Článek
Přepadne vás v sobotu sentiment?
Hrát v Edenu proti Slavii... Upřímně, bude to pro mě hodně zvláštní. Znám spoustu kluků, píšu si také s lidmi z realizačního týmu i z vedení. Sám jsem zvědavý, jak zápas zvládnu. Doufám, že se dokážu maximálně zkoncentrovat. Všichni vědí, jaký jsem, že pokaždé na hřišti nechám všechno. Bude to tak i v Edenu.
Přebolel vás předčasný odchod z Edenu?
Abych řekl pravdu, udělal jsem jedině dobře. Kvůli zranění jsem vlastně rok nehrál, po uzdravení moje forma nebyla taková, abych si mohl dělat naději na základní sestavu. Přestup do Boleslavi byl tedy správný krok. Přiznávám, neodcházelo se mi lehce, Slavia je Slavia. Jenže na lavičce nebo na tribuně bych nebyl šťastný.
Nezávidíte teď slávistům zápasy v Lize mistrů?
Nikoli. Samozřejmě, bylo by krásné zahrát si na Interu, proti Barceloně nebo Dortmundu. Klukům můžu jen pogratulovat. Co předvádějí, je neuvěřitelné.
Když jste do Edenu v létě 2016 přišel, vycítil jste, že se rodí něco velkého?
Za celou dobu, co jsem ve Slavii byl, rychle stoupala. Spousta věcí se měnila, všechno šlo nahoru takovým způsobem, že člověk jenom zíral. Přicházeli noví hráči, lidé ve vedení situaci dobře ukočírovali. Když se podíváte na hřiště, je patrné, že tam všechno perfektně funguje. Stejně jako celý klub.
Jaký moment ve Slavii byl pro vás nejsilnější?
Derby se Spartou, před třemi lety na Letné. Zápas předtím jsem měl s trenérem Šilhavým menší konflikt, nepodal jsem mu ruku. Byla to ode mě hloupost. Myslel jsem si, že mě potrestá a nevezme mě na derby. Jenže já šel už ve třicáté minutě na hřiště, před poločasem jsem nedal penaltu. Nikdy nezapomenu, jak skvěle se ke mně spoluhráči a trenéři zachovali. Podrželi mě, ve druhé půli jsem dal gól a my vyhráli dva nula. Ta výhra nás nastartovala, neprohráli jsme pak čtyřicet zápasů.
Je současná Slavia jinde než zbytek české ligy?
Způsobem hry a vším, co trenér Trpišovský po hráčích vyžaduje, je krok před ostatními. Dávky, které kouč ordinuje, jsou obrovské. Když přeběháte i Inter Milán o deset kilometrů... Neskutečné. Kluci tréninkovou dřinu fantasticky prodávají.
Troufáte si přesto lídra zaskočit?
Když vidím, v jaké fazoně Slavia je, bylo by troufalé říct, že pojedeme do Prahy vyhrát. Ale nebudeme se bát. Je škoda, že kvůli kartám bude chybět Nikolaj Komličenko, mohli jsme spolu Slavii potrápit. I tak ale budeme chtít zápas proti favoritovi zvládnout.
S ruským kanonýrem jste vytvořili obávanou dvojici, dohromady jste už na podzim nastříleli 13 gólů...
Dlouho jsem si s nikým takhle nerozuměl jako s Nikolajem. Nejsme sobci, právě to nám pomáhá. Dokážeme si přihrát, pokud je ten druhý v lepší pozici. I proto se nám daří, soupeři se musejí připravit na oba dva. Což je pro ně daleko těžší.