Článek
Řadí se do generace nastupujících gólmanů. Je oporou reprezentační jednadvacítky a nyní ho čekají jednání o budoucnosti. Kinský patří Slavii, z níž se poslední období vydává na hostování.
„Pardubicím jsem velmi vděčný za šanci, snažil jsem se to klubu v každém zápase vracet. Cítím, že jsem připraven zase na další krok,“ říká jednadvacetiletý brankář.
Jak budete hodnotit končící sezonu v Pardubicích?
Závěr je určitě lepší než začátek. I když jsem začal na podzim chytat, seběhlo se pár věcí. Červená karta, zranění, mononukleóza, byl jsem delší dobu mimo. Dostal jsem se do brány až poslední dvě kola na podzim a v mezidobí jsem zapracoval na jiných věcech. S jarem tak panuje z osobního pohledu spokojenost. Odchytal jsem spoustu zápasů a věřím, že jsem týmu pomohl. Primárním cílem bylo udržet Pardubice v lize, protože se to nevyvíjelo pro nás nejlépe.
Jak náročný byl sestupový boj pro mladý tým Pardubic?
Hodně! Předtím, než jsme se dostali do skupiny o záchranu, jsme odehráli zápasy, které nás z toho mohly dostat. A měli bychom větší klid. To se nám nepovedlo a do skupiny o udržení jsme šli s tím, že zápasy budeme muset zvládat nejhůř s remízou. Cíl byl splněný, první zápas jsme vyhráli, druhý taky, s Jabloncem sice prohra, ale měli jsme tři pokusy na definitivu. Naštěstí jsme proměnili hned ten první s Karvinou. Teď se chystáme na Bohemku, nálada je uvolněnější. Aspoň týden s touhle náladou jsme si za sezonu zasloužili. A nechceme končit prohrou, nejedeme do Prahy na výlet.
Zažil jste boj s Vyškovem o postup do ligy, stejně tak nervy o udržení s Pardubicemi. Co bylo z pohledu psychiky náročnější?
Když jsem šel poprvé do Vyškova na půlroční hostování, byla situace stejná: hráli jsme o udržení a zachraňovali jsme se tři kola před koncem. Naopak druhá sezona ve druhé lize byla postupová, dostali jsme se do baráže. Kdybych to měl porovnat, o sestup je to víc nepříjemné. Jste pod tlakem. Pokud skončíte třetí nebo čtvrtí ve druhé lize, jsou to spíše pozitivní zážitky. Naopak sestup z ligy by byl pro celý klub velkou ránou. A je jedno, jestli jste na hostování, nebo v roli kmenového hráče.
Proč?
Máte zodpovědnost nejen vůči lidem, kteří klub vlastní a vedou ho, ale i k těm, kteří v něm pracují a nejsou tolik vidět. Potkáváte se s nimi každý den, máte jejich důvěru a sami je nechcete zklamat. A já z Pardubic za žádnou cenu nechtěl odcházet s tím, že bych se podepsal pod sestupem. Ten tlak je jednoduše větší. Nemáte moc co získat, ale můžete hodně ztratit.
Posunulo Vás angažmá v Pardubicích coby hráče?
Stoprocentně. Rozdíl mezi druhou a první ligou je velký. Ať už v návštěvnosti, stadionech, kvalitě soupeřů. Atmosféra byla skvělá i v Pardubicích, obecně se pak zvedá v celé lize. Je to příjemný pocit, protože právě návštěvnost a atmosféra s ní spojená mě motivuje na sobě pracovat. Chcete ji prožívat znovu a znovu.
V průběhu sezony jste byl za výkony chválen, byl jste hostem několika podcastů. Zajímali se o vás víc novináři, nebo fanoušci?
Mezi první a druhou ligou je obrovský rozdíl ve sledovanosti a obecně pak zájmu ze strany sportovní veřejnosti. Každý zápas nejvyšší soutěže je v televizi, ve druhé lize to byl jediný z každého kola. Nejvyšší soutěž se rozebírá mezi fanoušky i novináři, jsou zde specializované pořady o lize, množství názorů ze všech možných stran. Nejsem tím, kdo by v médiích vyhledával své jméno, ale nebudu na druhé straně říkat, že mě to úplně míjí. Většina témat spojených s mým jménem se ke mně přes kamarády v prostředkované formě tak jako tak dostane, člověk jen musí jednotlivé informace filtrovat a soustředit se především na sebe a svoji práci. Za mě je důležité vážit si toho, že se vám daří, že máte možnost hrát, že je o vás zájem. Jestli chcete, aby to pokračovalo, musíte dobré výkony předvádět každý další zápas. Tak jsem to měl nastavené já. Hráli jsme o záchranu, nebyla potřeba se nutit do soustředění. Měl jsem v hlavě, že hraju za Pardubice i za sebe.
Měly na tým velký vliv spekulace ohledně budoucnosti trenéra Radka Kováče, které se objevovaly pravidelně prakticky od konce podzimní části sezony?
Z mého úhlu pohledu to žádný vliv nemělo. Nechci přes média trenéra vychvalovat, ale je osobnost. Využil svých zkušenosti a v každé situaci se choval tak, aby minimalizoval jakýkoliv negativní vliv na tým. Samozřejmě jsme o spekulacích věděli, ale on s námi otevřeně mluvil v šatně, a každý den v sezoně jsme věděli, na čem jsme. Příprava probíhala nerušeně, všichni včetně trenéra i realizačního týmu se soustředili na práci pro Pardubice.
Vedle pardubického dresu jste nastupoval také v české jednadvacítce. Silná generace nezahájila kvalifikaci o Euro dobře, je ještě šance na postup?
Vnímáme, že se začátek nepovedl. Bodově na tom nejsme nejlíp. Na podzim jsou před námi ještě čtyři zápasy a budeme všichni dělat maximum, abychom na srazy dorazili připraveni a dokázali v reprezentačním dresu odvést adekvátní výkony. Tým je kvalitní, máme šanci všechny čtyři zápasy zvládnout. Je to pro nás velká motivace, protože malé Euro bude velký turnaj, navíc hraný na Slovensku, chceme tam být taky. Dokud bude šance, budeme se o postup prát.
Hostování v Pardubicích vám končí, kam povedou vaše další kroky?
Vím, že situace se nějakou dobu řeší. Já to měl v hlavě nastavené tak, že budoucnost nechci řešit, dokud nebude rozhodnuto o pardubickém setrvání v lize. Mám rok do konce smlouvy. Faktem je, že Slavii čeká boj o titul i Ligu mistrů. také kvůli tomu přiváděla gólmana kvalit Jindry Staňka. A mojí osobní ambicí je především chytat.
Co to konkrétně znamená?
Na stole je nabídka prodloužení kontraktu ve Slavii s možností dalšího hostování. Já jsem klubu sdělil, že jsem se rozhodl smlouvu neprodloužit, a snažíme se najít společné řešení, které znamená přestup. Myslím si, že v současné chvíli je pro mě i pro Slavii nejlepší, abych přestoupil do klubu, kde mám šanci stabilně chytat a rozvíjet se. Prodloužení smlouvy a očekávané další hostování tenhle moment jenom oddaluje. Chci být součástí klubu, kde to na mně bude z části postaveno. V takové pozici hráč na hostování jednoduše není.
Prodloužení smlouvy ve Slavii a hostování v ambicióznějším klubu by nepřineslo další zkušenosti a potřebný sportovní rozvoj?
Není to stejné z krátkodobého ani dlouhodobého pohledu. Jsem obrovsky vděčný Vyškovu i Pardubicím za šanci a množství zkušeností, oběma týmům jsem snad důvěru splatil. Stejně tak je třeba poděkovat Slavii, že mi tato hostování umožnila. Každý hráč na hostování vám však potvrdí, že není jednoduché se do sestavy dostat na úkor kmenového hráče, speciálně pak na pozici gólmana.
Co dál vadí?
Zároveň přicházíte o zápasy proti mateřskému klubu. Letos na jaře jsem tak přišel o zápas na Slavii, ale zároveň i o ten následující proti Viktorii Plzeň. A já tyto utkání hrát chci. Jsou to těžká utkání, která vás posouvají vpřed, získáváte zkušenosti. Je na nich úžasná atmosféra, protože téměř vždy jsou vyprodaná a já je toužím prožívat na hřišti. Za mě je jednoduše cílem být hráčem klubu, který s vámi může počítat dlouhodobě. Jste jejich hráč, vidí ve vás možný potenciál a dle toho s vámi také pracují.
Není to předčasná rezignace na boj o místo ve Slavii?
To není rezignace, ale racionální vyhodnocení situace. Slavia přivedla gólmana za nadstandardních podmínek. Já rozumím tomu, proč Jindra Staněk do Slavie přicházel a respektuji to. Zároveň je to pro mě informace směrem k mé budoucnosti a podle toho se musím rozhodovat. Věřím, že to Slavie pochopí a vyjdeme si vstříc. Prodloužení smlouvy by aktuálně znamenalo opakovaná hostování a to jednoduše není směr, kterým bych se chtěl vydat. Chci pravidelně chytat v týmu, který mi bude důvěřovat. Jen tak se budu postupně výkonnostně posouvat stále dál.
Řešíte veškeré tyto úvahy také s tátou, který byl také skvělý brankář?
Každé rozhodnutí, které jsem doteď ve fotbale dělal, bylo moje. Zároveň bylo vždy ovlivněné jím. On si kariéru odehrál v nedávné době a s odstupem ji znovu prožívá se mnou. Pro mě je jeho názor cenný a vím, že pro mě bude chtít vždy to nejlepší. Nejednou se mi to osvědčilo. Ať už jsem s ním něco řešil nebo trénoval, výsledek byl pozitivní. Neplánuji nic měnit, i rozhodnutí směrem k nejbližším krokům budu konzultovat především s ním.
Vystupujete poměrně sebevědomě, je to pro moderního brankáře nutnost?
Pokud chce gólman chytat dobře a pomáhat týmu, musí věřit především sám sobě. Já vím, že když si nebudu věřit, není možné, aby mi věřil tým. Nastavení je jasné a já s ním nikdy neměl problém. Vždycky jsem na hřišti byl přesvědčený, že mám kvalitu. Pak je to už jen o tom, abyste dostal šanci ukázat to. Může se někdy stát, že se něco nepovede, to vidíte i u úspěšných světových sportovců. Ale pořád musíte být nastavení tak, že si věříte. Samozřejmě pokud tréninku a přípravě dáváte vše. Jinak vám ani sebevědomí nepomůže.
Máte za sebou třetí ligu, ve druhé lize boj o udržení i postup a aktuální ligovou sezonu. Cítíte, že postupné kroky jsou správné?
Věřím tomu. Já v hlavě své cíle a sny mám, za tím si jdu. Ale je to vzdálené a podmíněné množstvím úsilí a poctivou každodenní prací. Krátkodobější jsou právě ty postupné kroky. Byla to třetí liga, pak druhá, teď záchranářský boj v lize. A teď si dokážu představit přesun do týmu, který bude atakovat vyšší příčky. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne. Moje ambice je posouvat se výš, aby česká liga pro mě nebyla konečnou destinací. Chuť na sobě pracovat mi nechybí.
