Článek
„Užívám si roli dědy. Jsme přes zimu s manželkou v Praze, kde bydlí naše dcery. Říkáme Praze zimní sídlo,“ říká s úsměvem Vrba. V rozhovoru pro Sport.cz vypráví o nepovedených štacích i o plánech do budoucna.
Vypadáte spokojeně. Pauza vám očividně prospívá.
Ulevilo se mi. Věci jsem v sobě dusil. Vyčítal jsem si, že jsem na posledních dvou angažmá nereagoval adekvátně na věci, které nastaly. Čekal jsem na zázrak, který se pochopitelně nestal.
Co tím myslíte?
Když jsem cítil, že něco nejde, měl jsem podniknout příslušné kroky. A pokud by se nic nezměnilo, nepokračovat. Ale tohle je moje věc, na nic se nechci vymlouvat. Nevím, jestli jsem šel poslední dva roky přes závit, ale nastal čas odpočinku. Nedokážu si momentálně představit, že bych v brzké době vzal nějaký tým. Kdyby se mělo něco dít, tak od léta.
Takže minimálně půlroční dovolená.
Doteď se řídilo všechno podle mě, teď mě řídí manželka. Musím poslouchat, vystavuje týdenní plány. Teď vážně. Myslím, že nastalo to, co nastat mělo. Asi jsem si měl dát po konci v Baníku delší pauzu.
Litujete, že jste Zlínu kývnul?
Nic bych nevracel. První půlrok ale nehodnotím špatně. Zachránili jsme se, nebyl žádný problém. Jenže pak přišly kroky, které jsem nepochopil. Odešlo jedenáct hráčů, ale nepřišla adekvátní náhrada. A stalo se, co se stalo. Ale aby nevypadalo, že se cítím opotřebovaný. Vůbec. Zeptejte se trenéra Koubka, jestli je opotřebovaný. Vysmál by se vám. Když ho dnes vidím, přijde mi, že si fotbal víc naprosto užívá. Před dvaceti lety jsem se ho možná i bál.
Až tak?
Nevěděl jsem, jestli mě během zápasu na lavičce nezbije. Byl energický, ani nevnímal zápas, jak ho prožíval. Teď je nad věcí, zraje jako víno. Má šmrnc, je to pan trenér. Kdyby si mě někdo před dvaceti lety zeptal, jestli bude Koubek trénovat i v sedmdesáti, řekl bych, že ne. Teď si troufnu říct, že bude na lavičce dalších dvacet let.
Plánujete takový scénář i vy?
Plánovat nemá smysl, tím spíš ve fotbale. Jen chci na příkladu pana Koubka ukázat, že energie, chuť a motivace člověka, zapáleného do fotbalu, neopouští. Takže, proč bych nemohl trénovat také dlouho? Ještě se vrátím k panu Koubkovi. Nevím, jak se v Plzni chová v šatně nebo na tréninku, v zápase je ale skvělej. Oproti období kolem padesátky je absolutně jiný.
Vy také?
Nevím. Možná jsem taky klidnější. I když na posledních štacích to tak nevypadalo. Záleží, jak jste s týmem úspěšný. Když mužstvo jede, jste klidnější.
Vaše dvě poslední mužstva, Ostrava a Zlín, nejela.
Všechno je o výsledcích, o fungování mužstva. Jestliže máte dost bodů, v klubu opanuje pohoda, přenáší se i na vás. Pokud věci nefungují lidsky ani výsledkově, samozřejmě atmosféra padá i na vás. Tohle byl případ mých posledních štací.
Zahrnujete do toho i Spartu?
To ne, tam šlo o rozhodnutí a řešení majitele. Za mého působení nechtěla Sparta měnit filosofii, přestavba kádru nebyla taková. Po mém odchodu se kádr během roku výrazně změnil. Trenér Priske si přivedl svoje hráče, českých kluků v základu moc nehraje. Zatím to Spartě vychází. Je otázka, jestli tito hráči vydrží v klubu deset let nebo bude Sparta za pět let stavět nový tým. Momentálně ale klobouk dolů, má výsledky.
Lidsky jste byl zklamaný v Ostravě. Po odchodu jste prohlásil, že s některými lidmi se už nechcete vidět. Nebylo složité si odvodit, že jste měl na mysli šéfa sportovního úseku Luďka Mikloška, který v médiích kritizoval vaší práci. Dodržel jste slovo?
Ano. O Mikloškovi se nechci ani bavit. Byl jsem tenkrát překvapený. Nikdy mi nic takového do očí neřekl, najednou se o mně takto vyjadřoval v médiích. Znal jsem ho jako mladého kluku, který byl fajn. Zklamal mě. Nepotřebuju ho vidět.
Spousta expertů tvrdí: Vrba po třetím titulu s Plzní v roce 2018 zažívá ústup ze slávy. Cítíte se za zenitem?
Nemám výsledky. Mužstva, která jsem vedl, nebyla úspěšná. Jak jsem řekl, je to o možnostech i o lidech v klubu. Například jsem si dobře nevyhodnotil situaci v Baníku. Připadalo mi, že jsem vycházel jen s majitelem panem Brabcem.
Je vám také předhazováno, že jste nezachytil moderní trendy.
Líbí se mi, když někdo řekne, že ten a ten nezachytil moderní trendy. Co tím myslí? Jde o způsob hry, rozestavění, výběr hráčů nebo možnost získat kvalitní hráče? Nebo že nehrajeme jako Real Madrid? Nehrajeme. Pokud chci v klubu, který je kvalitou hráčů na nějaké úrovni, hrát útočný fotbal, doplácím na to. Prohraju pět devět, jako na podzim s Mladou Boleslaví. Výsledek je šílený, ale nevím, jestli je to o trendech nebo spíš o kádru.
Neměl jste být pragmatičtější? Po vašem odchodu přestával Zlín inkasovat.
Potom je otázka, jestli je lepší sestoupit s výsledky nula nula, jedna nula nebo pět devět. Ano, byl to šílený výsledek, ale spousta lidí na ten zápas nezapomene. Kdežto na bezbranková utkání, kdy nikdo ani nevystřelil na bránu, si nevzpomene nikdo.
Není to ale také o tom, že vaše týmy jsou čitelné?
Víte, pokud mám na levé straně obrany Limberského, před ním Petrželu, nahoře Koláře a uprostřed zálohy Horvátha, je to úplně něco jiného než když mám v týmu fotbalisty, kteří nikomu neutečou a neumí přihrát na dvacet metrů. Pak můžete vyznávat trendy, jaké chcete… A jsme znovu u pragmatismu. Ne, tímhle směrem rozhodně nepůjdu.
Řekl jste, že začnete trénovat nejdřív od léta. Lákal by vás arabský svět, kam v lednu vyrazil Jaroslav Šilhavý, nový kouč Ománu?
Sem tam mě někdo z této oblasti kontaktuje. Záleží samozřejmě na klubu. Mám problém, že z cizích jazyků umím dobře jenom rusky. Neříkám, že bych nedokázal vést trénink v angličtině, ale nejvíc by mě lákaly přilehlé země - Slovensko, Polsko. Jsou blízko, v obou se domluvím.
Je pro vás variantou i česká liga?
Poslední dvě angažmá jsou pro mě obrovským ponaučením. Asi bych si už pečlivěji vybíral a nešel nikam po hlavě. Nevylučuju vůbec nic. Teď si ale užívám roli dědy. S manželkou jsme přes zimu spíš v Praze, kde žijí dcery s rodinami. Sedmiletý vnuk hraje fotbal za Duklu. Teď mají tréninky v tělocvičně, ale až budou venku, přijdu se podívat.
Máte tendence mu radit?
Kdepak. Je pořád s balonem, fotbal ho moc baví. Mydlíme ho doma u i venku, jeden na jednoho. Bohužel se blíží doba, kdy mu přestanu stačit. Pohybově už je na tom líp.
