Článek
„Volil jsem mezi dobrým a lepším. Nemohlo to dopadnout tak, že bych nebyl spokojenej. Jsem nadšenej, že jsem mohl zůstat," hlásí. V Edenu, kde chytal v dorostu i rezervě, se mu přitom nabízela fůra lákadel. Evropské poháry, atraktivní dvojzápas s Leicesterem a šance na titul, o němž sní každý malý fotbalista. Jenže ve Slavii by kryl záda reprezentantovi Ondřeji Kolářovi, zatímco v kádru nováčka má silnou pozici jedničky.
I větší vytížení sehrálo roli. „Kdyby přišla Slavia s tím, že mám šanci chytat rovnou, bylo by to třeba jiné. Povedl se v Pardubicích podzim, a to, že budu v bráně, byl jeden z hlavních faktorů," vysvětluje důvody, proč neopustil město perníku, kam přišel loni v zimě z Příbrami.
„Už mě nechtěli a neměl jsem hned nějakou nabídku na stole. Fakt jsem si tehdy neříkal, že by mi rok nato zavolali ze Slavie," žasne gólman, jenž na konci října oslaví Kristova léta. Mluvil s trenérem Trpišovským a několikrát s koučem brankářů Štěpánem Kolářem, s nimiž se potkal při štaci na Žižkově. „Znám je moc dobře, i trenéra Houšteckého. Vím, že úspěch mají na kabině taky založenej stejně jako v Pardubicích," vykládal Boháč. K odchodu ho ale nezlomili.
Na východě Čech záhy prodloužil kontrakt až do června 2023. „Slavii hrozně moc děkuju za nabídku. Měl jsem z ní strašnou radost, na druhou stranu jsem nadšenej, že mi takovou daly také Pardubice. Je i těžký odcházet z místa, kde se člověku daří a kde to má rád," tvrdí.
Brankář Pardubic Marek Boháč kryje příležitost Youby Dramého ze Zlína (druhý zleva).
Formu nabral už na jaře při postupové jízdě a mezi elitou válí dál. Působil jistě, v pravý čas vytáhl důležité zákroky a na podzim vychytal hned pět nul. I jeho zásluhou se z Krejčího party stala štika ligy, která atakuje poháry. Prémie za postup do Evropy však v Pardubicích nevypsali. „Ale kdyby se to vyvíjelo dobře, třeba by vedení s něčím přišlo," culí se Boháč. V létě si vytyčili jasný úkol v podobě záchrany a cíle se navzdory aktuální páté příčce nemění.
„Tím, že se dařilo, nebudeme na jaře pod takovým tlakem. Jdeme zápas od zápasu. Jedině dobře, když budeme překvapovat dál. Trenér Krejčí pořád dává za příklad Leicester před pěti lety. Taky si tam asi před sezonou říkali, hlavně se vyhnout boji o záchranu. A najednou měli titul. Proč to nevzít za takovej konec provazu?" usmívá se.
Pardubičtí sice dojíždějí za domácími zápasy k pražskému Botiči, svůj azylový stadion v Ďolíčku ovšem proměnili v nedobytnou tvrz. Ze sedmi zápasů čtyři vyhráli a tři remizovali. Nepřemohl je na něm účastník Evropské ligy Liberec ani obr ze Slavie. „Je to tam takové hodně domácké a podobné naší Vinici. Na prostředí jsme si rychle zvykli. Ani venkovní zápasy nebyly vysloveně špatný, jenom potřebujeme pochopit, že můžeme hrát venku stejně jako doma. V Boleslavi nebo Ostravě jsme to nezvládli spíš psychicky než fotbalově," míní Boháč.
Brankář Pardubic Marek Boháč v zápase proti Zlínu.
Angažmá v Pardubicích si velmi pochvaluje. Imponuje mu filosofie vedení, které si zakládá na tom, aby příchozí hráči hlavně zapadli do systému hry. „Když přijde někdo novej, vypadá to, jako by hrál s týmem už dlouho," přitakává. „Práce se tady dělá dobře. Nic se nevymýšlí. Například aby se po postupu dělaly velké nákupy jenom proto, aby sem přišla jména a vypadalo to, že jsme posílili," připomíná muž, jenž si během krátké pauzy od fotbalu vyčistil hlavu. Se svými dvěma syny si zařádil ve sněhu při bobování a na Vánoce pojedl i trochu cukroví. „Nejsem typ, který by ho sežral kilo denně. Ale dal jsem si," pokyvuje.
Nejkrásnější svátky v roce si s rodinou užil a teď už napjatě vyhlíží první bitvu s Českými Budějovicemi. Byť teploty klesnou o víkendu hluboko pod bod mrazu. „Přes noc na neděli má být asi minus 12. Vyhřívání trávníků jede, zmrzlý by hřiště moc být nemuselo. Každopádně podmínky budou hodně specifický. Pauza byla krátká, hraje se po třech týdnech... Budějovice šly nahoru, ale hrajeme doma a chceme být úspěšní i nadále," burcuje.
