jeho mužstvo na Spartu nemělo.
