Článek
Čas se fotbalistům Sparty krátí. Tři kola před koncem se dívají na záda vedoucí Plzni stále se čtyřbodovou ztrátou. A nebýt Andreje Keriče, už mohli mít po nadějích definitivně.
„Trefit jsem se už opravdu potřeboval. Tomáš Řepka si ze mě utahoval, že jsem sparťanskou obranu vždycky proháněl. A kdy prý to začnu dělat tady... Ale vážně. Neproměněných šancí bylo dost, musím se zlepšit,“ oddechl si po spásném gólu v Teplicích.
Hned poté ho čekal zvláštní duel proti „svému“ Slovanu. „Rozhodně to bude velký zážitek. V Liberci jsem zažil krásné roky, teď bych ho ale rád porazil. Přestože mám v týmu pořád hodně kamarádů,“ těšil se.
Svůj záměr splnil nad plán. Dal svým bývalým spoluhráčům vítězný gól. „Moc jsem chtěl uspět. Bylo to speciální utkání a já jsem moc rád, že jsme ho zvládli a pořád můžeme pomýšlet na titul. A že se mi povedlo dát gól? Jedině dobře.“
V závěru trpěl na lavičce
Vyhlášenou chorvatskou rakiji by však měl s poděkováním poslat Radku Dejmkovi. Liberecký stoper si hned na úvod dal vlastní gól, což Spartě v konečném účtu výrazně pomohlo. „Rakiji tedy ne, zaplatím mu akorát tak pivo. A možná ani to si nezaslouží. Snížil přece na 3:2 a po jeho gólu jsme byli nervózní až do konce,“ přiznával Kerič.
To už chorvatský útočník trpěl na lavičce, v 65. minutě ho vystřídal Sionko. „Na střídačce to bylo samozřejmě mnohem horší než na hřišti. Nemůžete nic udělat, navíc liberecký Sivrič měl v závěru nebezpečnou šanci. Ale zvládli jsme to, což je nejdůležitější,“ oddechl si Andrej.
Plzeň druhý den nezaváhala a výhrou 3:1 nad Mladou Boleslaví si čtyřbodový náskok udržela. Letenští jsou však ještě teoreticky stále ve hře. I díky Keričovi, který až do tohoto týdne v jejich dresu působil spíš jako nahrávač. „Já vlastně jako nahrávač začínal. Doma v Chorvatsku jsem hrával na podobném postu jako teď ve Spartě. Na hrotu jsem se pohyboval jen v Liberci. Jsem rád, že týmu dokážu takhle pomoci,“ připomíná rodák z chorvatského města Vinkovci.
