Článek
Jak se cítíte?
Strašně. Sestup hrozně bolí. Je to šílené, prostě zmar. Jsem děsně zklamaný. V minulých sezónách jsme ligu vždycky nějak na poslední chvíli zachránili, ale tentokrát se to bohužel nepovedlo. Je to realita a já teprve teď poznávám, jak strašná.
Proč jste nezvládli klíčový duel s Karvinou, v němž vám doma stačila k udržení remíza?
Bohužel jsme nezužitkovali počáteční tlak. Několik nadějných akcí jsme nedotáhli do úspěšného konce. Vedoucí gól by nás uklidnil. Jenže ho vstřelili po pauze hosté, kteří hráli všechno na urostlého útočníka Wágnera. Nakonec se jim to vyplatilo. I díky naší chybě.
Ještě jste ale měli dost času na vyrovnání...
Trenéři poslali ke konci na hřiště tři útočníky, ale nebyli jsme příliš kompaktní. Všechno to bylo z naší strany tak nějak na náhodu. Dát gól se nám bohužel nepovedlo.
Ze čtrnácti jarních utkání jste urvali dvacet bodů. Připadá vám sestup hodně krutý?
Když se nám na jaře hned zkraje podařilo dotáhnout bodové manko z podzimu, vypadalo to s námi docela dobře. Asi se mi budou ještě dlouho honit hlavou zápasy, v nichž jsme mohli potřebný bodík navíc získat. Třeba doma se Spartou anebo v Brně. Na druhou stranu je ale pravda, že nám v některých utkáních přálo i štěstí. Kupříkladu se Zlínem jsme srovnali snad v poslední vteřině a v Olomouci jsme vyválčili plichtu v deseti...
Jak se teď budete ze sestupu vzpamatovávat?
Mám obavy, že to bude ještě horší, až mi ještě víc dojde, co se vlastně přihodilo. Ani se netěším na dovolenou, bude hodně chmurná.
