Článek
Zaprvé – případ Priske. Jasně, Sparta mu v trenérské kariéře pomohla. Asi není třeba se domnívat, že by to na Letné snad neměl rád. Že by ji bral pouze jako možný katapult za lepším angažmá, možnost přijít si na pár drobných a jinak mu byla úplně šumák.
Pak ale přilétlo laso z Feyenoordu. Priske moc dobře viděl, že právě odtamtud může vést cestička do jedné z top pěti lig v Evropě. Vždyť nahradí Arneho Slota, který si to namířil rovnou do Liverpoolu. Jednoho z nejslavnějších klubů světa. Musel tedy vytáhnout těžký kalibr.
Nebo se snad domníváte, že kdyby Priske při interních debatách s vedením řekl „Ve Spartě zůstanu rád, ale Feyenoord mi taky přijde celkem v pohodě“, tak by byl do Nizozemska uvolněn? Když měl ještě platnou smlouvu?
Samozřejmě že ne. A Spartu by místo ambiciózního a hladového Priskeho vedl smutný Priske, který by měl pocit, že mu životní štace utekla mezi prsty. To by se snad nelíbilo ani nejzarytějším fandům českého mistra.
Debaty uvnitř klubu bývají často o dost vyostřenější než výstupy, na které jsme zvyklí v médiích. Možná proto měla Priskeho slova takový zásah. Sám Rosický přitom říkal, že jednání probíhala standardně, a nešlo tedy o nic nezvyklého.
Proč si tedy průběh debaty nenechal pro sebe?
Vracíme se do předchozího bodu. Umíte si snad představit, že kdyby Rosický řekl „Brianovi by nevadilo zůstat, ale uvolnili jsme ho, protože jsme dobráci“, tak by mu fanoušci jeho slova neomlátili o hlavu? „Proč jste ho tedy pouštěli?“ ptali by se. Obzvláště v případě, pokud se Spartě pod Larsem Friisem bude dařit o něco hůře, což se samozřejmě může stát.
Konečný soud je jednoznačný. Z Priskeho se samozřejmě během dvou let na Letné nestal kovaný sparťan a není divu, že se všemi možnými prostředky pokoušel dosáhnout svého cíle a posunu na prestižnější adresu. A Rosický? Ten prostě jen řekl pravdu. Pro některé možná nepříjemnou, ale dal tak najevo, že držet skvělého kouče v klubu proti jeho vůli by nedělalo dobrotu.