Článek
Ano, z určitého pohledu se celá akce povedla. Folprecht pískal slušně až na malé chybky, které ale dělají i zkušení harcovníci. Aktéři zápasu ho vychvalovali do nebes.
Marketingově tedy šlo o výhodnou akci, ale z hlediska sportovního se její smysl vytrácí. Co to vypovídá o respektu k profesi a všem rozhodčím, pokud může pískat zápas ligových mužstev někdo, kdo má za sebou jeden jediný rozhodcovský zápas? Folprecht si víkend předtím zkusil odřídit utkání dorostenců.
Díky @FacrRozhodci za tuhle možnost, byla to cenná zkušenost.⚽️
— zdenek folprecht (@ZdenekFolprecht) January 15, 2025
Zároveň se omlouvám lidem u telky, netušil jsem, že budu slyšet celých 90 minut.😁🤷🏼♂️ pic.twitter.com/7yvw2i69aA
Mladí kluci se do role fotbalových rozhodčích příliš nehrnou. A když už, velmi často se soudcováním brzy skončí. Na středoškoláky na vesnicích křičí za zábradlím chlapi s pivem v ruce nejrůznější nadávky a neodpustí jim sebemenší zaváhání. Musejí si projít čirým peklem, než dostanou šanci vůbec nějakou zimní Tipsport ligu odpískat.
Šéfa sudích Kovaříka právě při debatě s expertem napadlo, že by rozhodcovské šiky mohli rozšířit pánové jako Folprecht. V profesionální hráčské kariéře oblékal dres Sparty, Žižkova, Liberce či Zlína. Zaslouží uznání, že na Kovaříkovu myšlenku kývl.
Folprecht si musel narychlo udělat alespoň základní licenci, celou akci schválily oba kluby i Tipsport coby organizátor turnaje.
Marketingově jde o mimořádně silný tah. Folprecht je v branži velice oblíbený. Diváci ho znají z televize jako pohotového experta, je jednou z hlavních tváří oblíbeného podcastu, který hned po pískání natáčel. Dokonce si získal popularitu mezi rodiči s knihou fotbalových pohádek.
Zápas Pardubic a Žižkova měl hlavní postavu, kterou náborová kampaň potřebuje.
V zimním turnaji ale jde o prémie - vítěz bere 200 tisíc korun, celkový rozpočet přesahuje 700 tisíc. Svěřit utkání do rukou rozhodcovského amatéra však považuji za risk.
FAČR argumentuje, že chce tímto projektem lákat bývalé profesionální hráče k rozhodcovské kariéře.
Ale na rovinu, opravdu si někdo myslí, že borci s kupou sezon v profesionálním fotbale se po kariéře budou chtít stát rozhodčími?
Že si po konci kariéry, kdy se věnují rodinám či vlastnímu byznysu, obléknou dres sudího a půjdou na hřiště, kde jim budou diváci nadávat za každou chybu?
Pokud by se skutečně našli tací, kteří by do rozhodcovské role chtěli vstoupit, vyvstávají další otázky. Byli by profíci zvyklí na nablýskané scény ochotni začínat jako běžní rozhodcovští smrtelníci na vesnických hřištích? Nebo budou mít „výsadní právo“ a naskočí rovnou do vyšších soutěží?
Pokud by se dostávali bývalí profesionálové rovnou do vyšších pater, považuji to za nefér. Mladí rozhodčí si musejí projít minimálně nižšími soutěžemi, než vůbec dostanou šanci pískat profesionální fotbal. Bez podobné zkušenosti těžko vyroste kvalitní arbitr.
Šéf komise rozhodčích zmínil, že „profíci také půjdou odspodu“, ale následně přiznal, že postup budou mít rychlejší.
Chce-li tedy český fotbal systematicky rozšiřovat rozhodcovskou základnu, měl by zaměřit více energie a financí na podporu mladých sudích. Osvěta by měla být hojnější už v mládežnických klubech, kde by bylo možné přilákat nové adepty jasnými benefity - dostupným vzděláváním, slušným ohodnocením, pomocí zkušenějších.
Stále důležitější je také zajištění ochrany rozhodčích na všech úrovních. Jednorázové marketingové projekty přinesou mediální pozornost, ale bez konkrétních dlouhodobých kroků se problém nevyřeší.
Folprecht se na celou akci svědomitě připravoval, studoval pravidla, s píšťalkou obstál. Lze ale víc než směle pochybovat, zda akce bude mít nějaký přínos. Vždyť i sám Folprecht pravil: „Kariéru rozhodčího nastartovat nehodlám.“ A spousta jeho spoluhráčů či protihráčů má stejný názor i bez pokusu v Xaverově.
