Mám teď pocit, že patřím tam, kde o mě stáli, říká Lischka o přestupu ze Sparty

Jak jste přijal zprávu, že si vás Sparta stahuje zpátky?

Samozřejmě jsem věděl, že tam ta možnost je, ale neměl jsme žádné informace o tom, že by se to mělo stát. Pamatuju si přesně, že jsem se to dozvěděl 30. prosince okolo osmé hodiny večer, když mi zavolal pan Rosický (sportovní ředitel Sparty - pozn. aut.). Pak už to šlo rychle a za čtyři dny jsem se hlásil v Praze do přípravy.

Byl jste zklamaný, že opouštíte Baník? 

O zklamání bych určitě nemluvil. Sparta je pojem a byl jsem jejím hráčem. Bral jsem to tak, jak to je. Na druhou stranu jsem věděl, že to asi není úplně definitivní, protože jak od Tomáše Rosického, tak i z Baníku jsem měl zprávy, že jednání mezi kluby budou pokračovat. Že to bude tak, že přípravu začnu ve Spartě, ale pak že se může stát cokoliv. Buď mě Baník odkoupí, zůstanu, nebo třeba odejdu do zahraničí.

Potěšila vás následná informace, že vás Sparta možná vymění za Yiru Sora? 

Tohle jsem úplně neřešil. Pro mě bylo zásadní, abych někam patřil, protože situace, kdy nevíte, co s vámi bude, příjemná není. I ten půlrok v Baníku, kde jsem byl vlastně jen zapůjčený, nebylo to, co bych si přál. To, že jsem teď podepsal v Baníku kontrakt, a ještě na takovou dobu (4 a půl roku), je velká úleva. Mám teď pocit, že patřím tam, kde o mě stáli.

Projevil jste aktivní zájem se do Ostravy vrátit, nebo jste tomu nechával volný průběh?

Jo, upřímně jsem projevoval velký zájem se do Baníku vrátit. Mám tady rozdělanou práci, cíle, za kterými jdeme. Podzim se nám společně povedl a nechtělo se mi to opouštět, když to není dodělané tak, jak bychom si všichni představovali. Bavil jsem se o tom s panem Rosickým. Ptal se mě, zda nechci počkat na nějaké zahraniční angažmá. Definitivní rozhodnutí pak bylo na mě. A když byl Baník ochotný zaplatit peníze, co Sparta požadovala, tak jsem se chtěl stoprocentně vrátit.

Není ze Sparty do evropských pohárů přece jenom o trochu blíž?

Samozřejmě. Jak do zahraničí, tak do pohárů, které se tam hrají. Ale kdo ví, třeba si je s Baníkem v létě taky zahrajeme.

Trenér Ondřej Smetana o vás hodně stál. Dá se tedy předpokládat, že na vás chce stavět? Jak vnímáte konkurenci tří dalších stoperů (Svozil, Pokorný, Chlumecký)?

Konkurence je potřeba. Na podzim jsem byl v Baníku, společně Jaroslavem Harušťákem, který přišel z béčka, jediný levonohý stoper. Teď přišli další hráči a pro mužstvo je to jenom dobře. Když chceme hrát o ty nejvyšší příčky, tak je potřeba mít široký, nabitý a hlavně kvalitní tým. Co se týká trenéra Smetany, tak on byl taky jedním z hlavních důvodů, proč jsem neváhal jít do Baníku. Jsem typ hráče, který potřebuje cítit důvěru trenéra, že ho chce v týmu, chce na něm stavět. A to jsem od něj cítil.

Generálku na jaro jste na Slavii nehrál, proč?

Vrátil jsem se ze soustředění s lehkým svalovým zraněním, ale hned se vyloučilo, že tam není žádná trhlina. Bylo to jen lehce natažené. Nicméně jsme se domluvili, že generálku vynechám, abych mohl stoprocentně trénovat další týden a připravit se na první jarní kolo.

Jak jste na tom nyní? Budete na utkání v Mladé Boleslavi připravený?

Věřím že ano, že se nic nestane a bude vše v pořádku.

Jste spokojení s tím, kde se Baník před jarní částí nachází?

Doufám, že můžu mluvit i za kluky, když řeknu, že ten podzim se nám povedl. Jsme v dobré vstupní pozici pro jaro. Ztráta je tři body na Slovácko, pořád jsme ve hře o pohárovou Evropu, což je pro nás teď nejdůležitější. Teď na to navázat a vstoupit do jara co nejlépe.

Když jste měl v lednu 2019 přestoupit z Jablonce do Sparty, odhalili vám lékaři problém na srdci a musel jste na operaci. Když to trochu odlehčím, nebudete mít nyní už navždy sparťanské srdce?

To asi ne (smích). Ale na druhou stranu se vůbec netajím tím, že jsem si Spartu oblíbil. Asi jsem jeden z mála, kdo má rád Baník, ale taky si vytvořil vztah ke Spartě. Je to zvláštní, ale Sparta ve mě zanechala strašně moc i z toho důvodu, jak se o mě postarali poté, co jsem měl ten problém se srdcem. Předešlo se tehdy něčemu mnohem vážnějšímu, a to mi v hlavě zůstane. Za to jsem a budu jim napořád vděčný.

V tu dobu to vypadalo, že už fotbal třeba ani hrát nebudete. Změnilo to váš vztah k fotbalu, nebo i životu?

Tohle by asi poznamenalo každého. Uvědomil jsem si, že není jen fotbal, ale že jsou důležitější věci. Zdraví je na prvním místě. Pomáhá mi to v tom, že když se na hřišti nedaří, tak si dokážu uvědomit, že jsem zažil horší věci, které jsem zvládl.

Jste odchovanec Baníku, první ligu jste hrál poprvé v dresu Karviné a do Ostravy jste se vrátil přes Jablonec a Spartu. Jak jste vnímal zápasy proti mateřskému klubu?

Od šesti let jsem byl v Baníku a pokaždé, když jsem se sem jako soupeř vrátil, to bylo speciální. Mám tady rodinu, spoustu kamarádů, kteří za mnou po republice nejezdili, ale utkání v Ostravě si ujít nenechali. Moc jsem se tu těšil. Teď už to zažívám jako hráč Baníku a ta atmosféra, ti fanoušci, to dělá hodně. Vždy je to tu pro soupeře nepříjemné. Můj první zápas za Baník byl proti Zlínu, na stadionu bylo nějakých šest tisíc fandů a ta atmosféra byla skvělá. Rád bych ale zažil plný stadion, to musí být fantastické.

Je vám 24 let, na angažmá venku pomýšlíte?

Určitě ano. Mám teď ale smlouvu v Baníku, co se bude dít v jejím průběhu, se neví. Čtyři a půl roku je dlouhá doba, třeba mě bude chtít Baník v jejím průběhu nějak zhodnotit. Zahrát si venku bych chtěl vyzkoušet, je to cíl asi většiny hráčů.

Máte oblíbenou soutěž, nebo tým, kam byste jednou do zahraničí rád zamířil?

Už nemám ty dětské sny, kdy jsem si říkal, že budu hrát za Real Madrid nebo Barcelonu. Nemám to nějak specifikované, musí to pro mě dávat smysl po herní tak i finanční stránce. Momentálně ale chci být v Baníku, kde se cítím dobře a jsem tady šťastný.