Článek
Nejen v Liberci mají aktuálně potíže se hřištěm. V Jablonci, Teplicích nebo ve vršovickém Ďolíčku, kde hrací plochu devastují hned dva ligové týmy, je to podobné. Až na pár výjimek jde o obrázek celé fotbalové ligy.
Kdekdo se dokola ptá, proč se v Česku hraje na oraništích, když v zahraničních soutěžích se klimatickým podmínkám dokážou vzepřít a vidíme mechové pažity. Navazující otázka pak zní, proč to u nás také tak není.
„Myslím, že v Česku by se hrát fotbal v zimě neměl. Opakuji již několik let, že je to špatně, protože tady nemáme nejmodernější technologie. Není zde ochota investovat do trávníků velké finance," podotýká hned razantně Michal Koťan, jenž z pozice šéfa Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR celou problematiku dobře zná.
Ví, že trávníkáři v klubech jsou schopní a proškolení a mají dobré znalosti. Ale není v jejich silách dát v zimních měsících hřiště do perfektního stavu. Trávník neroste, neregeneruje, ubývá ho. Čeká na jaro, na slunce, příznivější teploty a podmínky, aby se mohl hojit, růst a sílit.
„Navíc mužstva na trávníku ve vegetačním klidu nejen hrají svá utkání, ale často i trénují. V Evropě toto neexistuje. Profesionální mužstva mají k dispozici několik kvalitních tréninkových ploch a minimálně jednu ve stejné kvalitě a péči jako na hlavním stadionu," odkazuje Koťan na poznatky, které načerpal.
„Objel jsem prakticky celou Evropu, jinde mívají v trávníku vzduchové systémy, specifické věci, které pomáhají k odvodu vody, foukají tam teplý vzduch. Všude mají osvětlovací rampy, které na trávník svítí a vytváří mu jakoby jarní měsíce, a pak pořád roste. Proto je kvalitní. My máme jen vytápění, ale to nezvládne všechno," popisuje Koťan. Některá hřiště jsou pak celkově zastaralá a potřebovala by generální rekonstrukci všech konstrukčních vrstev.
Teď to hlavní, na čem vše troskotá. Peníze. „Nové hřiště s novou konstrukcí, vytápěním, pískovými profily a závlahovým systémem vyjde kolem 20 až 25 milionů," nastiňuje Koťan základní částku. Ale pak musíte přidat technologické vychytávky, které se používají v cizině. „Vzduchové systémy to navýší o desítky milionů. Pokud přidáte nákup osvětlovacích ramp, cena vyletí ještě výš. Do toho připočtěte provozní náklady na energie, hlavně za ta světla," dodává šéf komise, která má trávníky v gesci.
Světla, která trávníku tolik pomáhají, mají například v Edenu. I proto jsou slávisté zvyklí na to, že doma si zahrají na kvalitním hřišti. „Ale za energie musí platit vysokou sumu," ví Koťan. „Ale trávník roste, určitě ho tam i nyní musejí sekat, třeba v Liberci ne."
Ostatně severočeské kluby často zdůrazňují, že tamní podnebí je náročnější, padá tam mnohem více srážek. „A když jich je hodně, profil hřiště se nasytí a další vodu už nechce brát. V tomhle případě by pomohly vzduchové systémy, ale ty u nás nikdo nemá," předestírá Koťan.
Ilustrační snímek míče na umělém trávníku během prvního tréninku zimní přípravy, dne 2. ledna 2017 v pražském Edenu.
Například v Anglii tlačí majitelé televizních práv na kluby, aby investovaly do hřišť. Platí velké peníze, chtějí za ně celkově kvalitní produkt.
Zavést povinnost využívat některé nákladné moderní technologie do licenčního manuálu je v Česku sci-fi. V něm je zahrnuto jen vytápění, které ale není všemocné.
Jiné řešení? Například ve Švýcarsku se někde hraje na umělkách. „Do téhle cesty bych nešel, i když moderní a kvalitní umělá tráva se svými vlastnostmi přibližuje na sedmdesát až osmdesát procent té přírodní," tvrdí Koťan.
Budoucnost spíš vidí ve formě hybridního trávníku, kdy se do přírodního pažitu všívají umělá vlákna. „I když vám ubývá přírodní trávník, umělá vlákna plochu vyztuží, stabilizují a trávník se pořád tváří, že je v pořádku," vysvětluje odborník. „Ale zase je to finančně nákladné," upozorňuje vzápětí.
Komise pro stadiony a hrací plochy kontroluje ligová hřiště pravidelně, hodnotí je v šesti kategoriích, jako je vodopropustnost, rovinatost, floristické složení nebo hloubka zakořenění a pevnost drnu. Hodnotí se v době, kdy trávník roste, tedy v plné vegetační době, ale po zátěži. Například Liberec vyšel v tomhle směru při říjnové exkurzi výtečně.
„Ovšem i hřiště, která patří ve vegetační době mezi nejlepší, teď mají problémy udržet kvalitu. To je například Olomouc nebo Mladá Boleslav. Jsou hřiště, která mají dlouhodobé problémy. U nich doporučujeme celkovou rekonstrukci z důvodů starých konstrukčních vrstev. Ale je to jen doporučení, záleží na klubech," podotýká Koťan. Hodnocení je veřejně dostupné na stránkách komise, silné doporučení k rekonstrukci má Jablonec.
Ovšem všechna ligová hřiště jsou způsobilá. Jen při extrémním průšvihu posvěcení nedostane. „Pamatuji se, že jednou jsme zavřeli hřiště v Sokolově, když hrál druhou ligu, bylo opravdu katastrofální," vybavuje si Koťan.
