Článek
Mluvíte o budoucnosti, ta však zrovna dvakrát lákavá není. Pět hráčů, kteří v Teplicích hostovali a pomáhali vám se záchranou, končí a nejspíš se vrátí do svých mateřských klubů. Přitom tři z nich - slávista Tijani a sparťané Fortelný se Sejkem - patřili k oporám vašeho týmu.
Kdyby šlo jen o ně... Smlouvy končí i dalším osmi hráčům, takže momentálně to vypadá na mínus jedenáct dvanáct kluků, kteří jsou mimo současný kádr.
To jste třeba v případě Tijaniho, Sejka či Fortelného ještě nesondovali, zda je pražské kluby nechají u vás hostovat i nadále?
Prioritou pro nás byla baráž, takže jsme to neřešili. Teď uvidíme, jak všechno dopadne.
Třeba byste si mohl vybrat mezi vlašimskými mladíky, kteří vás v barážové odvetě hodně potrápili.
Určitě jsou mezi nimi šikovní mladí kluci, kteří mají drajv, což je pro mě jako trenéra důležité. Ligu ještě nehráli a mohli by mezi nimi být potencionální posily pro Teplice. Zvlášť, když my se nemůžeme koukat moc vysoko. Pokud se ale v příští sezoně chceme vyhnout záchranářským starostem a pomýšlet na vyšší příčky, musíme kádr posílit.
Pokud budou peníze...
Samozřejmě že hlavní jsou a budou finance. Posílit kádr ale musíme, o tom se není třeba bavit.
Obával jste se, že by mohlo být ještě hůř? Že byste nemuseli baráž zvládnout a teď byste třeba přemýšlel o tom, jak vůbec dát dohromady kádr pro druhou ligu?
Nikdo z nás neměl s baráží zkušenosti. Ani hráči, ani já. Přitom jsme ligu zachránit museli, zatímco Vlašim neměla co ztratit, což sehrávalo také svou roli. Nakonec to ve finále dopadlo, jak všichni čekali a jak to dopadnout mělo. Ale byly to nervy až do konce.
Přitom před zahájením nadstavbové skupiny o záchranu jste na tom byli relativně dobře, takže to vypadalo, že byste se mohli baráži vyhnout. Jenže z pěti zápasů nadstavby jste nevyhráli ani jediný.
Problém byl v tom, že se se nám zranilo či onemocnělo pět stěžejních hráčů, kteří vypadli ze sestavy. A jejich absence byla samozřejmě znát. Na baráž se sice vrátili, ale přece jen na nich bylo patrné, že jim schází herní praxe. Ale ještě že byli zpátky, protože bez nich bychom nejspíš baráž nezvládli.
Panovalo v Teplicích velké rozčarování, že jste do ní nakonec spadli a museli tudíž absolvovat konfrontaci s Vlašimí?
Chvilku to skutečně vypadalo, že se jí vyhneme a ze záchrany se vymotáme. Přitom když jsem mužstvo po devátém kole přebíral, všichni jsme se modlili, abychom se alespoň do baráže dostali. Začali jsme hrát vlastně až od nějakého patnáctého kola, ale jaro jsme měli skvělé. Vždyť počtem získaných bodů jsme na jaře skončili na páté příčce. Jenže pak přišla zmiňovaná zranění, pokles formy a v baráži jsme skončili. Teď jsme rádi, že ji máme zdárně za sebou. Po sezoně, která byla hrozně dlouhá a náročná fyzicky i psychicky.