Medaili jsem nedostal, ale titul si počítám, říká jablonecký Drchal před Spartou

Hodíte něco do placu?

Jestli se nám povede nějaký bod uhrát, tak určitě něco dobrého přinesu. Strávil jsem ve Spartě nejdelší část mé kariéry. Byl jsem tam od patnácti let, prošel jsem skoro celou mládeží. Dá se říct, že Sparta je můj mateřský klub.

Případný gól byste slavil?

Každý gól mě vždy potěší, takže úplně bez oslavy bych ho asi nenechal, ale nic velkého. Asi by oslava proběhla s pokorou a hodně decentně.

Na koho se ze Sparty těšíte nejvíc?

Nejvíce se bavím asi s Adamem Karabcem, občas si spolu zavoláme i napíšeme. Budu rád, až ho uvidím.

Třeba s Ladislavem Krejčím jste bydlel i na pokoji.

Jasně, s ním se taky rád uvidím. Známe se spolu díky nároďáku už hodně dlouho. Občas s Krejdou, Karou, a někdy i s Hložanem (Hložkem), když je tady, zajdeme i na večeři. S nimi se vídám asi nejvíc.

Jste spolu v kontaktu i před vzájemným zápasem?

Ne, poslední týden vůbec.

Sledoval jste zápas Sparty v Kodani ve 3. předkole Ligy mistrů?

Koukal jsem, byť výsledek 0:0 není úplně atraktivní. Hráli tak, jak potřebovali. Fandím jim a přeju, aby jim postup do Ligy mistrů vyšel. Doma to podle mě budou mít hodně těžký, ale mohou ho zvládnout. 0:0 venku je asi dobrý výsledek, byť Kodaň venku bude hodně těžkým soupeřem.

Sparta hraje o nejprestižnější soutěž díky titulu. V minulé sezoně jste za ní stihl odehrát 89 minut, titul si počítáte?

Samozřejmě! Ve třech nebo čtyřech zápasech jsem střídal, takže proč ne? Počítám si ho, i když medaili jsem nedostal.

Jak to?

To nevím, to není otázka pro mě. (uculí se)

Takže se v sobotu večer budete pídit po medaili?

Jo, zeptám se, jestli mi ji pan Baránek (vedoucí mužstva) přivezl! (směje se)

Na titul Sparta čekala dlouhých devět let. Co jí podle vás dal kouč Brian Priske, co ji předtím chybělo?

Těžko říct, ale pan Priske je dobrý trenér. Musím říct, že jeden z těch nejlepších, co jsem potkal. Myslím, že hodně se změnil třeba trénink a celý přístup. O něm můžu hovořit jenom pozitivně. Předtím to bylo v posledních letech těžké. Slavia byla silná a vždy tam k tomu nějaký kousek chyběl. Až minulou sezonu se titul povedl. Po podzimu sice nikdo moc nevěřil, ale pak se všechno hezky sešlo, a nakonec to i přes těžký konec dotáhli.

V áčku Sparty jste začínal ještě v éře jiného zahraničního kouče Andrea Stramaccioniho, ale dvakrát vás zbrzdil poraněný křížový vaz. Nakolik zásadní vážná zranění byla, že jste se ve Spartě neprosadil více?

Nedokážu posoudit, zda byla zásadní právě zranění. Takové dlouhé pauzy však nejsou nikdy dobrý. Křižák se opakoval dvakrát, druhá operace byla přesně rok po první, to bylo špatný. Šlo o těžké časy. Poprvé jsem ještě nevěděl, co a jak, bylo to rychlejší. Podruhé už se na návrat muselo čekat a dát tomu dostatek času, aby bylo vše v pořádku. Což už teď je, a to je hlavní.

Berete už Spartu jako uzavřenou záležitost, nebo ještě sníte o návratu na Letnou?

Beru to tak, že teď jsme mou situaci vyhodnotili takto a přestoupil jsem do Jablonce. Takže teď se chci soustředit na mou kariéru tady, abych podával co nejlepší výkony. Mým snem by bylo vrátit se zpátky do Německa, což by bylo super.

Poslední roky jste chodil po hostováních, byl jste už rád za přestup, potřeboval jste už jistotu?

Těžko se říká rád, ale je to těžký po každém půlroce či roce řešit, co a jak dál. Tohle není ideální, takže v tomhle ohledu ano. V Jablonci se nyní cítím dobře. Jen je škoda, že jsme začátek nezvládli výsledkově líp, ale doufám, že si to nějakým způsobem sedne a zvedneme se.

Jak náročné bylo sehrát první tři zápasy venku?

Začátek jednoduchý nebyl, ale na druhou stranu jsme podle mě měli hratelné soupeře, takže si myslím, že jsme ho mohli zvládnout lépe. Ale nepodařilo se, nic s tím už nenaděláme, jedeme dál.