Článek
Trmal přitom odchytal v Uherském Hradišti výborné utkání, avšak v závěru si při rozehrávce od branky nevšiml, že za ním stoji domácí Kalabiška, jenž ho o míč obral a pohodlně vyrovnal. „Z lavičky jsme na Matouše křičeli, že má protihráče za sebou. V té vřavě na stadionu nás však asi neslyšel. Kalabiška zřejmě s něčím takovým dopředu počítal. Byla to jeho chytrost," uvedl Mareček ke klíčovému momentu.
Hned dodal, že Trmalovi nikdo nic vyčítat nebude. „On si sám dobře uvědomuje, co se přihodilo. Navíc byl jinak na Slovácku naší výraznou oporou," ví dobře pětadvacetiletý středopolař.
Přesto Marečka trochu mrzí, že jeho mužstvo nedosáhlo v bláznivém utkání, které Boleslavští dokončili dokonce jen v devíti, na kýženou výhru. Ta nebyla daleko. „Ale klobouk dolů před všemi našimi kluky, jak zápas v oslabení a v úmorném vedru odjezdili. Bod zvenku nám je zaslouženou odměnou," má jasno.
I když stejně jako brankář Trmal v minulosti ve Slovácku působil, oslavu svých dvou gólů přímo na hřišti si neodpustil. „Já chovám k hradišťskému klubu mimořádný respekt. Byly to ale moje první trefy v sezoně, a navíc čekáme miminko," vysvětlil Mareček, proč si okamžitě doběhl pro balon a zasunul si ho pod dres.
Po vystřídání v 65. minutě už jen z lavičky sledoval, jak jeho celek v závěru čelí obrovskému tlaku domácích. „Byl to velký nápor na nervy. Hrozně jsem trnul. Do naší šestnáctky létal jeden centr za druhým. Mnohdy jsme je odvraceli se štěstím. Slovácko z nich ovšem neskórovalo, ale srovnalo trochu kuriózním gólem. Stane se," vrátil se ještě k Trmalově hrubce.
Mareček s Trmalem jako bývalí fotbalisté Slovácka slíbili svým spoluhráčům za vítězství v moravském městě do kabiny občerstvení. „Jestli ho klukům připravíme i po remíze? To se musíme domluvit. A třeba to teď Matouš vezme na sebe," rýpl si Mareček v žertu do svého chybujícího brankářského parťáka.
