Masopust, slávistický borec na konec. V zápase jsem to takhle ještě netrefil, řekl o výstavním gólu

Aigen (od našeho zpravodaje) – Pohledné byly obě jeho trefy, ovšem delší potlesk zněl po druhé. Masopust si na středové čáře chytře všiml odkryté branky a poslal míč do sítě.

Kolik takových gólů se vám povedlo dát?

V zápase žádný. Na tréninku snad jeden.

Ivan Schranz a další náhradníci na lavičce přemýšleli, že byste to mohl zkusit, protože brankář Podbrezové často vybíhá.

No jo, jenže oni seděli ve stínu. (usmívá se) A já je navíc neslyšel. Ale dostal jsem hodně času a neviděl jsem nahoře nikoho nabíhat. Do toho byl gólman venku, tak jsem to zkusil. Kdybych to netrefil, asi by to nikomu nevadilo, protože to nebyla žádná šance. Ovšem jsem za to moc rád.

Už první gól byl parádní, vyšel vám obstřel levačkou. Takže který zásah byl hezčí?

Nevím, pánové. Každopádně první gólovou střelu jsem chtěl utáhnout, aby tam nestačil gólman doběhnout. Víte, já jsem hlavně rád, jak jsme k zápasu přistoupili celkově. Góly byly odměnou za to, jak jsme hráli poctivě.

Poctivě hrál i křídelník Srdjan Plavšič, jenž po prvním poločase skončil s tržnou ránou na hlavě. Jaké bylo vidět ho na nosítkách?

Hrozné. Přišel jsem k němu, když ho doktor šil. Měl velkou pěticentimetrovou skobu na puse. Ani nevím, jak se mu to stalo. Snad to bylo jen roztržené, nevypadalo to vůbec hezky. I na prvním kondičním soustředění utrpěl šrám na noze a zhruba dva dny netrénoval. Má smůlu. Je nám ho líto, ale snad bude brzy v pohodě.

Tři přípravné zápasy, tři výhry. Zvedáte si v Rakousku sebevědomí?

Jsme ve Slavii, tady se musí vyhrávat pořád. Zvlášť pro nové kluky je dobré, aby si na to zvykli co nejdřív. Výhry zvedají sebevědomí a všechno je pak lepší.

Proti Podbrezové jste si připsali zatím nejvýraznější vítězství. Jak na vás čtvrtý tým slovenské ligy působil? Český trenér Roman Skuhravý ho hodně omladil.

Začali hodně dobře a skvěle nás napadali. Měli jsme málo prostoru na kombinaci a nedokázali jsme udržet balon. Hřiště navíc rychle vyschlo, tak to nenahrávalo kombinacím. První půli hrála Podbrezová hodně dobře, zato druhou půli jsme chytili líp.

Do startu ligy zbývají dva týdny, čeká vás tvrdý boj o místo. Není to ve Slavii čím dál náročnější?

Je. Přece jen každý rok vyjde z mládeže čím dál víc kluků, kteří se dál a dál ohrávají. Boj je těžší a těžší. Je nás tady devětadvacet a byl jsem rád, že jsem si proti Podbrezové mohl zahrát od začátku. Každý z nás si musí svoje místo vybojovat. Můžeme být rádi, že jsme všichni ve Slavii.