Měl jsem nabídku hodně na Východ, překvapuje Vrba. Některé lidi z Baníku už nechce vůbec vidět

Valletta (Od našeho zpravodaje) - Během loňského roku vystřídal Spartu, Baník a na jeho konci vzal Ševce. Kdo ví, jak se na kolotoč změn tváří trenérova žena. „Moje choť hodnotí všechny mé kroky pozitivně. Zatím si tedy aspoň nestěžuje," uculuje se pod vousy Pavel Vrba.

Účast na Tipsport Malta Cupu vám slouží, abyste se na nové štaci rychle adaptoval. Jaké jsou vaše první poznatky?

Poznávám mužstvo, funkcionáře, filosofii klubu. Mám za úkol zachránit ligu. V pátek přišli dva noví útočníci Kozák a Balaj. Útočná fáze zatím nebyla optimální, jasně se ukazuje, že to klub myslí se záchranou vážně. Kádr není takový, aby byl předposlední, má aspoň na střed tabulky. Mám smlouvu, že se v případě záchrany prodlouží. Věřím, že budeme budovat mužstvo pro delší období a hrát na vyšších příčkách.

Hrál jste Ligu mistrů a o titul, co se pro vás bojem o záchranu mění?

Když jste ve Spartě, Slavii, Plzni, jsou ambice jasně jiné. Tady je nejdřív záchrana. Řeknu, že možná mi to připadá i klidnější. Tam je to víc napnuté, jste víc vidět, víc vás sledují média. Snad se na jaře i ve Zlíně zájem zvedne...

Bere to tedy pro sebe jako plus?

Mohl jsem jít do zahraničí, ale zrovna do oblasti, odkud jsem měl nabídku, se mi vůbec nechtělo. Z domova mám do Zlína 20 kilometrů, cítím se tam jako místní, potěšilo mě to.

Z kterého koutu světa nabídka přišla?

Bylo to hodně na Východ. Destinací, kam se teď nechodí, moc není... (úsměv)

V Ostravě jste na podzim skončil předčasně. Nakopla vás teď nová šance?

Nechce se mi moc mluvit o Baníku. Zažil jsem v něm lidi, na které jsem se mohl spolehnout. Majitel pan Brabec, Lojza Grussmann, fanoušci, s nimi nemám žádný problém. Ale v klubu jsou také někteří zvláštní lidé, které už nechci vůbec vidět.

Platí něco podobného i pro Spartu?

To ne, tam šlo o rozhodnutí a řešení majitele, to bylo trochu něco jiného. Ale nechci se do toho zamotat.

Zpátky ke Zlínu. Získali jste dva útočníky, není však zvláštní, že jsou si typologicky tak podobní?

Požadoval jsem od klubu klasického hrotového útočníka. Pro mě je výhoda, že přišli dva takoví. Můžeme hrát na jednoho, ale i na dva, až se bude vařit voda. Proč je nemít? Nejsme v situaci, kdy si můžeme vybírat. Jsou oba silní, proto padla volba na ně. Věřím, že takové řešení bylo správné, takový typ Zlínu chyběl.

Byl třeba Kozák vámi preferovanou volbou?

Libor byl jeden ze tří útočníků, o kterých jsme se bavili.

Je pravda, že také o Pulkrabovi nebo Julišovi?

Probírali jsme, jestli zůstanou tam, kde teď jsou. Což bylo rozhodnutí jejich klubů, čekali jsme na signál, jestli je budou chtít uvolnit. Já s nimi ale nemluvil, nevím, jestli někdo jiný.

Evidentně zkoušíte využít kontakty ze Sparty. Juliš či Sáček s ní neodjeli na soustředění...

Jsou tam hráči, kteří by nám pomohli, ale třeba dáme šanci našim mladým. S Julišem už to asi bude složité, když jsme teď vzali dva útočníky. Ale Sáček je pro mě velice kvalitní střední záložník nebo podhrotový hráč, nebránil bych se tomu.

Zatím tedy vcelku nečekaného rychlého návratu na lavičku nelitujete?

Rychlé věci jsou někdy lepší. Jsem skoro místní, užiju si po letech svého Přerova. Spousta věcí mi usnadňovala rozhodování. Zlín je spíš rodinný klub. Když jsem přišel do Plzně, byli tam jen Šádek a Mysliveček, nikdo jiný. Tady mi to Plzeň hrozně připomíná, taky jsou ve vedení jen dva tři lidé.

Však si zlínský kapitán Procházka vzpomněl, že stejná slova od vás slýchal již v Plzni...

Nevím, na co si vzpomněl on, já bych si v souvislosti s ním vybavil spoustu věcí. (smích) Znám dobře i další hráče.