Hlavní obsah

Konec v Opavě? Nejtěžší rozhodnutí v životě! Při loučení v kabině mi ukápla slza, přiznává Skuhravý

Jablonec nad Nisou
Aktualizováno

Opava byla jeho dítětem. Zvedl ji ze dna, vrátil jí do první ligy, z týmu udělal skvěle namazaný stroj. O to větším šokem pro všechny bylo, když trenér Roman Skuhravý ve středu oznámil: končím! „Podvědomě jsem tu myšlenku nosil v hlavě od léta. Když mi pak v neděli sedmiletý syn Filip oznámil, že jsme měli radši prohrát, že bych byl pořád s ním, bylo hotovo," říká Skuhravý v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Už bývalý opavský trenér Roman Skuhravý při utkání s Jabloncem.

Článek

V původním prohlášení jste uvedl, že za vaším krokem stojí rodinné důvody. Můžete být konkrétní?

Za prvé: v životě bych se takhle nerozhodl, pokud by dotyčná věc nebyla tak silná. Je to jednoduché, prosté. Mám sedmiletého syna, o prázdninách jsem ho měl s sebou v Opavě. V neděli se stala fajnová věc.

Povídejte.

Pokaždé, když jsem z Jablonce odjížděl do Opavy, strašně moc mě přemlouval, abych zůstal s ním. Říkal jsem si, že jde o normální reakci dítěte. Ale když ke mně přišel v neděli ráno, po zápase s Jabloncem, do postele a řekl mi: Táto, radši jste měli prohrát, protože bys byl se mnou doma... Ten moment se mi všechno spojilo. Nejvíc mě mrzí, že jsem to nepřečetl v létě. Ale byla tam vidina ligy.

Opava byla vaše dítě, váš odchod je pro všechny šokem.

O to těžší pro mě bylo rozhodnutí učinit, a okolí ho vysvětlit. V profesním životě šlo absolutně o můj nejtěžší krok. Když si analyzuji týdny zpátky, podvědomě jsem čekal na výhru. Aby tým zjistil, že má sílu, kvalitu. Že umí vyhrávat. Pro kluky může jít o zajímavý impuls.

Byli s vámi ale na jedné lodi, šli za vámi. Je to pro ně notně negativní zpráva.

Jasně jsem jim řekl, že poslední, co bych si přál je, aby můj odchod brali jako berličku. Pak jsem je nic nenaučil. Věřím, že mužstvo je zdravě nastavené, není to o jednom trenérovi. Když se vrátím k mému konci, poslední dva roky byly opravdu náročné. Mix všeho. Dvě sezóny ve druhé lize byl člověk nucený jen vyhrávat. Už to je stresor. Plus dojíždění. Tím, že jsem perfekcionalista, jsem na stadiónu od rána do večera. K tomu start do ligy, i přes solidní pasáže přišly porážky. I vysoké. Sešlo se toho víc najednou. Ovšem rozhodnutí skončit bylo jen kvůli Filipovi, kvůli ničemu jinému.

Jak hráči reagovali?

Po středečním tréninku jsem přišel do kabiny, kde jsem klukům svůj záměr oznámil. Nebylo to úplně emočně jednoduché.

Ukápla slza?

U mě ano. S hráči mám skvělý vztah, vědí, co jsme jeden pro druhého udělali. Sedlo si všechno jako prdel na hrnec. Pořád věřím, že můžou pokračovat v tom, co jsme začali.

Budoucí angažmá musí být ve vašem regionu?

Nemám důvod odpočívat. Nechci být rentiér, chci trénovat. Jedinou podmínkou je zůstat v regionu. Sám jsem zvědavý, jak se situace bude vyvíjet. Mám od Opavy příslib, že pokud nějaká nabídka přijde, pustí mě. Kdy to bude, je ve hvězdách.

Váže vás tedy s Opavou nadále smluvní vztah?

Opava se zachovala absolutně korektně. Nějakou dobu mě bude platit. Samozřejmě, pokud se objeví nějaký zájemce, bude se muset s Opavou domluvit.

Logicky se nabízejí dvě prvoligové destinace. Bydlíte v Jablonci, který jste dříve trénoval, za kopcem pak leží Liberec, který o vás nedávno stál...

Rozhodně se nikam nebudu cpát. Pracovat chci, ale trenérů je hodně. Dobře vím, že ještě nejsem trenér pro každé mužstvo. Budu se teď věnovat sebevzdělání. Nějak to dopadne.

Související témata: