Hapal senzačně tlačí Baník k Lize mistrů. Na Slovensku jsme ho brali za svého, líčí koučův exkolega

Poznali se v Nitře. A postupně spolu Hapal s Brunegrafem prošli angažmá v Mladé Boleslavi, Žilině, polském Lublinu, Senici, slovenské jednadvacítce, pražské Spartě i slovenské reprezentaci.

A kdyby Brunegraf chtěl, nejspíš by Hapalovi pomáhal i nyní v Ostravě. Nabídku českého kamaráda ale zdvořile odmítl. Aspoň o něm povypráví. „A moc rád! Jen zrovna přednáším trenérům na brankářské licenci, ale odpoledne zavolejte,“ napíše do esemesky dvaapadesátiletý odborník.

Ve fotbalové branži snad nenajdete povolanější osobu, která by lépe znala trenéra Hapala.

Jeho jméno nečekaně frčí. Jeho tým se v ligovém finiši vyhoupl na druhý flek. Ostrava se chvěje na předkolo Ligy mistrů i sobotní šlágr se Spartou, který má výkop v 16:00. A Brunegraf se usměje: „Vím, že se říká: Jednou sparťan, navždy sparťan. Teď budu ale jednoznačně fanoušek Baníku Ostrava a Pavla Hapala.“

Pavel je skvělý člověk s velkým srdcem. Prožili jsme spolu 13 pracovních let a náš vztah trvá i dál. Je to zajímavé, protože jsem Pavla před působením v Nitře osobně vůbec neznal. Samozřejmě jsem ho registroval už dřív jako hráče a později trenéra.

Bylo to docela zábavné. Už jsem v Nitře vedl tréninkový proces a cítil jsem se jako hlavní trenér. V klubu mi říkali, že to může pokračovat i v sezoně, ale že je taky možné, že dorazí nějaký jiný trenér. Asi po týdnu se v klubu objevil Pavel. A náš vztah se začal rodit velice rychle.

To zase ne. Česko-slovenské fotbalové vztahy jsou nadstandardní. Nerozhodilo mě to, spíš naopak. K Pavlovi jsem měl ohromný respekt. Byl navíc přístupný, komunikativní. Hned po jeho vstupu se začalo dařit i výsledkově, což vše urychlovalo.

Asi je důležité se podívat na Pavlova trenérská angažmá. Nitru především on dostal na třetí místo v lize, což se do té doby v éře samostatné země nepovedlo. Se Žilinou postoupil do Ligy mistrů, slovenskou reprezentaci do 21 let dovedl přes kvalifikaci až na mistrovství Evropy. Slovenskou fotbalovou veřejnost to ovlivnilo a cítil jsem, že jsme ho brali za našeho trenéra. (usměje se)

Můžu povědět pikošku? Pavel je neskutečně pověrčivý člověk. Pátek třináctého byl pro něj vždy velice náročný den. Pořád řešil, že se pokazilo vše, co mohlo. A naše spolupráce skončila třináctkou. Ale vy jste se ptal na něco jiného, že?

Vybavuju si, že se mluvilo o Pavlově příchodu do Nitry s asistentem. Pavel spolupracoval s Radkem Látalem a trochu na tajňáka se byli i jednou na zápase Nitry podívat. Ekonomické důvody ale nahrály, že klub upřednostnil člověka v trenérském týmu z vlastních řad. Naše spojení byla náhoda, ale neuvěřitelně si to sedlo.

Pavel měl ohromné zkušenosti jako hráč, já vrcholově hrál pouze v mládežnickém věku. V dospělosti má kariéra kvůli studiu a dalším věcem nepokračovala, ale společně s Pavlem nám to fungovalo. Vzájemně jsme se obohacovali různými pohledy. Pavel měl reálné hráčské zkušenosti, já zase nabízel pohled teorie. Byl to zajímavý koktejl, který byl leckde úspěšný.

Nejdůležitější byly první společné sezony. Po roce v Nitře ho oslovila Mladá Boleslav, což byl silný a ambiciózní klub. Pavel si vyhodnotil, že můj přínos je i pro něj obohacující. Nabídl mi možnost jít s ním. Já kývl, protože naše spolupráce byla fajn. Opustil jsem komfortní prostředí. Náš vztah se umocňoval a zpevňoval, i když ho v Mladé Boleslavi zhruba měsíc před koncem ročníku odvolali.

Zůstal jsem s Dušanem Uhrinem mladším, což také nebylo vůbec zlé. Po sezoně mi dokonce nabízel, abych s ním pokračoval i dál. To už mě ale zase oslovil Pavel s tím, že se mu rýsuje Žilina. Tam nastal zlom, že jsme řešili už vše společně.

Dobrá otázka! Dnes se dá rozpoznat, kolik fotbalista za zápas stráví času ve sprintu nebo lehkém poklusu. Zajímalo by mě, kdyby šlo změřit, kolik jsme s Pavlem za ty roky strávili času debatami o fotbale. Dokonce jsme sháněli i bydlení blízko sebe, abychom mohli řešit věci, které nás v práci čekaly další den.

Jaj, Pavel je velký kávičkář! Když jsme si šli sednout na kávu, jednu okamžitě vypil a automaticky si objednával druhou.

Když je zavalený prací, číslo sedí. A možná je někdy ještě vyšší. Zažil jsem s ním ale i období, kdy byl i kávičkový abstinent, protože mu to doporučovali lékaři. Jakmile se mu stav zlepšil, zase ji začal pít.

Samozřejmě musím říct, že kromě fotbalu jsme společně hledali i něco, u čeho bychom se uvolnili a resetovali hlavu.

Ano, mnohokrát jsem s ním byl. A pořád mi říkal, ať chodím tišeji! (usměje se) Sice nemám zbrojní průkaz jako on, ale mám přírodu rád a dost jsem se o ní naučil. Vždycky nás doprovázel nějaký myslivec, který region znal. Pavel si snad na každé trenérské zastávce někoho takového našel. Zálibu v myslivosti podědil po tátovi.

Asi bych vypíchl cyklistiku. V Žilině nás hodně chytila. Těžko se hledal den volna, ale občas jsme si vyšetřili pár hodin na vyjížďku.

Já bych to ani nenazýval sportovní cyklistkou. Měli jsme přátele, kteří měli po okolí chatky. Navštívili jsme je, strávili s nimi chvilku a pokračovali dál. Šlo o to chvíli vypnout hlavu od fotbalu. Ale víte co? Napadá mě, že mám s Pavlem jeden nesplněný sen.

Třináct let jsme se hádali, kdo je z nás lepší lyžař. V mládí jsem chvíli lyžoval, ale na svahu jsme se nikdy nepoměřili. Opakovaně jsme ale rozebírali, na jaké sjezdovce si to rozdáme.

Je nutné říct, že trenér pracuje pokaždé s rozdílnou kvalitou hráčů, která může rukopis zahladit. Troufnu si ale říct, že jeho styl poznám. Myslím, že jeho zásady a principy se u něj nemění. Sleduju Baník Ostrava a vidím známé prvky.

Přechodová fáze směrem vpřed. Když se získá míč, je tam okamžitý pokus o rychlý a kolmý přechod.

Na klubové úrovni to byl postup do Ligy mistrů se Žilinou, což pro slovenský klub není běžný jev. A v reprezentaci beru úspěšnou kvalifikace na Euro do 21 let. Hráli jsme s partií hráčů, kteří jsou oporami současného áčka – jako Škriniar, Lobotka nebo Haraslín. Pavla nikdo z jednadvacítky nevyhazoval, měl platnou smlouvu. Když se ale ozvala Sparta Praha, vnímal to jako obrovskou trenérskou výzvu.

Nikdy neřeknu, že to bylo špatné angažmá, ale spíš velmi rychlé. (usměje se) Dokončil jsem bez Pavla ještě jeden sraz jednadvacítky, ve které jsem zůstal déle. A pak hned naskočil do Sparty, které vrcholil ročník. Mezitím jsme se připravovali na novou sezonu. Zkoušeli jsme přebudovat kádr a přivést si nové hráče. Všechny změny a přestupy se nepodařily. Byla to vysoká škola, v top klubu a zkráceném období.

To máte pravdu, nicméně nechtěl bych o tom mluvit zle. Možná se podlehlo dojmu, že špatné období skončí jen odchodem předchozího trenéra. Podle mě trvalo ještě další dva tři roky, než se Spartě podařily uskutečnit pořádné změny.

Hráče jen tak nevyhodíte. Ze Sparty se jim nechtělo, a proto spíš musíte počkat, než jim vyprší kontrakty. Až potom se mohl tým výrazněji přebudovat, dorazila silná parta českých hráčů, k tomu klub vsázel na skupinu hráčů ze severní Evropy. I to vytvořilo základ k mistrovským titulům.

A moc mu to přeju! Ukazuje se, že není vždy nutné volit radikální řešení a šít vše horkou jehlou. Uvědomuju si, že i okolo Baníku se objevovaly informace o změně trenéra. To se nestalo, což už loni napomohlo k pohárovému umístění. A letos je to nastartované pro Baník ještě na lepší výsledek.

Vnímám to už z pozvdálí, ale musím říct, že se mi zdá, že rychleji stárne a šediví! (směje se) Baník má úžasné fanoušky, jezdí s hráči ve velkém počtu na venkovní zápasy, celý region miluje fotbal. Je logické, že se automaticky vytváří tlak v takhle velkém klubu.

Důvod je jednoduchý, hrála roli ekonomická situace. Hlavní trenéři na tom bývají líp než asistenti. Po konci ve slovenském nároďáku dokázal Pavel vydržet bez práce a počkat si na dobrou nabídku. Já to měl trochu jinak. Byl jsem oslovený Slovenským fotbalovým svazem na spolupráci při vzdělávání trenérů. A práce mě vtáhla natolik, že jsem si na ni zvykl.

S Pavlem jsme o Baníku diskutovali, ale poděkoval jsem mu a odmítl. Na jednání s klubem ani nedošlo. Pracovně se má kariéra vyvinula jiným, byť stále fotbalovým, směrem. Pavlovi ale moc fandím, aby dostal možnost hrát v evropských pohárech, kde by s klubem mohl udělat pěkný výsledek.

Přesně tak! Na ně si fakt jednou ten čas vyšetříme.