Článek
"Je to stoprocentní. Do konce ligy zbývá osm zápasů, a když ještě do nějakého nastoupím, budu rád. Ať už to ale dopadne jakkoliv, tohle je má poslední sezona," uvedl Ljevakovič.
Myšlenky na konec se mu honily hlavou již před dvěma lety po domácí porážce 0:8 od Mladé Boleslavi. Zvažoval, že vypoví smlouvu, aby místo něj přišli noví hráči. Před touto sezonou však dostal možnost ještě ročního kontraktu, s tím, že se bude věnovat i trénování v B-týmu. Časem by rád koučoval na plný úvazek a získal licenci typu A.
"Jsem typ člověka, který si tahal domů, co zažil. Při vítězství jsem byl spokojený, ale poslední roky jsem tam bral i negativní věci, což byl také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl skončit. Rodina a kamarádi to přijali a je čas jít zase jinou cestou," přiznal Ljevakovič, že vedle zdraví a věku hrály v rozhodování roli i teplické výsledky a aktuální 15. místo v tabulce.
Teplický záložník Admir Ljevakovič.
Bosenského záložníka přivedl na sever Čech trenér Jiří Plíšek. Postupně se vypracoval v oporu týmu a pevného člena defenzivních řad. Za svou kariéru nasbíral v Česku i přes 100 žlutých karet.
"Nejlepší moment asi byl, když jsme v roce 2009 vyhráli domácí pohár. Také ale vzpomínám na branku proti Ostravě o čtyři roky později, kdy jsem nahrál Mahmutovičovi a tím gólem jsme se zachránili v lize," vzpomínal Ljevakovič. Vedle ruských a ukrajinských týmů o něj měli zájem i v Liberci, kluby se ale nakonec nedohodly. "Nelituji. Jsem rád, že jsem svou kariéru odehrál v Teplicích," uvedl a věří, že roli nebojácného hráče po něm převezme Robert Jukl.
Sám už vyhlíží novou trenérskou výzvu v B-týmu, kde by mohl zprvu působit jako hrající asistent. "Jinými trenéry se moc neinspiruji, ale je pravda, že za 14 let v Teplicích mám už za sebou spoustu tréninků. A když mi třeba některý něco dal, snažil jsem si ho hned doma nakreslit do sešitku," přiznal fanoušek Manchesteru United, jenž chce i při své trenérské práci klást důraz na defenzivní souhru.
Z Česka, kde se již s rodinou usadil, v nejbližší době odejít neplánuje. Přál by si uspořádat po konci sezony rozlučku. "Největší oslavou by bylo, kdyby se tým zachránil. Nicméně věřím, že když budou povolení diváci, dal by se domluvit i nějaký přátelák. Zkusím domluvit třeba kamarády z Bosny jako Edina Džeka, Samira Merziče nebo Aidina Mahmutoviče i další hráče, kteří tu byli," dodal Ljevakovič.
