Článek
Co říkáte tomu, že klub navždy vyřadil dres s číslem osm?
Beru to jako obrovskou poctu. Osmička je v každém klubu populární, ne každému se přihodí, že vyřadí jeho číslo. Jsem na krok Plzně pyšný. I na celou rozlučku. Zápas byl skvělý, bylo vyprodáno, dostal jsem krásné dárky. Jsem z toho všeho hotovej.
Užil jste si rozlučku o to víc, že Plzeň získala titul?
Nic lepšího mě potkat nemohlo. Viktorka je moje rodina, mám ji v srdci. Cestu za titulem jsem si poprvé užil jako fanoušek. Před týdnem při utkání s Hradcem Králové jsem byl v kotli, poprvé v životě. Byl to velký zážitek, i když z fotbalu jsem moc neměl.(směje se) Bylo to ale úžasný.
Stejně jako exhibiční zápas v rámci rozlučky. Rozhodl jste ho pro tým Zlaté éry parádní střelou do šibenice z přímého kopu.
Devětkrát z deseti ran to takhle trefuju. Ne, teď vážně. Rozhodčí mi řekl, že kdybych nedal gól, nechal by trestňák opakovat. Je jasné, že trestňáku předcházel evidentní faul.
Nemrzí vás, že jste nechal v kariéře kopat přímé kopy Pavla Horvátha?
Možná to byla chyba. Ba ne, on dal z přímáků spousty gólů. Byla to tenkrát nádherná doba, při rozlučce jsme si ji připomněli. Každý, kdo se objevil na trávníku, patří k výjimečné generaci. Říkali jsme si, že bychom takové utkání mohli uspořádat každý rok, s charitativním podtextem. A zavzpomínat na staré dobré časy. Staré časy to ale vlastně nejsou, Plzeň je zase mistr. Věřím, že se popere o evropské poháry a v příští sezoně bude zase hrát nahoře.
Váš tým zvítězil nad čerstvými mistry 6:5. Byl výsledek domluvený?
Vůbec ne. V první půli nás nechali utéct o tři góly, trenér Míša Bílek jim pak určitě nařídil, že musejí přidat. Druhou půli do toho šlápli, mistrovské tempo na nás bylo už vysoké. Jenže konec patřil nám. Byl to super zápas, lidem se musel líbit. Zahrál jsem si nalevo zase po letech s Vaškem Pilařem. Zažili jsme spolu nejkrásnější roky v kariéře.
Mrzí vás, že kvůli středečnímu finále MOL Cupu se Spartou nemohl přijet váš velký kamarád, záložník Slovácka Milan Petržela?
Strašně moc. Milánek byl, je a bude můj celoživotní parťák. Budu mu ve finále držet palce. Nemohl dorazit ani Hrošo (Patrik Hrošovský), nepustil ho Genk. Vláďu Daridu zase Hertha, bude hrát baráž. Nemohl přijet ani Honza Kovařík. Všichni by si tu zasloužili být, bohužel to nevyšlo.
Naopak byl u toho váš osudový trenér Pavel Vrba. Díky tomu, že předčasně skončil ve Spartě. Jinak by ho čekalo finále MOL Cupu na Slovácku.
Byl takový plán. Pan Vrba pro něj udělal maximum, hlavně v utkání v Plzni, kde Sparta padla nula tři. Budu ho milovat do konce života, i když mi někdy bude spílat. Mám díky němu hezký život. Přeju mu, aby byl v Baníku úspěšný, jen v Plzni ať prohraje.
Takové padaly góly na rozlučce Davida Limberského. Sestřih utkáníVideo: Sport.cz
Na hřišti jste si po zápase zatančil s manželkou Lenkou, na obrazovce jste pak sledoval vzkaz od vašich tří dětí. Byl jste překvapený?
Rodina je pro mě nejvíc. Za svoje děti bych dal život, bezmezně je miluju. Když jsem tohle říkal v minulost, možná jsem to říkal jako klišé. Teď jsem už zřejmě dospěl. I když je to divný, co.(směje se)
Nejsou málo tři potomci?
Za rok za dva si k tomu s manželkou sedneme. Nebo tedy spíš lehneme. A rozhodneme se, jestli se ještě rozrosteme.
Před rozlučkovým utkáním jste vtipkoval, že vítěz by měl hrát příští ročník ligu. Platí to tedy?
Kluci nám titulem udělali čáru přes rozpočet. Takže to asi nevyjde. Nemusí být pokaždé mistrovská sezona, ale ať se o titul pořád rvou. Ve Viktorce je úžasná parta, připomíná mi tu naši. Klobouk dolů před ní. Pokud současné mužstvo vydrží pohromadě a bude v pořádku ekonomika, Viktorka bude pořád čeřit vody nahoře v tabulce. Věřím, že přijde další zlatá éra.
Není těch oslav v Plzni na vás za poslední týden příliš?
Divoce jsem neslavil ve středu ani v neděli. To si vybojovali kluci, chtěl jsem, aby si to užili. Ale pozor, teď přichází můj čas. Budou se dít věci. Ale manželka bude slavit se mnou, ohlídá si mě.
